Děrsu Uzala

Obávám se, že na původní verzi to nemá. Akira Kurosawa se zde soustředil hlavně na postavu Děrsu Uzaly a vybral naprosto famózního herce, a pak na jeho schopnosti přežití v divočině (a s tím spojenou kritiku nebo jakýsi povzdych nad nesmyslností života ve městech, kde člověk musí za vše, co má v tajze zdarma, platit. Naprosto však okleštil příběh, vztahy, jednání postav, samotné zeměměřičské prvky a co nejhoršího - přírodu. Za celý film uvidíme v tajze jednu jen chycenou laňku a jednoho tygra! Kde jsou třeba ti soboli? Původní verze má navíc sevřený příběh, který odněkud někam jde, snaží se o jistý dramaturgický oblouk, Kurosawa pojal svůj film jako sled scén bez jakékoliv větší dramaturgie. V původním filmu se hodně dozvíme o zeměměřičství, o lidech, různé podrobnosti, to zde rovněž chybí nebo je pouze v minimální míře. Zkrátka, přesto, že je původní film o hodinu kratší, je obsažnější a dává víc informací i záběrů skutečně krásné přírody. Kurosawova verze je chladnější, přírodu poněkud ignoruje, a soustředí se na tvrdé možnosti přežití, určitou mystiku, přemýšlení o životě obecně (Číňan na začátku) a motem tohoto snímku by mohlo být to, co v něm zazní: Člověk je velice malý oproti silám přírody. A v tom je tato verze velmi silná. V tom sdělení, že příroda není žádná kamarádka, může i zabít, ale nabízí i potravu, možnosti přístřešků nebo dříví na oheň. A že nám, městským lidem, ta spojitost hodně chybí a moderní člověk by v ní snad ani nepřežil, protože všechny své instinkty a schopnosti pozorování ztratil. (04.04.2020)

Výsledok prekvapujúceho spojenia Kurosawu s Mosfilmom je naplnený človečinou až po samotný okraj. Tempom obvyklým pre Kurosawu, demonštruje film nielen dokonalú adaptáciu Goldského lovca na tajgu, ale aj závislosť schopnosti v nej prežiť napríklad na dobrom zraku. A rovnako ako tuleň, ktorý je vo vode suverénom a na suchu kalikou, tak aj Dersu Uzala, suverén v tajge, zakrátko spozná svoju neschopnosť žiť v cudzom mestskom prostredí. Okrem obvyklého Kurosawovmu problému s nečinnými strihačskými nožnicami je ťažké tomuto filmu niečo vyčítať. A napriek tomu, že ani ničím príliš neohromí, si ho väčšina divákov bude dlho pamätať. (19.08.2010)

[8/10] (Atelier 41, Daiei Studios, Mosfilm, Satra) (Barevný /// Produkce: Joiči Macue, Nikolaj Sizov /// Scénář: Akira Kurosawa, Jurij Nagibin podle deníků Vladimira Arseněva /// Kamera: Fjodor Dobronravov, Jurij Gantman, Asakazu Nakai /// Oscar: Sovětský svaz (nejlepší zahraniční film)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (19.12.2008)

,,TEN GOLD MA FASCINOVAL. UDIVOVAL MA SVOJOU BYSTROSŤOU, ZA KTORÚ VĎAČIL DLHÉMU ŽIVOTU V TAJGE. A NAVYŠE MAL AJ KRÁSNU DUŠU." __ Tak Pán Kurosawa známy svojimi samurajskými eposmi nakrútil pravdepodobne svoj najlepší film z úplne iného súdka. Čím ma tento film fascinoval bola jeho čistota (nie však kvalita DVD) s akou bol vyrozprávaný. Nebol nijak zbytočne sentimentálny, nebol ideologický a tým nijako napadnuteľný, na nič sa nehral a práve tím bol Veľkým. Čistota človeka a prírody v najrýdzejšej podobe. Herecký výkon ,,neherca" Maksima Munzuka je najprirodzenejší, aký som doteraz videl. Snáď len menšiu poznámočku by som mal práve ku kamere, ktorá mohla byť miestami lepšie využitá a ponúknuť viacej pôsobivejších záberov, avšak aj to by sa jej dalo vzhľadom k tomu akým štýlom je film rozprávaní odpustiť. Moje bude veľmi rád, že takto príjemne stráviť Štedrý večer. ,,ČLOVEK JE TAK MALIČKÝ TVÁROU V TVÁR VEĽKEJ PRÍRODE." _ P.S: môj komentár č. 500, hodnotenie č. 1000. (31.12.2008)

Nesmírně citlivě a zručně natočený film o v podstatě poměrně neatraktivním a těžko sdělitelném tématu. Škoda vysloveně odfláknuté práce při digitalizaci filmu. Tohle totiž není problém špatné kopie, nýbrž naprosto jednoznačně jde o šlendrián jednoho konkrétního "digitalizátora", který si s prací na tomto filmu nedal absolutně žádnou práci... 9/10 (24.01.2009)