Rašómon

Nevím proč, ale Rašomon mě nijak neoslovil, a to přesto, že má velmi hlubokou myšlenku, která je i po letech naprosto aktuální a obávám se, že bude aktuální v průběhu celé naší existence. Veškeré role jsou velmi dobře zahrané, přesto jsem si k žádné postavě nenašel cestu. Třeba ještě časem změním názor, ale v tuto chvíli to není na více než 3*. (05.08.2012)

Člověk tak nějak ví, že ten film tady je, že by jej měl vidět a znát a chodí kolem něj jako kolem horké kaše. A pak si teda sedne a řekne si, tak ukaž ty japonofine, cos to natočil že o tom všude už přes šedesát let píšou. A jak tak sedí, tak se mu otvírá pusa úžasem, běhá mráz po zádech a kdyby neseděl, tak si sedne znova. Jo, to se Ti fakt povedlo! A ty bojové scény! To fyzické pachtění! A hlavně - ten film je o naději! (19.06.2015)

"Možná je dobrota sama pouze jen zdání." Čemu má člověk věřit? Každej člověk je jinej a s tím jsou jiné i jeho příběhy. Člověka soudí zase jen člověk. Já na tohle filosfování nejsem, ale kupodivu posledních 10 minut mě donutilo k zamyšlení. Jen nechápu, proč k těm závěrečným deseti minutám musela vést tak dlouhá cesta. Snímek vypráví jeden příběh, avšak ve 4 verzích, které se v ničem podstatném podle mého názoru nelišily. Tím pádem na mě už padal zmar a vlastně už poslední verze mě nebavila, ba i iritovala. (01.06.2010)

Nadcasovy typ filmu zasadeny do netradicneho prostredia. Hoci sa odohrava mozno na troch lokalitach dookola - pribeh, herecke vykony + zaver ho robi viac nez dobrym. No ja osobne aj tak uprednostnujem od AK skor samurajsku klasiku :) ***** Po druhom pozreti, musim zvysit hodnotenie na maximum. Odporucam k filmu odbornu publikaciu A. Limana, pre lepsie ocenenie vsetkych umeleckych prvkov. (03.04.2011)

Pokud je člověk zatlačen do kouta, koná podle svých zájmů. O ničem jiném Rašomon není. Délka je přiměřená obsahu. Pokud si někdo přečte stručný obsah filmu, nic už jej nepřekvapí. Naštěstí není ani po 60 letech poznat rok vzniku a dnes se zdá být dané téma aktuální stejně jako před lety. Moje hodnocení je 85%. (07.04.2012)

Slavným a uznávaným Rašomonem si mě Kurosawa nezískal. Krkolomné souboje a nikterak skvostné zpracování i gradace hlavní myšlenky na mě působí vcelku rozpačitým dojmem. (03.09.2012)

Výborný film. Akira Kurosawa otevřel svůj filmařský účet 50. let minulého století filmem, jenž si pohrává se samurajskou tématikou, která Kurosawu ve světě nejvíc proslavila. A vybral si k tomu neméně zajímavou povídku Rjúnosuke Akutagawy, jednoho z největších literátů japonské historie. Ale ono to vlastně ani tak není samurajský film, jako spíš dobové detektivní drama, jenž staví na poznání, že skutečná pravda může nabývat několika zcela odlišných podob. Vše se točí okolo nalezení mrtvoly zavražděného samuraje, kdy není zcela jasné za jakých okolností k němu vlastně došlo. Samurajova žena se z jednoho úhlu může jevit jako oběť, z úhlu druhého však jako skutečná femme fatale západního stylu. Kurosawa si s divákem velmi osobitě hraje, snímá jednu situaci z několika pohledu a do toho ty nádherné provazy vody snášející se na rozbité střechy Rašómonovy brány, kde nalezli útočiště tři pocestní. Nádhera! Prostě, tenhle film je japonská poezie v praxi... (19.02.2018)

