Režie:
Akira KurosawaKamera:
Asakazu NakaiHudba:
Fumio HajasakaHrají:
Takaši Šimura, Daisuke Kató, Minoru Čiaki, Isao Kimura, Seidži Mijaguči, Toširó Mifune, Kamatari Fudžiwara, Acuši Watanabe, Isao Jamagata, Noriko Sengoku (více)Obsahy(2)
Slavná legenda o hrstce odvážných, kteří se postavili na stranu bezbranných. Nejslavnější japonský film všech dob, předchůdce filmu Sedm statečných.
Těžko by se asi hledal někdo, kdo by neznal legendární americký western o hrstce statečných, kteří se v počtu chabých sedmi postaví přesile banditů, aby ochránili bezbrannou vesnici na odlehlém venkově proti rabování. Western Johna Sturgese patří již téměř půl století k nesmrtelným filmovým evergreenům. Ale jen málokdo ví, že by vůbec nevznikl, nebýt jednoho fenomenálního režiséra, jehož originální umění přesáhlo daleko za hranice rodného Japonska. Že dobrodružný příběh sedmi potulných pistolníků byl přímo inspirován samurajským filmem Akiry Kurosawy, jenž se odehrává ve feudálním Japonsku 16. století. A že to zdaleka není jediný případ amerického hitu inspirovaného dílem tohoto japonského klasika.
(oficiální text distributora)
Videa (1)
Recenze (581)
Nemohu popřít jisté zklamání z tohoto údajně "Nejúžasnějšího akčního filmu, jaký kdy byl vytvořen". Dokážu pochopit, že před 50 lety se filmy točily prostě jinak a akce měla zcela jiný rozměr, ale tohle bylo opravdu moc zdlouhavé - monstrózní úvod do děje, formování příběhu a dokonce i akční scény postrádaly jistý spád/napětí, čímž částečně potlačovaly i potenciální emocionální náboj... Troufám si říct, že na 207 minut Sedm samurajů jednoduše neobsahuje dostatek materiálu... Mé rozporuplné pocity jsou také podtrženy tím, že při sledování jsem se přistihl, jak sám sebe přemlouvám: že to vlastně dobré je a že před Sedmi samuraji ani nic lepšího nebylo, což je fakt, Sedm Samurajů opravdu JE první válečný velkofilm i s nějakými těmi poetickými momenty ("Nebyli jsme to my, kdo vyhrál"), ale místy je šíleně nudný... 6/10 ()
Preco je tento film tak skvely? Je to citliva drama o mnoha strankach ludskej povahy, je to dobrodruzny pribeh plny skvelych momentov a humoru, je to film plny skvelych hereckych vykonov (nezabudnutelny Toshiro Mifune a Takashi Shimura) a celkovo je to po vsetkych strankach fantasticky spracovane filmove dielo, ktore ani pocas jedinej minuty zo svojej obrej stopaze nenudi. Ci uz hladate vo filme hlbku a zamyslenie, alebo sa chcete len skvelo zabavit, budete viac ako spokojny. Vsetka moja ucta a obdiv, pan Kurosawa. (10/10) ()
Nemůžu říst, že bych se stala kultovní fanynkou Akiro Kurosawy, vždy jde o snímky exotické, u kterých vnímám určité aspekty, ale v zásadě mi zůstávají cizí, neberou mě za srdce. Ale dala jsem si tu práci a našla si čas a na snímek se v klidu podívala. Dokonalá filmařina v příběhu, do něhož jsem nepronikla. ()
Skvělá samurajská klasika, o mnoho přístupnější a lépe stravitelnější než třeba pozdější Kurosawův Ran. O příběhu v podstatě nemá cenu se zmiňovat, kdo zná základní dějový syžet Sedmi statečných (řekl bych, že snad každý:), tak ví na čem je. Jde spíš o ty rozdíly mezi tímto originálem a mým milovaným remakem. Tento film má o mnoho propracovanější scénář, což mi ale stejně neumožnilo, abych si hlavní postavy zamiloval tak jako ve Sturgesově opusu. Dobře vykreslení jsou tu sotva čtyři samurajové, zbytek jakoby scénárista úplně ignoroval a byly tu jen do počtu - naproti tomu, kdo aspoň jednou viděl onu westernovou legendu, tak si zcela určitě vzpomene na naprostou většinu těch borců, ne-li přímo na všechny. Také tu není žádný hlavní záporák (banditi jsou prostě banditi a s tím si musíme vystačit - Calvera rulez!), naopak zase hudba a především konec jsou si hodně podobné. To hlavní, čeho si na Sedmi samurajích cením nejvíc je, že i když film trvá skoro tři a půl hodiny, skoro ani na chvíli jsem se u něj nenudil a celou dobu se dost dobře bavil a s napětím očekávál každou další scénu (téměř každá má něco do sebe) a to je u tak starého a dlouhého snímku co říct. 90 % ()
Až do shlédnutí Sedmi samurajů jsem tvrdil, že mě asijské filmy vůbec neberou. No ale nechal jsem se přemluvit a pak jsem 207 minut zíral, jak mi neskutečně sedí Kurosawovo pojetí zoufalého boje vesničanů (těch, kteří skutečně vyhráli), podpořených partou perfektně napsaných a zahraných samurajů. Nesmírně zajímavé je už samo sledování rozdílu v přístupu k v podstatě stejnému ději, jako u Sedmi statečných. Zatímco v americké verzi hlavní roli hrají hrdinní kovbojové, kteří obstarávají veškerou špinavou práci, samurajové jsou spíš vůdčími osobnostmi starajícími se o taktiku a morálku. Vesničané jsou zpodobněni jako lidé naprostým zoufalstvím (scéna s ukradenou rýží se zaryje pod kůži) dohnaní k neuvěřitelné odvaze, i když u toho fňukají a pláčí, o to je to uvěřitelnější a syrovější. Právě tahle zemitost u mě vítězí nad ubohými moderními pokusy o kůl akci a supr choreografii plnou zpomalovaček, která sice je hezká na plátně, ale jinak celkem na hovno. Boj je ve filmu rychlý, zoufalý, smrtelný a reálný. A mimo něj dobře sedící herci. Jestli Seiji Miyaguchi opravdu držel meč v ruce poprvé, klobuk dolů, protože přirozeněji zobrazeného šermíře jsem snad neviděl. Vynikající film. ()
Galerie (60)
Photo © Toho Company Ltd.
Zajímavosti (52)
- Toshiro Mifune zůstával v roli Kikučija i mimo natáčení a vymýšlel pro ni komické kousky. (aporve)
- Expresivní herecký projev a stylizovaný pohyb postav vychází z tradičních japonských divadel nó a kabuki. (Kamkon)
- Kikučijo je dívčí jméno, proto se této postavě samurajové tak smějí. (HellFire)
Reklama