Deštivý den v New Yorku

Poetický, zasmušilý Woody zřejmě dělá tímto nezvyklým počinem konec za svou kariérou. Pro jeho fanoušky bude tenhle nenápadný klenot zřejmě hůře přijatelný, není to Woody sršící vtipem téměř v každém dialogu, spíše bilancuje překvapivě ústy nastupující umělecké generace, vyznává se ze svých lásek a navazuje tak na Půlnoc v Paříži tím nejroztomilejším možným způsobem. Vlastně nejen na ni, těch odkazů na Woodyho předchozí práci bychom v tomto bilančním snímku našli více. Tento film je lahodný. (09.01.2020)

Jasně, do Allenovi tvorby to nepřináší vůbec nic nového, ale já tak nějak nemám potřebu mu to vytýkat. Docela si užívám představu toho, že nějaká patnáctka se dívá "na novou romanťárnu s Timothée Chalametem" a nemá absolutně tucha, že postava kterou tam hraje, kdysi krom hrbatých zad a staromilského oblečení, měla i plešku a brýle. V dnešní době to musí na dnešní generaci působit asi dost "z jiného světa", ale opět mě těší představa, že při odkazování na černobílé romantické fláky si alespoň někdo řekne: "ty jo, ono to asi mělo nějaké kouzlo" a začne třeba i po něčem pátrat... Co se týče filmu jako samotného, Allen s věkem rozhodně neztrácí schopnost psát ty svoje typicky vtipné prvky, ikdyž už rozhodně ne v takové kadenci. Já vám ale nevím, mě pořád situace typu impotentní smích a škytavka baví, a řekl bych že možná i víc, jak jiné sladkosti z tohohle desetiletí. Vlastně mě baví i obsazení (až na Selenu, to byl hodně velkej miss), mezi kterým jsem si nejvíc užíval kouzelnou Elle v roli "Ashleigh" - psáno tou noblesnější formou, která pro mě v tomhle filmu představuje přesně tu továrnu na zajímavé bizarní situace a která je tou tajnou hlavní postavou, ikdyž se nám snímek snaží přehodit něco jiného. Co bohužel ale musím vytknout, byla režie. Scény, kde se celou dobu nezmění velikost záběru, to je docela blbý. Když se, ale přenesu přes to, že tohle všechno jsem jednou viděl a to, že občas i přes výbornou práci set dekotérů nevypadá úplně dobře (já nemám moc rád ten look Angenieux objektivů) a budu očekávat jen film na dobrou noc, tak mi tohle na zimní fázy kariéry nepřijde zas tak zlý... (06.04.2021)

Za mě asi nejlepší Allenovka od půlnoci v paříži... Příběh je to jasnej, jednoduchej, vtěsnanej do jednoho dne a z toho pramení jistá síla, protože zde není moc prostor pro intelektuální dějové spletence/konstrukty a zároveň divák tak nějak lépe příjmá, že to není nabušené "akcí"... Od Allena jsem nic víc nečekal, takže jsem spokojenej.. (14.10.2019)

Typický Woody Allen. Až tak, že vás vlastne vôbec ničím neprekvapí. Inováciou je, že rovnaké typy postáv obsadzuje hercami pre mladú generáciu, ktorá je tak na jeho filmy aspoň ako tak zvedavá. Pre jeho starších fanúšikov ale akoby už ani Daždivý deň v New Yorku určený nebol z vyššie uvedených príčin. Pozerá sa na to príjemne, odsýpa to, vieme, kam to smeruje a kto s kým skončí, respektíve kto sa s kým rozíde. No a vy si môžete krátiť čas napríklad tým, že si budete zapisovať, ktorá hviezda sa v ktorej minúte prvýkrát objaví na plátne. (19.09.2020)

Oooooooh :) To bylo TAK krásné :) Jemné, nenásilné, zábavné a hlavně zabalené do tváře Chalameta, který si mě filmem Call Me by Your Name tak neskutečně získal. Film jsem si pustila, jelikož jsem si chtěla vyčistit hlavu a prostě poznáte, že je to Woody Allen, když jste viděly celou jeho filmografii, ale je tam znát už to, že toho má opravdu hodně za sebou. Nesnáším happyendy a tady - já ani nevím - je to happyend,ale zároveň není - je to tak upřímné, čisté, skvěle šokující vyjádření matky o své minulosti. Otevřené, mladé, svěží, tak plné možností a příležitostí, se kterými si mladý pár v jednu chvíli ví a v druhé zase neví rady...Bavilo mě to. Potěšilo mě to. Pohladilo mě to na duši a zpříjemnilo večer :) (21.03.2020)