Dersu Uzala
デルス・ウザーラ
Dersu Uzala
Dersu Uzala
Obsahy(2)
Sovietsko-japonská koprodukcia Dersu Uzala bola nakrútená v autentických sibírskych exteriéroch podľa predlohy ruského cestovateľa Vladimíra Arsenieva (Stopár Dersu Uzala, V lesoch ussurijského kraja). Keď v roku 1902 Arseniev ako vojenský prieskumník viedol expedíciu do neprebádaných miest sibírskej tajgy, pripojil sa k výprave domorodý lovec menom Dersu Uzala. Nevzdelaný stopár si postupne všetkých získava svojou múdrosťou, obetavosťou a láskou k prírode. Medzi Arsenievom a Dersuom vzniká postupne hlboké priateľstvo, ktoré ešte upevnia mnohé prežité nebezpečenstvá, pri ktorých Dersu zachráni Rusovi život. Ich cesty sa opäť pretnú po rokoch, keď Arseniev vedie väčšiu výpravu. Dersu však už stráca zrak a tým i schopnosť sa v tajge uživiť. Arseniev sa rozhodne, že mu pomôže a pozýva ho k sebe domov... (RTVS)
(více)Recenze (250)
Fantasticky jemný tklivý příběh velkého životního přátelství... Nemám co dodat, jedním dechem. Možná snad vytknutí lehké konformity, která ale vzhledem k době výroby snímku musela jistě být i u tak dobrého autora. Zkrátka se jedná o silné světové dílko. ()
Kurosawa byl režisér s neobvyklým citem pro výpravu a správné zakomponování obrazu, což zde beze zbytku využil. Ale hlavně také uměl vybrat do svých rolí ideální herce, kteří před kamerou odevzdali maximum. A Maksim Munzuk ztělesnil přírodou odkojeného Děrsu Uzala natolik dokonale, že mohu beze strachu mluvit o nejsympatičtější filmové postavě, která se kdy objevila v neanglicky mluveném snímku. Jak moc jsem ostatně soucítil s kapitánem Arseněvem, pro něhož se stal dobrotivý starý lovec doslova modlou, nejlepším přítelem a jedinou nadějí na přežití v nehostinném přírodním labyrintu. Strhující bohoslužba za lidskost, porozumění a čistotu čarokrásné přírody, jejíž pravidla nejsou nikdy hloupá, zbytečná ani nespravedlivá. Říkám si, jak skvělá musí být kniha... 95% ()
Některé filmy časem vyčpí. Je to dáno jednak dobou kdy byly točeny, jiným stylem natáčení a často i nekvalitním materiálem. Divák dneška uviklý ultra HD jen nelibě kouká na zrnění a šmouhaté barvy. Nevím jestli je to v tomto případě velký Kurosawa či zda film je tak nadčasový, ale mohu s jistotu prohlásit, že Děrsu Uzala nevyčpěl. Je to skvělý dobrodružný film z období konce carského Ruska, kdy vojenské expedice mapovaly území daleko na východě. Film se tak může směle zařadit po bok objevitelských filmů ve stylu expedic do Afriky či Cookovým výpravám do Tichomoří. Tady je to divoká tundra koho je třeba přemoci při mapování krajiny. Kraj neprostupných lesů ve kterých žijí tigři ussurijští, bažin, nekonečných jezer a divokých řek. A šíleného počasí obzvláště v zimním období. Film je rozdělen na dvě části. V té první výprava kapitána Arseneva putuje na začátku zimy a v té druhé podniká další výpravu na jaře. Film je tak úžasně barevný a zachycuje různá období v ruské divočině. Konec filmu mi připomněl před pár lety přečtenou knihu od Vojěcha Friče, který si do Čech přivezl ,,indiána'' Červiuše v roce 1908 tedy skoro ve stejném období v jakém kapitán Arsenev podnikal výpravu. A ani v tomto případě to neudělalo dobrotu a přírodní člověk byl v Praze nešťastný a neuměl v civilizaci žít. Po tomhle filmu jsem dostal velkou chuť na knižní předlohu a budu si ji muset sehnat! Dávám za 5 pečených ryb. * * * * * ()
Dychberúca sibírska dráma o konflikte starého a nového sveta. ()
Jeden z nejkrásnějších filmů, které jsem kdy viděl. Kurosawa rozehrává příběh o velkém přátelství a zároveň ukazuje, jak může mít každý člověk jiný přístup k životu a jeho hodnotám. Navíc je snímek zasazený do krásné divoké přírody chladné Sibiře! ()
V době, kdy se Kurosawova tvorba v Japonsku potýkala s krizí, natočil tento osvícený režisér v Sovětském svazu nádherný filmový epos podle literární předlohy Vladimira Arseněva. Příběh o velikosti a síle lidského přátelství, síle lidského ducha a krás divokého Usurijského kraje východní Sibiře. Přátelství mezi lovcem Děrsem (Munzuk) a kapitánem expedice (Solomin) je ukázkovým setkáním omezené civilizace s ničím nespoutanou svobodou dávno zapomenutých časů. Ukazuje nám, nakolik krásný a čistý, zároveň ale krutý a drsný je život v divočině. Nakonec právě ryzost a upřímnost tohoto života je pro Děrsu životní nutností, bez které nemůže existovat. Neb on je součástí divočiny. Tam je jeho srdce. A právě v tom je ta krása i tragičnost příběhu. 80% ()
