Na břehu

Už když jsem ten film v r.1968 viděla, tak jsem z něj byla "hin". Ne proto, že bych byla tak nadšena, ale proto, že jsem od něj daleko více očekávala. Je to sice protiválečný film, hrál tam můj miláček GREGORY PECK, ale fakt je, že jsem se dodivala jenom díky jeho přítomnosti. DNES 14.9.2011 jsem na něj narazila na MGM programu v TV a po 15 min. jsem přepnula na jiný program, protože jsem si uvědomila, co to je za nudu a naivita co se týče nukleární zbraně. No je to 52 let starý film a tak je to nutno brát. (15.09.2011)

Takové vlažné drama o posledních dnech lidstva po atomové válce. Radioaktivní mrak se blíží a s ním i nevyhnutelná záhuba. Mělo to mít nejspíš jakýsi varovný podtón, ale ten se míjel účinkem. Skvělí herci předvedli to nejlepší, co jim ve velmi těsných mantinelech bylo dovoleno. Avšak film skončí a v divákovi toho z něj moc nezůstane. (24.01.2007)

Netuším, čo bolo dôvodom, že som tento film v prehľade videných filmov neuviedol. Pamätám si, že ma zaujal a niekoľkými scénami priam ohromil. Bolo to však veľmi dávno a odvtedy som film nevidel. Nemôžem sa púšťať do detailnejšieho komentára. Prázdne San Francisco, útek námorníka a objasnenie nerozlúštiteľných signálov sa zabudnúť nedajú. Všimol som si, že bol nakrútený aj remake s lepším hodnotením. O ten nemám záujem, pretože Kramerov film reflektoval hystériu z možného jadrového konfliktu v období studenej vojny, a tá sa nedá porovnať s odozvou jadrového konfliktu v súčasnosti. (12.04.2022)

Poslední dobou mám štěstí na postkatastrofický filmy, který jsou navíc ještě i oduševnělý a hlubší (nejen ty dnešní polonahý postapo ala Barb Wire). Tenhle film není SF v pravým smyslu toho slova. Jediným znakem SF je tu proběhnuvší jaderná válka, z níž však neuvidíme nic a ani z jejích následků nám nikdo nic neukáže. Vlastně je to spíš komorní drama o vývoji postav a jejich charakterů, propracované sice do detailů, přesto však hodně nerealisticky. Přiznejme si, kdo by na smrt čekal s klidem, bez snahy něco udělat, bez pokusů připravit si protiradiační kryt, bez paniky nebo strachu a hysterie. Kdo by odevzdaně čekal na smrt a ještě by jí pomohl dřív, než by se první příznaky nemoci z ozáření objevily třeba jen na příjezdové cestě k tělu? Navíc ani nemoc z ozáření tu není zobrazena nejen reálně, ale ani nijak jinak. Všechno co tu ukáží je pobledlej hromotluk, kterej má problémy se žaludkem. A další nelogický nedostatek je to rozdělení přeživšího a zemřelého světa. Pokud by nějaká jaderná válka byla, CELÝ svět by lehl popelem. I kdyby nějaký určitý stát neměl jedinou atomovou bombu, schytal by jich aspoň deset. Jinak je to příjemnej film, pobaví, přinutí k zamyšlení (přestože kvůli výše popsaným hloupostem se člověk nezamýšlí nad původním důvodem filmu a sice varováním před ukvapeným jednáním či přílišnou automatizací apod). Herci jsou klasicky výborní, film mi přijde příjemně civilní - nepožaduji žádný obrovský triky co se týká zničenýho světa nebo nemocí a následků, ale určitou realističnost chci, a proto dám jen čtyři hvězdy. (16.04.2006)

Nukleární katastrofu nezažil celý svět, ale já, když jsem čuměl na to, co pan Kramer (jinak velice schopný režisér) vytvořil. Tohle má do apokalyptického žánru hodně daleko. V mém případě se jednalo o romantickou taškařici, kde se všichni zúčastnění staví k jejich blízkému zániku dost lehkovážně, abych to zkonkretizoval...takový naivní a flegmatický přístup ve filmu tohoto žánru jsem ještě neviděl, samé objímání, olizování dršek, veselá hudba atd., čekal jsem syrovost, napětí, depresi, mrazivou atmosféru, zkrátka vše co k takovým filmům patří, ale šlápl jsem vedle. 1* dávám z úcty ke Gregoru Peckovi. 15% (21.01.2011)