Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Pan Ducháček je sice poněkud svérázný patron, nicméně jako koncipient advokátní kanceláře doktora Faulknera je naprosto nenahraditelný. Zejména v okamžiku, kdy se Faulkner zamiluje do sympatické Julie, dcery Alžběty z Rispaldiců. Nikdo kromě něj totiž netuší, že rozhazovačná rodina, jejíž finanční záležitosti kancelář spravuje, už nemá žádné peníze a že ji doktor z lásky k Julii financuje ze svého. Situace se vyhrotí, když advokát požádá dívku o ruku. Ona, i když ho také miluje a ke své lásce se mu přizná, odmítne, aby vyhověla své povýšené matce, pro kterou mladík není tou správnou partií. Přestože se vinou své finanční podpory Rispaldicům Faulkner sám ocitne na mizině, donutí Ducháčka, aby sehnal pětadvacet tisíc na proplacení směnky, kterou podvodně podepsal Juliin bratr. Koncipient sice peníze opatří, vzápětí však vyrazí na zámek, kde rodinu bez servítků seznámí se skutečným stavem jejich financí a počne organizovat dražbu rodinného majetku, kterým by pokryl dluhy. (TV Nova)

(více)

Recenze (317)

Marek1991 

všechny recenze uživatele

Príliš idealizovaný film o lokajovi, ktorý bol prefíkaný a vedel zariadiť takmer všetko. Navyše jeho gestikulácia a celkový výraz je zvýraznenie väčšiny častých pocitov a myšlienok v takých prípadoch. Podľa mňa má Burian aj lepšie komédie, čo sa musí uznať, sú tie konce, to sú pamätné momenty, no inak ma jeho filmy nevedia nejak zvlášť osloviť. Tu mi chýbali tiež hlášky, ktoré by boli pre mňa zaujímavé. Navyše filmy z bývalých kapitalistických časov, často z vyššej spoločnosti ma tiež nevedia nejak zvlášť osloviť, kvôli správaniu, jednaniu, hodnotám a podobne. Rok výroby to pre mňa ako tak zachraňuje, vtedy boli podobne zrežírované filmy bežné. ()

Stanislaus 

všechny recenze uživatele

Ducháček opravdu umí vše zařídit - s notnou dávkou humoru a nezištné lsti - a dokáže přitom náramně zvednout mandle nejedné osobě, avšak ve výsledku mu mohou býti všichni vděční. Ducháček je hereckým koncertem Vlasty Buriana, který byl v tomto případě spíše upovídaný a nesázel tak moc na fyzické herectví jako u Přednosty stanice či U pokladny stál... Nejvíce mě pobavily scény s pitím vína a černohumorně laděnou aukcí majetku. Měl jsem snad jen subjektivní problém s rodinou Rispaldiců, kteří byli opravdu jedna velká nevděčná a snobská banda, která měla opravdu velké štěstí, že narazila právě na Ducháčka. ()

Reklama

brooklyn73 

všechny recenze uživatele

Neznam sice filmovy rozpocet, dovolim si vsak tvrdit ,ze i po uhrazeni vsech hereckych pohledavek (a to se jednalo o Herce s velkym "H") a dalsich vydajich se jednalo o nizkorozpoctovy film. Z toho nam vychazi,ze k natoceni zabavy na urovni neni zapotrebi mnoho.Vlastne je, skvelych hercu a dobreho scenare.Dialogy jsou na neuveritelne vysoke urovni. Pozorny divak by se nemel nudit,spise ma problem rozhodnout se zdali se plne soustredit na herecke vykony protagonistu ci na slova a vety vychazejici z jejich ust. Pan Burian neuveritelne ovladal svuj oblicej, co ten umel jenom delat s ocima ci obocim. To musi byt obrovska skola pro vsechny kdo maji zajem venovat se herectvi, sledovat jeho vykon, pohyby jeho tela, rukou , chuzi, neuveritelne. Z cele komedie jenom cisi naprosty profesionalismus tvurcu. Film jsem videl nekolikrat, uplne mi vsak z mysli zmizela zaverecna scena kdy pan Burian mava nam divakum na lyzich jsa tazen popruhy kravou ci volem (odrbonici pres brav at laskave prominou,ale nevim o co se jedna). "Ja jsem Duchacek a ne Faukner...!" ()