Neskutočne krásna oslava prírody a ľudskej dobroty. Neuveriteľne silný a hodnotný príbeh. Nemám slov. To sa nedá opísať, to treba len vidieť, až potom človek pochopí to čarokrásne kúzlo matičky Zeme. Tento film vám v tom pomôže. ()
Velmi krásný film. Lyrický "western" ze sibiřské tajgy o přátelství ruského kartografa a stárnoucího domorodce, oslavující čistý život v krásné, ale drsné divočině. Na Kurosawu nezvykle prostý příběh s minimem postav, ale o to silněji vyprávěný esteticky dokonalými obrazy. ()
Velmi lidský film o pokoře a věčném boji o duši člověka. ()
Nektere filmy v sobe maji zkratka neco ... az bozky nadherneho. Po zhlednuti jsem sotva dychal a cerne dny se zmenily v pokojnou radost. Skoda, ze Kurosawa nenatocil vic zahranicnich snimku. A ze tady takove snahy byly. ()
Proč je pro mě zrovna tenhle film tím nejhorším, co Kurosawa natočil? Rozhodně to není stopáží, neboť ta patří k těm nejskromnějším v režisérově práci. Ale naprosto postrádám jakékoliv poselství. To, že dva muži brouzdají neposkvrněnou přírodou, je sice príma, ale dokument na toto téma by mě mohl bavit tak dvacet minut. Film je prý o přátelství. Jednak netuším, jak se to kapitánovi a Uzalovi projevilo, druhak je mi to úplně jedno, protože ani jedna z postav mě citově nikterak nezaujala. A dokonce mě ani netrápí závěrečná otázka, zda by Uzala žil, kdyby mu kapitán na rozloučenou nevěnoval nejmodernější pušku. Tenhle film je studenější než Sibiř sama a já už vím, že jsem ho nepotřebovala vidět. ()
Mal mu k puške pribaliť tiež aj okuliare a bol by v pohode odšéfovaný. ()
[8/10] (Atelier 41, Daiei Studios, Mosfilm, Satra) (Barevný /// Produkce: Joiči Macue, Nikolaj Sizov /// Scénář: Akira Kurosawa, Jurij Nagibin podle deníků Vladimira Arseněva /// Kamera: Fjodor Dobronravov, Jurij Gantman, Asakazu Nakai /// Oscar: Sovětský svaz (nejlepší zahraniční film)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] ()
Krásny film. Asi najmenej typický pre Kurosawu, možno ma preto tak bavil. Výprava je nádherná, ústredná myšlienka jednoduchá, ale pekná, tá nekomplikovanosť a čistota hlavného hrdinu sa mi páčila. Trochu chýbal príbeh, jedná sa skôr o zážitky z nejakej cesty, ktorej význam som asi nezachytil. Možno malo byť rozprávanie orámované silnejším dejom. Nedá mi nespomenúť kvalitu dvd z Lacných kníh na úrovni kino ripu. Pri takomto veľkofilme je to veľká škoda. ()
Naprosto jsem nečekal, že se mi tento snímek bude tak moc líbit. Sovětsko - japonský film o přátelství dvou zcela rozdílně žijících lidí. Děrsu Uzala je strašný sympaťák a myslím si, že si ho každý brzy zamiluje. Nádherné prostředí sibiřské tajgy. Moc pěkný děj. Dokonce i ten český dabing byl moc podařený. Kdosi zde psal, že je film hrozně pomalý. Byl jsem připraven skutečně na nejhorší. Ona je na něm ale právě ta pomalost výborná. Akira Kurosawa si zde naprosto užívá dlouhé záběry na jednou místo a podobné záležitosti. Film navíc nevtíravým způsobem propaguje spojení člověka s přírodou, což už je ve většině světa naprosto nepředstavitelné. Já si film prostě užil. 4* ()
V tvorbě Kurosawy se tento film vyjímá snad naprosto vším. To však kvalitám filmu ani trošku neublížilo. Dersu Uzala je příběh o životě lovce, který se rozhodl žít v harmonií s přírodou, a jehož největší životní tragedií bylo zabití tygra a následná cesta do civilizovaného města. A. Kurosawa je mistr, který se zjevně dokáže vypořádat se vším. A ačkoliv mám nejraději jeho tvorbu týkající se samurajů, na tento film nikdy nezapomenu.9/10 ()
70% Ač v Rusku natočený, na filmu je poznat, že Děrsu Uzala točil Kurosawa - delší, často statické záběry, které by se neztratily v Ranovi ani Kagemuše. Ale moc mě ten film nevzal... zůstává pro mně jen kuriozitou. ()
Dokonalý skvost Akiry Kurosawy. Maksim Munzuk v roli Děrsu Uzaly je skvělý a vůbec celá jeho pouť, ukázaná v tomto snímku, je naprosto dechberoucí. Dobře, že se Kurosawovi ta sebevražda nezdařila.. ()
