Lolita

Ukážka toho, čo dokážu spraviť niektoré ženy. Nebolo to nič prevratné (a napriek režisérovi som od toho veľa neočakával). Sellersove šteky, Riddleova hudba a napokon Kubrickova réžia (i keď nie taká tá známa) to však držali celú tú dobu poctivo nad priemerom. Stanleyho najhorší film. Ale aj napriek tomu slušná filmárčina. (18.01.2011)

Je tomu už nějaký čas, co jsem viděl Lolitu z roku 1997 a ta se mi líbila. Po nějaké době, kdy jsem stačil zhlédnout většinu Kubrickových filmů (už mi chybí jen The Killing a Fear and Desire a budu mít zhlédnuto vše, co tento velikán natočil) jsem se dozvěděl, že to byl právě on, kdo zfilmoval Lolitu v roce 1962. A proto jsem na tento snímek opravdu těšil. Je škoda, že musím napsat, že jsem tak trochu zklamaný. Ne, že by tento snímek byl nějak špatný, ale tady jsem se místy nudil. Trochu mi to připomíná situaci u filmu Barry Lyndon kdy jsem se na film opravdu těšil a výsledek mě sice nezklamal, ale ta stopáž byla nesnesitelná. Stejně tady, film není vůbec špatný, Sue Lyon byla opravdu krásná a Sellers si pár svými scénami prakticky ukradl film pro sebe, ale to nic nemění na faktu, že kdyby se film prostříhal o takovou půlhodinku, bylo by to (alespoň pro mě) lepší. Takhle dnes musím dát "jen" 80 %. P. S. A to mi dlouhé stopáže nevadí, například (když zůstaneme u Kubrickových filmů) mě Spartacus opravdu bavil a to jsem viděl 198minutovou verzi. P. S. 2. A momentálně nedokážu určitě, která verze Lolity je lepší, obě mi přišly dobré i když byly jiné. (29.07.2011)

Ne zrovna strhující, ale pořád dostatečně zábavné sledování, kam povede vztah starostlivého pána se skrývanými touhami a panenské, přirozenou ženskou svůdnost objevující adolescentky. Klidně a plynule vyprávěný příběh, psychologicky detailní a jemný, s překvapivými tragikomickými momenty a tajuplně nejednoznačnou postavou Petera Sellerse. Co mi ovšem v Kubrickově verzi Lolity trestuhodně chybí, je odkrytější nebo alespoň naznačené spektrum jejich intimního sblížení, které si v ní můžeme leda domýšlet. Hlavní postava Humberta z ní vychází spíše jako platonicky zamilovaný impotentní nešťastník, který svůj objekt touhy drží fanaticky zkrátka pouze proto, že ho sám nemůže mít. (18.09.2020)

Rozdiel medzi mužom a ženou pri prežívaní a ukončení osudovej lásky je podľa mňa hlavným motívom filmu. Muž sa často stáva zúfalou, žiarlivou troskou a žena zostáva hrdou, s ohľadom na zánik vzťahu aj racionálne uvažujúcou osobnosťou - to nie je nič nové. Ak je ale táto myšlienka podaná prostredníctvom kvalitných výkonov hercov, podľa Nabokovovho scenára a pod Kubrickovým režijným vedením o zaujímavý zážitok je postarané. (02.02.2005)

Tenhle film mě nijak nepřekvapil. Od Kubricka jsem totiž čekal to nejlepší. To jak jsou vyobrazeny všechny klíčové postavy, je vzhledem k roku výroby nevídané. Začátek je úchvatný, v této části dominuje nechutná Lolitina matka, a druhá část sice není už tolik moc záživná, ale 5 hvězdiček prostě musím dát za to, co zde předvádí Sellers. Opravdu každý okmažik ve kterém se mihne stojí za to vidět, protože je prostě skvělý. On prostě září. (29.11.2004)