Reklama

Reklama

VOD (1)

Ještě je čas žít, ještě je čas milovat. Gregory Peck v hlavní roli amerického filmu podle románu Nevila Shutea. Po nukleární katastrofě zůstali posledními obyvateli Země Australané. Radioaktivní záření, způsobené válkou, se však nezadržitelně šíří i k nim. Lidem zbývá nejvýš několik měsíců života. Dwight Lionel Towers, velitel americké ponorky Sawfish, kotvící u australských břehů, se v této bezvýchodné situaci seznámí s okouzlující ženou Moirou. Jejich vztah může mít jen krátkou budoucnost. Právě tak je k zániku odsouzeno i harmonické manželství Mary Holmesové, jejíž muž Peter je příslušníkem australského námořnictva. Oni i jejich přátelé si musejí položit otázku, čím naplní čas, který jim zbývá. Je tu vůbec nějaká naděje? Skrývá se třeba v podivném vysílání v Morseově abecedě, které Australané zachytili z amerického San Diega...?
Film Stanleyho Kramera se odehrává v roce 1965, avšak vznikl o šest let dříve; ve své době byl tedy příběhem z nedaleké budoucnosti. Jde o jedno z děl, jež umělecky zpracovávala aktuální téma, nastolené tehdejším rozdělením světa. Zápletka filmu byla shodou okolností opravdu prorocká: v říjnu 1962 nechal Fidel Castro na Kubě rozmístit sovětské jaderné rakety, čímž se svět skutečně ocitl na pokraji globální jaderné války. Stanley Kramer se ve vyprávění soustředil především na komorní líčení vztahů hlavních protagonistů. Nevyhýbal se však ani výpravným spektakulárním sekvencím: mezi ty nejpozoruhodnější patří záběry na liduprázdné ulice San Francisca, včetně proslulého mostu Golden Gate, nebo sekvence automobilových závodů, které se změní v sebevražedný masakr účastníků. Kramerův neobvyklý film byl nominován na Oscary za střih a za hudbu. V roce 2000 se dočkal televizního remaku. (Česká televize)

(více)

Recenze (68)

Orlau32 

všechny recenze uživatele

Už když jsem ten film v r.1968 viděla, tak jsem z něj byla "hin". Ne proto, že bych byla tak nadšena, ale proto, že jsem od něj daleko více očekávala. Je to sice protiválečný film, hrál tam můj miláček GREGORY PECK, ale fakt je, že jsem se dodivala jenom díky jeho přítomnosti. DNES 14.9.2011 jsem na něj narazila na MGM programu v TV a po 15 min. jsem přepnula na jiný program, protože jsem si uvědomila, co to je za nudu a naivita co se týče nukleární zbraně. No je to 52 let starý film a tak je to nutno brát. ()

Skip 

všechny recenze uživatele

Takové vlažné drama o posledních dnech lidstva po atomové válce. Radioaktivní mrak se blíží a s ním i nevyhnutelná záhuba. Mělo to mít nejspíš jakýsi varovný podtón, ale ten se míjel účinkem. Skvělí herci předvedli to nejlepší, co jim ve velmi těsných mantinelech bylo dovoleno. Avšak film skončí a v divákovi toho z něj moc nezůstane. ()

Reklama

nascendi 

všechny recenze uživatele

Netuším, čo bolo dôvodom, že som tento film v prehľade videných filmov neuviedol. Pamätám si, že ma zaujal a niekoľkými scénami priam ohromil. Bolo to však veľmi dávno a odvtedy som film nevidel. Nemôžem sa púšťať do detailnejšieho komentára. Prázdne San Francisco, útek námorníka a objasnenie nerozlúštiteľných signálov sa zabudnúť nedajú. Všimol som si, že bol nakrútený aj remake s lepším hodnotením. O ten nemám záujem, pretože Kramerov film reflektoval hystériu z možného jadrového konfliktu v období studenej vojny, a tá sa nedá porovnať s odozvou jadrového konfliktu v súčasnosti. ()

monolog 

všechny recenze uživatele

Poslední dobou mám štěstí na postkatastrofický filmy, který jsou navíc ještě i oduševnělý a hlubší (nejen ty dnešní polonahý postapo ala Barb Wire). Tenhle film není SF v pravým smyslu toho slova. Jediným znakem SF je tu proběhnuvší jaderná válka, z níž však neuvidíme nic a ani z jejích následků nám nikdo nic neukáže. Vlastně je to spíš komorní drama o vývoji postav a jejich charakterů, propracované sice do detailů, přesto však hodně nerealisticky. Přiznejme si, kdo by na smrt čekal s klidem, bez snahy něco udělat, bez pokusů připravit si protiradiační kryt, bez paniky nebo strachu a hysterie. Kdo by odevzdaně čekal na smrt a ještě by jí pomohl dřív, než by se první příznaky nemoci z ozáření objevily třeba jen na příjezdové cestě k tělu? Navíc ani nemoc z ozáření tu není zobrazena nejen reálně, ale ani nijak jinak. Všechno co tu ukáží je pobledlej hromotluk, kterej má problémy se žaludkem. A další nelogický nedostatek je to rozdělení přeživšího a zemřelého světa. Pokud by nějaká jaderná válka byla, CELÝ svět by lehl popelem. I kdyby nějaký určitý stát neměl jedinou atomovou bombu, schytal by jich aspoň deset. Jinak je to příjemnej film, pobaví, přinutí k zamyšlení (přestože kvůli výše popsaným hloupostem se člověk nezamýšlí nad původním důvodem filmu a sice varováním před ukvapeným jednáním či přílišnou automatizací apod). Herci jsou klasicky výborní, film mi přijde příjemně civilní - nepožaduji žádný obrovský triky co se týká zničenýho světa nebo nemocí a následků, ale určitou realističnost chci, a proto dám jen čtyři hvězdy. ()

Rocky62 

všechny recenze uživatele

Nukleární katastrofu nezažil celý svět, ale já, když jsem čuměl na to, co pan Kramer (jinak velice schopný režisér) vytvořil. Tohle má do apokalyptického žánru hodně daleko. V mém případě se jednalo o romantickou taškařici, kde se všichni zúčastnění staví k jejich blízkému zániku dost lehkovážně, abych to zkonkretizoval...takový naivní a flegmatický přístup ve filmu tohoto žánru jsem ještě neviděl, samé objímání, olizování dršek, veselá hudba atd., čekal jsem syrovost, napětí, depresi, mrazivou atmosféru, zkrátka vše co k takovým filmům patří, ale šlápl jsem vedle. 1* dávám z úcty ke Gregoru Peckovi. 15% ()

Galerie (43)

Zajímavosti (4)

  • Film měl premiéru 17. prosince 1959 v osmnácti nejvýznamnějších městech světa zároveň. (Pavlínka9)
  • Film se natáčel i v Berwicku na předměstí Melbourne. Jedna z ulic, které se tehdy v Berwicku rodily, nese dnes jméno hlavní herečky: "Gardner Street". (džanik)
  • Jedná se o první film Avy Gardner poté, co již nebyla svázána smlouvou se studiem MGM, tudíž peníze dostala pouze ona. Její honorář činil 400 000 amerických dolarů. (Pavlínka9)

Reklama

Reklama