Akira Kurosawa natočil film, který je i dnes po 40 letech skoro dokonalý. Film o přátelství ruského cestovatele Arsenieva a lovce z kmene Goldi Dersu Uzaly, popisující jejich setkání, putování přenádhernou sibiřskou přírodou a mnohá společná dobrodružství, prolínající se v několika časových obdobích začátku 20 století. Film, který má stále velkou vypovídající hodnotu a je zcela určitě dosud nejlepší Kurosawův snímek, který jsem měl tu možnost vidět. ()
Související novinky
Zemřel režisér Albert Pyun
Z amerického Las Vegas přichází smutné zprávy pro fanoušky sci-fi a akčních filmů. V sobotu totiž po dlouhé nemoci ve věku devětašedesáti let zemřel americký režisér, scenárista a producent Albert… (více)
Úvod a téza: Film s veľkým srdcom. Kurosawov apolitický výlet do Sovietskeho zväzu je míľnikom a filmom v mnohom odlišným od väčšiny jeho tvorby, najmä jeho najznámejších diel. Obsahová stránka: Je to silný príbeh muža, lovca, ktorý zahŕňa neznámych pútnikov hrejivým darom nezištného priateľstva, sprevádza ich na ceste sibírskou tajgou a malebnými zákutiami zeme snehu a ľadu. Dej je po prológu rozprávaný v retrospektíve a zároveň je rozprávačom postava Kapitána Arsenieva, čo je pre Kurosawu veľmi netypické spolu s relatívne jednotným dejiskom uprostred sibírskych lesov a jednou ústrednou postavou v zovretí komornej fabule, rozdelenej do dvoch kapitol, zaznamenávajúcich prvé a druhé stretnutie lovca a kapitána. Dersu Uzala je výrazná postava, ktorej hrdinstvo a krása duše vyplýva z jej činov (prvok pre Kurosawove filmy typický) a správania sa, čím nastavuje režisér novú tvár, a to priezračný, ale rafinovaný a nenásilný sentiment, ktorému podľahne hádam každý. Až pri tomto filme si uvedomujem, aký je Kurosawa zemitý režisér; čo preňho krajina a pôda znamená. Tu hrá zásadnú rolu, keďže sa film takmer kompletne odohráva v prírode, ale nie je jediným živlom, ktorý je pre dej príznačný; Dersu Uzala v jednej časti filmu v dialógu personifikuje živly a prírodné sily (a nielen to, všetko živé vlastne nazýva "ľuďmi", a má to svoj význam), akými sú voda, oheň a vietor. Tie sa do príbehu zapájajú ako závan smrti, obchádzajúci a niekoľko krát ohrozujúci skupinu putujúcu divočinou. Ešte zaujímavejšie je však predstavenie smrti v podobe amby, tigra, ktorý je poslom ducha lesa a ktorého zabitie stihne krutý trest; mytológia národu Goldov je vyobrazená veľmi pútavo a skutočne, uveriteľne. V záverečnej časti druhej kapitoly sa potom stretávame s motívom zlomeného starého muža, ktorý prešiel veľkou duševnou premenou, prehráva boj s prírodou a zničený odchádza do civilizácie, ktorej nerozumie. Rozuzlenie je tragickým vyvrcholením, ku ktorému jednoducho muselo neodvratne dôjsť, a je jedným z najsilnejších momentov celého filmu. Formálna stránka: Montáž a jej použitie (vrátane častého detailu) je kurosawovské, kamera tak úplne nie - na jednu stranu tu vidíme rovnako nádherné panoramatické zábery, s akými sa uňho často stretávame, na stranu druhú je hravejšia a po výtvarnej stránke živšia než u japonských filmov, čo platí aj o hercoch a výprave; predsa len je ruská nátura iného charakteru a vyžaduje nový prístup. Tempo je na prvý pohľad podobne pomalé, ale v skutočnosti nezrovnateľne dynamickejšie a dej obsahuje mnoho fantasticky zrežírovaných napínavých scén. Kurosawa taktiež dokazuje, že vie stvoriť rovnako atmosférické sekvencie za využitia výbornej hudby, ako aj úplne bez nej. Dialógy sú výborné a skvele sa dopĺňajú s rozprávačskými opismi prírody a udalostí, ktoré sú azda najlepšou nedejovou časťou filmu. Chváliť takmer dokonale napísané a zahrané postavy Dersu Uzalu (Maksim Munzuk) a Kapitána Arsenieva (Jurij Solomin) snáď ani nie je potrebné. Epilóg: Po prvej polhodinke som si vravel, že sledujem "len" ďalšiu absolútne excelentnú filmárčinu. Po dobehnutí záverečných titulkov, ktoré som sledoval ako prikovaný pretrváva pocit, že som práve videl nedoceniteľné nadčasové dielo; Kurosawov najlepší film. A možno nielen to. Apendix: Dersu Uzala, môj hrdina. () (méně) (více)