Sedm samurajů

Scénář: Akira Kurosawa, Shinobu Hashimoto, Hideo Oguni .. Zase jsme to prohráli. Občas sice lehce uspávací veledílo (viděna verze 207 minut) s dnes nejprofláklejším příběhem na světě o rolnické vzpouře před nájezdníky. Přesto zábavné, dojemné, smutné, v každém kousku pravdivé a důmyslné. (13.11.2007)

Opět film, který mě svým způsobem ohromil. Nemůžu zapomenout především na Tosiro Mifuneho, který mě dostal těmi svými vtípky a vůbec celým svým výkonem. Překvapilo mě, že Sedmi statečným je film opravdu podobný jako vejce vejci, jen je zde víc Japonců:) Je zajímavé s jakou lehkostí je příběh vyprávěn a i přes dlouhou dobu trvání jsem se ani jednou nenudil, opravdu. Jen konec mi přišel trochu nepřiměřený, nevím jestli by zbývajících 13 padouchů zabilo v poslední bitvě hned tři klaďasy, když před tím se celou dobu ve vesnici úspěšně bránili. Nevím čím to je, ale mám v sobě takový hřejivý pocit z hezkého zážitku a to se mi u televize nestává příliš často... (18.07.2008)

80% - Právě jsem dokoukal nejdelší film v životě (dokud neuvidím Cestu do Ameriky) a nemůžu říct, že bych byl zklamaný nebo naopak nadšený. Na svou dobu muselo být Sedm samurajů převratné dílo s poutavým příběhem a vynikající akcí. Pro současného člověka vše vyzní obyčejně a tuctově. Neříkám, že by akční sekvence byly špatné, to vůbec, jsou pohledné i v této době, jen pro současníka ničím vyjímečné. Opravdu se musí k tomuto historickému klenotu přistupovat tak, že byl natočen před více než padesáti lety a vzhledem k tomu, že i přes 207 minut dlouhou stopáž jsem se nenudil, několikrát se zasmál povedeným vtípkům, kroutil hlavou nad japonskou uřvaností, jsem hlavně obdivoval na svou dobu opravdu vyspělý film... (27.10.2008)

Mno ty woe vyhejbal jsem se roky tomuhle filmu jak čert kříži a teď už asi vím proč. Vlastně sranda právě jsem to viděl (potažmo spíš přetrpěl) a vůbec nevím co k tomu mám napsat. Tak asi radši nebudu psát nic. Popravdě nevěděl jsem ani jak to mám ohodnotit, protože po Vesmírný odysey je to pro mě druhej podobně starej a z mýho pohledu prakticky nehodnotitelnej film, teda ne, že bych nepobral o čem to bylo, ale je to celý tak divný, že fakt nevím co si o tom myslet. No zaujmu v tomhle případě neutrální postoj a neutrálně je za 3*, takže si parádně alibisticky myji ruce. Každopádně určitě si radši pustím USA remake, který je pro mě mnohem srozumitelnější a největší sranda je, že když jsem ho jako fakan viděl prvně, tak jsem vůbec nevěděl, že je to remake! Nicméně neříkám, že to není svým způsobem zajímavý a, že se to nemůže líbit, ale já prostě na takhle dlouhý filozofický filmy z občasnou akcí koukat nemůžu. Takže pálím ty zmatený tři hvězdice a tím bych to asi uzavřel. Velmi pravděpodobně můj první a zároveň poslední Akira Kurwosawa v životě.50% (01.12.2015)

Ačkoliv jsem se dlouho dobu zajímala o Kikuchiya, bavil mě a rozesmíval, bylo to moc dlouhé... Ano, je to legendární film, ze kterého jsi spousta režisérů vzala příklad. Je typicky japonský, kdo nezná trošku japonskou mentalitu, toho může leccos překvapit (film zůstane v leckterém aspektu nepochopen); plyne pomalu, plyne postupně, plyne s ročním obdobím. A zřejmě je to povinnost pro všechny, kteří chtějí trochu poznat Kurasawu-sama :-) Ale co si budeme nalhávat, ta stopáž je prostě přepálená... :-D (17.11.2008)