Tomuhle filmu vděčím za to, že jsem se před léty začal dívat na klubové filmy a začal projevovat o film větší zájem. "Na starobylou bránu prší..." (05.12.2007)

Na divadelní, expresivní herectví většiny postav v čele s divokými gesty Toshira Mifuneho je třeba si trochu zvyknout, než člověk začne vychutnávat Kurosawovo režijní mistrovství. Na svoji dobu revoluční způsob vyprávění, k dokonalosti se přičítá i výborně propracovaný scénář. Zloděj se chvástá, Žena zdůrazňuje svou roli oběti, Mrtvý hájí svou samurajskou čest, Dřevorubec odstraňuje stopy své krádeže, čtyři pohledy a čtyři verze jsou natolik dobře vystavěné, že jsou všechny podobně nejisté, nakonec i verze očitého svědka. Zahanbení může být někdy horší než přiznání ke zločinu a ve snaze udržet svou společenskou roli lžeme až za hrob. Tento temný obraz je na konci vystřídán obrazem lidského altruismu. Asi není náhoda, že snímek vznikl v poválečném Japonsku. (17.09.2010)

Nádherný a skvělý film. Nemám co dodat, ohromil mě. Takové filmy se dnes už netočí. Kurosawovi není co vytknout. (20.05.2011)

"Klamať je ľudské." Výborný film, ktorý pod pláštikom jednoduchej zápletky rozoberá veľmi vážne témy súvisiace s povahou celého ľudstva. Počas nekonečnej obrovskej búrky sa traja muži v polorozpadnutom chráme rozprávajú o vražde samuraja a znásilnení jeho ženy a pri diskutovaní zájdu príliš hlboko... Film uvažujúci nad zmyslom existencie ľudstva, jeho úlohou vo svete, relatívnosti pravdy, snahe všetko si upraviť tak, aby naša úloha vo veci vyznela, čo najlepšie ale aj nad dôvodmi týchto "úprav" pravdy. Nakoniec sa každý vrátane diváka musí zamyslieť a priznať si, že ani on nie je bez viny. (06.06.2013)

Myslienkovo bohate, ale herecky extremne prepalene... 7.5/10 (07.05.2020)

Jo, dost dobře se dovedu vžít do situace bandity Tadžomara. Taky jsem často dost nadržený, a když vidím nějakou trochu hezkou ženskou, tak mám chuť ji řádně, i proti její vůli, zneuctit. A moc mě ani nezajímá to, zda má u sebe svého manžela. Toho bych, stejně jako Tadžomaro, prostě svázal a po důkladné penetraci bych je tam oba nechal svému osudu. To by ta ženská ale nesměla být taková potvora, a nesměla by mě nutit k tomu, abych se utkal s jejím parohatým manželem v souboji. V tomto filmu má však každý z účastníků - dřevorubec (který našel mrtvolu samuraje a nejen to), ona samotná ženská, mrtvý samuraj prostřednictvím média a nakonec také Tadžomaro v podání úžasného a vysmátého Mifuneho, svou verzi, z nichž ani jedna není úplně pravdivá. Zabil se samuraj sám, zabila jej jeho vlastní žena, která nemohla snést jeho chladný pohled, nebo to provedl Tadžomara pod tlakem té mrchy? Nebo došlo k férovému souboji? Musím říct, že mě tento film celkem zmátl a bohužel mě to ani příliš nebavilo. Závěrečná scéna z rozbořeného chrámu, ve kterém celé vyprávění probíhá, mě také příliš nepřesvědčila. Tak snad se ten dřevorubec dobře postaral o to nalezené dítě. Třeba z peněz, které získal za prodej té perlami vykládané dýky. (23.06.2022)

