Režie:
Jiří KrejčíkScénář:
Vladimír TůmaKamera:
Julius VegrichtHudba:
Jiří ŠustHrají:
J. O. Martin, Jarmila Kurandová, Bohuš Záhorský, Rudolf Hrušínský, Jan Pivec, Andrej Bagar, Jaroslav Vojta, Antonín Holzinger, Vítězslav Boček (více)Obsahy(1)
Rodina pražského zelináře Pavlase byla mezi prvními přistěhovalci, kteří osídlili pohraniční obec Severov. Novým obyvatelům se společně podaří včas a s úspěchem sklidit první úrodu - bude však nutné odhalit německého diverzanta, který se vydává za správce pily... (oficiální text distributora)
Recenze (52)
Nechvalně proslulá historická etapa "zlatokopectví" našich českých holubičích povah v pohraničí je zde pochopitelně vykreslena v poněkud světlých barvách, je to malinko nasáklé pozvolna prorůstající ideologizací, ale nejvíc zaujme, že 42-letý Bohuš Záhorský hraje 70-ti letého shrbeného staříka a světe div se, on skutečně na těch sedmdesát vypadá. A byl to hit. Tenhle nenápadný a v našich televizích vyjímečně uváděny snímek svého času vidělo na 2,5 milionu lidí. ()
Ves v pohraničí je hodně zajímavý film, tradičně poplatný tehdejší době. Němec byl největší spodina, Češi tak objektivně celý národ z pohraničí vyhnali a začali se sami stěhovat a prostě a jednoduše zabírat tu stodolu, která se jim zrovna nejvíc zalíbila. To samozřejmě bylo nejsprávnější a nejlepší řešení, co náš národ mohl udělat. Stateční Češi se totiž nebáli a do nejistého prostředí se rozhodli odstěhovat se vším, co jim v jejich rodném místě zbylo. Tak je to jasný, člověk s tou tehdejší propagandou musí trošku počítat. V těch letech by to jinak ani nešlo. Na druhou stranu je tenhle film moc hezky natočený. Ukazuje tehdejší náladu a názory lidí a natočeno je to opravdu hodně dobře. Nejstrašidelnější je snad ten závěr, kdy si člověk uvědomí, že lidi jsou v každém období stejní. Ve vesnici si na sebe první příchozí rodina vezme zodpovědnost a z hlavy rodiny se stane tamní starosta. Hostinskej s ním nesouhlasí, a když se naskytne, byť malinká příležitost, jak mu poškodit, okamžitě se do něj pustí a nahází na něj všechnu špínu světa. Nehledě na to, že zvolený starosta je rozumně smýšlející člověk, který vše v zájmu demokracie dělá nejlépe, jak dovede. Jakmile ale hostinskej na něco narazí, najednou všechny lidi obrátí proti starostovi a nebít závěrečné scény, dopadlo by to asi tak, že z jediného rozumně uvažujícího člověka se stane vyvrhel, a že z vraha se stane hrdina. Z toho pak pramení nevědomost, úplatky a veškeré negativní vlastnosti, které se v našem národě drží zuby nehty a ne a ne vyfičet někam do pryč. ()
Velmi dobrý film. Myslím, že nejsem daleko od pravdy, když řeknu, že to je nejspíše tím, že byl natočen ve správný čas na správném místě. Avšak ještě cennější je to, že pohraničí je vykresleno do nejmenšího detailu poutavě. Inu, jak jsem řekl shora, to jsou přednosti dobrého filmu. Výraznou měrou jsou i původní starobylé chalupy, které mají magickou poezii, čímž znásobují dojem z filmu. Z hereckého výkonu vyzdvihuji osobitý humor v podání Effy a Lipského. Rovněž Kurandovou, která s patřičnou vírou v boha a řečí prostou střihla roli jakoby ze skutečného života. Hrušínský jako syn Pavlasových zůstal trochu ve stínu, ale není pochyb, že byl už tehdy pro lepší role předurčen. Záhorský coby holubář hraje v příjemném duchu. Pivec přizpůsobivý typ má méně prostoru, ale zahrál v mezích možnosti. Hezká Medřická malá role, ale v barvě svého hlasu pádně ironická i působivá. Pro úplnost ještě dodám, že pro mě nádherný film, jenž ani po 68 letech neztratil nic ze své zábavnosti. ()
Tak alespoň pro mě je tohle film, který sice né datem vzniku, ale dějem uzavírá neskutečně bohatou československou válečnou kinematografii. Děj, který nám ukáže skutečně závěrečné události v československém pohraničí. Opět velká řádka lidských povah a osudů, kteří se vypořádávají s nastalou situací. Je potřeba znovu osídlit ves, rozjet hospodářství a dobré sousedské vztahy. Obec Severov nás přivítá do léta 1945. Léto, které bylo bezpochyby jednoho z nejkrásnějších v lidských dějinách (i když jak pro koho) pro lidi poznamenané válkou určitě. Prostě to muselo být neuvěřitelné uvolnění od událostí, která se odehrávali předtím. A proto oslav tyto dny tím, že prožiješ osudy severováků. Effa je tady vážně hodně krutej. ()
Žádný z hlavních hrdinů mi sympatický není, bez ostychu se nastěhují do násilím opuštěných chalup, jedí z cizích misek, spí v cizích postýlkách, starají se o cizí obilí, jak kdyby ho zasadili oni. Né že bych měl něco proti odsunu Němců, protože coby národ-zločinec neměli už právo do svého osudu kecat (na druhou stranu, jejich předválečný požadavek na připojení k říši byl zcela oprávněný, neb byl založen na stejném principu práva na sebeurčení, na kterém např. Slovensko a Podkarpatská Rus vytvořily spolu s Čechy samostatný stát), ale ten určitý parazitismus nových osídlitelů je nepřirozený, kopřivkuvzbuzující, zkrátka podivný. Záhorský coby 42 letý stařík je tu v komentářích zmíněn několikrát, ale za pozornost také stojí, že jeho filmový syn je o plných 18 let starší než on a vnuk pouze o 14 let mladší. Podivná to rodinka. ()
Galerie (2)
Photo © Film Europe
Zajímavosti (4)
- Bohuš Záhorský hrál ve filmu otce J. O. Martina (Pavlas), který byl ve skutečnosti o 18 let mladší. (M.B)
- Karel Effa (Jarda) zpívá ve filmu svou vlastní píseň „Vlčák Pietro“. (raininface)
Reklama