Reklama

Reklama

Dr. Divnoláska aneb Jak jsem se naučil nedělat si starosti a mít rád bombu

  • USA Dr. Strangelove or: How I Learned to Stop Worrying and Love the Bomb (více)
Trailer 1

VOD (1)

Černá komedie Stanleyho Kubricka pojednává o skupině paranoidních generálů fascinovaných válkou, kterým se “nešťastnou náhodou” podaří rozpoutat jadernou apokalypsu. Náčelník generálního štábu "Buck" Turgidson a generál strategického letectva Jack Ripper vyšlou letku bombardérů, aby zaútočila na Sovětský svaz. To aktivuje sovětskou tajnou zbraň zvanou “bomba posledního soudu.” Jedná se o ďábelský raketový systém, s nímž má být uskutečněn odvetný úder. Aby upozornil na tuto katastrofu, stane se britský kapitán Lionel Mandrake jedinou osobou, která má přístup ke generálu Ripperovi. Americký prezident Muffley se ve snaze odvrátit neštěstí pokusí přesvědčit opilého sovětského premiéra, že je to všechno jen hloupý omyl. Prezidentovým poradcem je šílený dr. Divnoláska, někdejší nacistický vědec. (Cinemax)

(více)

Videa (2)

Trailer 1

Recenze (598)

D.Moore 

všechny recenze uživatele

Co napsat k Dr. Divnoláskovi atd.? Je to film jednoho z mých nejoblíbenějších režisérů, hlavní několikaroli hraje jeden z mých nejoblíbenějších herců, námětem to je satirická studenoválečná komedie, což je (jaká náhoda) jedno z mých nejoblíbenějších témat... Cože, vy jste ho ještě neviděli? "Já chodím!" ()

Jezinka.Jezinka 

všechny recenze uživatele

Tak jsem se na tenhle film těšila a tak těžce mi nesedl. Jako bych pozorovala z vnějšku sebe samou, jak se koukám na film s pocitem - jo, tady bych se měla bavit. Neměla bych se zasmát nebo aspoň zašklebit? Asi jo. A nic. Možná, až si nebudu dělat starosti .... a ne, že bych neměla ráda bombu, jen jsem se včera s tímhle filmem nějak minula. Znamenám si - podívat se znovu. ()

Reklama

JitkaCardova 

všechny recenze uživatele

Dr. Divnoláska na absurdně ochromující, děsivou představu zbraně totálního zničení útočí z pozic stejně patetických jako Lumetův Failsafe, ale kamuflovaných hysterickou a velmi nekomickou absurdní groteskou. Skvělá je hlavně ta pasáž, kde se vysvětluje, že zbraň totálního zničení vyvinuli Rusové proto, že si spočítali, že je taková globální stopka vyjde mnohem levněji než pokračovat v nenažraném krysím závodě světových velmocí o mír, o prvenství ve vesmíru, na Měsíci atd., na což už jim brzy prostě nestačí prostředky, ani když vyždímají celý národ. ***** Lumetův Failsafe si ale pro jeho logiku a soustředěnost cením přeci jen víc. *** Ale já už to tak s Kubrickem mám, vnímám, že se vždycky nechá něčím neproporčně strhnout a natočí o tom či z toho film, "velké dílo". Proč ne, ale mně jeho díla nepřijdou ani tak velká, jako spíš neproporční a hysterická a Kubricka mám osobně za nekonzistentní a poměrně nedůvěryhodnou tvůrčí osobnost. ***** Ostatně, k zamyšlení je i spojitý příběh obou filmů i knižních předloh - už proto, že Kubrickovo nekolegiální počínání nepříjemně připomíná tentýž krysí závod, který u světových mocností kritizuje ve filmu. Více se k tomu dá přečíst i zde na ČSFD, v obsahu u Failsafe, oficiálním textu ČT. Lumet i Kubrick pracovali na podobných scénářích ve stejný čas (spojovníkem je i jméno Petera George, autora jedné předlohy a spolutvůrce jednoho scénáře), cituji: "Souběžně vznikal v Anglii Kubrickův snímek Dr. Divnoláska, který sice vycházel z jiné předlohy (kniha Red Alert z roku 1958), ale v podstatě se zabýval stejnou tematikou, i když v poloze velmi černé komedie. Kubrick zažaloval tvůrce filmu Selhání vyloučeno z plagiátorství a následné mimosoudní vyrovnání mělo mimo jiné za následek to, že distribuční práva obou filmů se ocitla v rukou hollywoodského studia Columbia. Na Kubrickův nátlak dostal přednost Dr. Divnoláska, který se po své premiéře v lednu 1964 stal diváckým i kritickým hitem a dodnes patří mezi nejlepší díla filmové historie. Selhání vyloučeno bylo Columbií uvedeno do amerických kin až v říjnu 1964 a ve stínu Kubrickovy klasiky divácky zcela propadlo a neobjevilo se ani v oscarových nominacích. Jeho nepopiratelné kvality byly znovuobjeveny až s časovým odstupem." **** Umím si představit, oč zajímavější, účinnější a i morálně přínosnější by bylo, kdyby naopak síly spojili a filmy veřejnosti představili jako dvojexpozici děsivého osudu, na jehož hraně lidstvo slepě vrávorá. Takhle je z toho spíš smutné memento mori. *~ ()

lamps 

všechny recenze uživatele

Výborná Kubrickova satira, která zaujme především vynikajícími hereckými výkony a nápaditým scénářem. Peter Sellers ve svých rolích opravdu září, ovšem nejvíce mě pobavil George C. Scott coby paranoidní antikomunistický generál. Za dob Studené války to muselo být asi pěkně vyhrocené, ale Kubrick si ze všeho dělá legraci naprosto dokonalým způsobem. Rozhodně se u toho nebudete válet smíchy na podlaze, ale svým odlišným pohledem na hrozbu války vás tento snímek donutí k přemýšlení možná mnohem účinněji, než kdejaký vážný válečný film:) "Správně, mein Führer!" ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Já se moc nesmál. Spíše jsem sledoval, jak to nadělení hodlá vláda USA zastavit a v duchu si říkal -i přez počáteční důrazné ujištění USAAF na začátku filmu, že se něco takového nemůže stát - právě zda se něco takového nemůže skutečně stát.... Výstupy Dr. Divnolásky na vozíku na mne měly spíše rušivý efekt a připadaly mi i trapné. Sem tam jsem se pár vtipům a narážkám usmál. To když například ruský premiér vysvětluje proč ještě nikomu nesdělili informaci, že SSSR vlastní zbraň posledního soudu...Závěr filmu s krásnou písní Very Lynn - We'll Meet Again mi však přišel naprosto dokonalý. Vidět to v době kdy to šlo do kin, tak si na zahradě začnu betonovat hodně hluboký atomový kryt se zásobou potravin (dle doporučení Dr. Divnolásky) tak asi na sto let. ()

Galerie (194)

Zajímavosti (68)

  • Interiér válečné místnosti Pentagonu byl dílem fantazie známého výtvarníka Kena Adama, který později v jednom rozhovoru řekl, že když chtěl Ronald Reagan vidět skutečnou válečnou místnost ministerstva obrany, byl překvapen, že vypadá úplně jinak než v tomto filmu. (dopita)

Reklama

Reklama