Jeden z Kurosawových komornějších a kratších filmů, který se ale stal nadčasovým a revolučním dílem díky svému stylu vyprávění, kdy sledujeme příběh popisovaný z pohledu několika postav, s tím že každá z postav situaci popisuje jinak. Je to technika filmového vyprávění, která se právě zde oběvila poprvé, proto se jí říká rashomon effect. Už jenom díky tomuhle je film velká věc. Ještě k tomu přidejme skvělé herecké výkony, znovu se samozřejmě nejvíce předvedl Toširó Mifune a právě režii Akiri Kurosawy. A máme úžasný film. (11.02.2023)

nevím, právě proto že je psychologický, tak ve chvílích, kdy se snaží vysvětlovat, tak děj poněkud zpomaluje. přiznám se, že jsem měl sto chutí scény u soudu a ještě pár dalších přeskočit, abych se dostal k tomu, co tu bylo zajímavé. to jest akt samotného přepadení z pohledu jeho aktérů... jeden z mála filmů, kde mě nadchnul konec. jo a taky jeden z mála filmů, kde se hlavní představitelka většinu vyprávění válí po zemi a brečí:) (24.10.2005)

Geniální herecké výkony prakticky (až na vyjímky) těžko srovnatelné s těmi dnešními. I když je to film opravdu starý, dokonale mě pohltil jak příběhem, tak hereckou kvalitou, tak i geniálními myšlenkami, které Kurosawa prostřednictvím tohoto snímku sděluje. Mám velice kladný vztah k japonskému umění, a Rašomon je toho jasným důkazem. (14.11.2012)

Z pozície obyčajného diváka (nechajte ma to vysvetliť), si dokáže jedinec vychutnať sofistikovaný prbeh. Čo je v skutočnosti realita? V každej verzii príbehu figuruje jeden prvok: mŕtvy samuraj. Z pozície filmofilov toho koho nezaujíma výroba, alebo sa chce venovať tvorbe film, je to veľmi pekná ukážka toho ako má vyzerať dobrý film, ktorý ma určitú výpovednú hodnotu. Toširó Mifune a Mačiko Kjó sú prvotriedne herecká esá. Tu sa ukázal talent Kurosawu, nie je len ohľadom réžie, a hlavne ako scenárista.. filozofická myšlienka, zápletka, príbeh, to všetko majstrovsky vyrozprávať niekoľkými rôznymi pohľadmi film. Aj keď soundtrack trvá v prepočte na 25 minút, a pozostáva prevažne zo jednoduchých motívov je fantastický. Film v ktorom sa komerčný aj nekomerčný divák nájde, takýchto prípadov v histórii kinematografii je veľmi málo... (18.12.2016)

,,V takovýchto dnech je nevyhnutelné, aby člověk jiné podezříval.“ O Rašomon efektu jsem slyšel mnohem dříve, než jsem viděl tento film. Upřímně řečeno, není vůbec zábavný, naopak je velmi těžký a opakování příběhu z různých úhlů pohledu je trochu únavné. Zajímavý je ale filosofický přesah scénáře, když nechá hlavní protagonisty uvažovat nad tím, proč lidé lžou a skrývají pravdu, ať vědomě či nevědomě. Kurosawa ale předkládá divákovy nádherné obrazové kompozice a Mifune opět předvádí krajní fyzické herectví, což dohromady pomáhá k silnému diváckému zážitku, který je však také velmi náročný na sledování a jeho celkové pochopení. (19.03.2017)

Výborný snímek,kterým se vlastně Kurosawa dostal do popředí režisérské elity. (12.12.2017)

Jednoznačný filmový milník, který má originální zpracování, jde vidět autorův zájem na téma, což jde vidět na režii, herci jsou vedeni skvěle. Problémy s filmem jsou až příliš subjektivní, než abych ho mohl nějak otevřeně kritizovat: při bitvě, kdy herci náhodně zakopávají o listí, zvuk brečícího dítěte na scéně, i když jde jasně vidět, že nebrečí. Malé detaily, kterým se v příštích zhlédnutích nemohu vyhnout... nemohu tomu dát větší hodnocení, když jsem se při těchto jednozačně dramatických scénách rozesmál. (04.04.2020)