Sedm samurajů

Mrzí mě, stejně jako v případě Meliésových filmů, že Sedm samurajů není prvním akčním filmem, který jsem kdy viděl. Akční žánr je už dávno někde jinde, nemá v sobě takovou duševní hloubku a takové dobrodružství s vtipem navrch. Můj zásadní problém bude v tom, že jsem nejdřív viděl remake - takže jsem zhruba věděl, co se bude dít a díky přepálené (SE) stopáži jsem na to čekal hrozně dlouho. Film bych rozdělil na 3 části: v první se dává sedmička dohromady a cestuje do vesnice. Tady je natočena každá scénka, která jen může být, nic se nepřeskakuje, nic nevystřihuje. Druhá, která je jádrem problémů a měla být sestříhaná na minimum, mapuje děj ve vesnici, přípravu na lapky a vztahy mezi vesničany a samuraji. Třetí je samotný boj, který s malými přestávkami a odbočkami trvá něco přes hodinu. Posledních 10-15 minut je to nejlepších, Mifune je bláznivý ďábel a Kurosawa navždy stanovil některé nosné myšlenky a technické parametry akčního žánru. Chtěl bych vidět 2 a půl hodinovou verzi, jestli by byla lépe sestříhaná, zaručeně by víc odsýpala a tím pádem mě víc bavila. Takto to byl ubíjející maraton, byť umělecky podaný velmi na výši. [Přesná stopáž: 207 min - SE] (29.07.2008)

„Musíme nájsť hladného samuraja.“ Niektoré staré filmy je radosť pozerať a SEDEM SAMURAJOV (r. Akira Kurosawa), ktorý sa dočkal amerického remake SEDEM STATOČNÝCH, nie je výnimka. O akciu nejde, krásne dlhé zábery sústredené okolo vynikajúcich hercov z nádherne čistej réžie však nie sú ani žiadnym hlúpym semenišťom pre pseudo filozofické rozmýšľanie nad nesmrteľnosťou chrústa - proste zábavný film. (29.08.2008)

Opět film, který mě svým způsobem ohromil. Nemůžu zapomenout především na Tosiro Mifuneho, který mě dostal těmi svými vtípky a vůbec celým svým výkonem. Překvapilo mě, že Sedmi statečným je film opravdu podobný jako vejce vejci, jen je zde víc Japonců:) Je zajímavé s jakou lehkostí je příběh vyprávěn a i přes dlouhou dobu trvání jsem se ani jednou nenudil, opravdu. Jen konec mi přišel trochu nepřiměřený, nevím jestli by zbývajících 13 padouchů zabilo v poslední bitvě hned tři klaďasy, když před tím se celou dobu ve vesnici úspěšně bránili. Nevím čím to je, ale mám v sobě takový hřejivý pocit z hezkého zážitku a to se mi u televize nestává příliš často... (18.07.2008)

Sedm hvězd pro sedm samurajů. Aha, to nejde... Tak aspoň těch obligátních pět. Nepřekonaný originál, který oproti známějšímu remaku ztrácí pouze v nepřítomnosti nějakého "tahouna" v řadách lapků. Takovým jakým je v Sedmi Statečných Calvera. Také tempem je na tom westernová verze lépe. Ve všem ostatním je Kurosawova verze lepší a vzhledem k tomu, že kvality amerického remaku všichni znají, tak netřeba více pět na Samuraje chválu. Spolu s Rudovousem a "Nebem a Peklem" zřejmě vůbec nejlepší Kurosawa. (25.07.2006)

A čo na týchto Kurosawových Samurajoch všetci tak vidíte??? hm..... Môj komentár bude asi dosť ovplyvnený predsudkami k japonskej kultúre, "Akiroví nadšenci" radšej nečítajte...Za prvé: nesmierne ma rozčulovali herci, ktorí vkuse afektovane blábotali a všetci vyzerali dementne. Za druhé: príbeh sa dal určite skrátiť do dvoch hodín a mnoho divákov by predišlo stŕpnutým nohám. Po tretie: nejdem sa roztiecť z japonského nacionalizmu a ich hrdinstva, ktoré sa paušálne odráža v každom ich filme. Po štvrté: keďže mi celkom nesedí japonská kultúra, ich samurajské kroje a odhalené zápasnícke rite, nejako mi nesedí ani A.Kurosawa. (18.02.2007)