Marthos 

všechny recenze uživatele

Když se poprvé na filmovém plátně objevila postava svérázného Jana Damiána Ducháčka, kina praskala ve švech. Hrací pole naplno ovládl Vlasta Burian, který během několika málo okamžiků rozmetal původní text a nahradil jej fascinujícím gejzírem umělecké improvizace a prostořekosti, která se nezastavila před nikým a před ničím. Hra rakouských autorů Bernauera a Oesterreichera Konto X měla tu výhodu, že tvořila jeden ze stabilních základů Burianova jevištního repertoáru, díky čemuž mohl scénárista Václav Wasserman pravidelně usedat s poznámkovým blokem do hlediště a trpělivě skládat mozaiku toho nejlepšího, co král komiků večer co večer upustil z úst. Režisér Karel Lamač samozřejmě tušil, že s Burianem to nebude jednoduché, přesto nedopustil, aby se z filmu stala nekontrolovatelná korida bez toreadora, jako tomu bývalo kdysi. Burianův Ducháček výjimečně není žádný popletený moula nebo uniformovaný narcis, ale pragmaticky uvažující úředník, který se neostýchá seznámit povýšeneckou šlechtickou rodinu o skutečném stavu jejich katastrofální finanční situace a krotit svého zaměstnavatele v neuváženém milostném vzplanutí k jejich půvabné dceři. Jednoduché, úderné věty, geniální vtipy a ironií zdobený situační humor, vyvedený v některých momentech ad absurdum, ale nikdy ne tak, aby přestal být účinným. Scéna střídá scénu, dialog stíhá dialog a mezi tím vším ve vzduchu poletují Burianovy originální ekvilibristické hrátky typu Zdrdoduch, Rintintýna nebo astronomie versus agronomie. Bylo by ovšem poněkud liché domnívat se, že film stojí a padá s Burianem, namnoze skvělé jsou totiž výkony jeho spoluhráčů, z nichž především Čeněk Šlégl vytvořil vskutku zdařilou postavu senilního kapitána ve výslužbě. Adina Mandlová zastávala v Burianových filmech většinou ryze dekorativní úlohu a pro tyto účely je její osobnost plně dostačující, nicméně bilance haasovské školy se tu projevuje ve zdánlivých maličkostech, jakým je pouhé pousmání nebo zdvihnutí obočí. Do popředí diváckého zájmu se celkem bez problémů zařadila vynikající etuda rozvodového stání manželů Rabasových v podání Václava Trégla a Marie Blažkové, kteří i na rozsahem nevelkých rolích již pokolikáté přesvědčují o svém mimořádném komediálním nadání. Politické vyznění filmu, nemilosrdně sžíravé vůči starým monarchistickým strukturám, lze v rámci dobových souvislostí vnímat bezpochyby jako nenápadnou podporu ohrožené československé demokracii. V širším slova smyslu je potom Ducháček jeden z nejsvěžejších prvorepublikových filmových odkazů, nesmrtelná mohyla Burianova fenomenálního klaunství unášeného na vlnách (ne)citlivého sarkasmu a laskavé ironie. Nás může zachránit jedině práce! – S váma se počítat nedá, protože vy jste línej, takže se můžem spolehnout jedině na milostivou paní... Že byste šla do šatny nějak? – Věšet kabáty?! To se radši pověsím sama! – To je dobrej nápad! A my vám řeknem' kde. A máme vo ni postaráno. ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

„Tak buď jsem důsledný, anebo nedůsledný, ale když je někdo důsledně nedůsledný, tak prosím jaké z toho jsou důsledky!“ Nepostradatelný Ducháček, který nakonec opravdu všechno zařídí, patří k dalším velmi vydařeným Burianovým postavám a hereckým exhibicím par excellence. A jakmile je na scéně, film moc baví. Ale v tom je právě i ten největší problém snímku. Filmy s Burianem mají obecně ten neduh, že jakmile komik není na scéně, příliš srandy si publikum neužije. A v tomto případě to bohužel platí dvojnásob, protože jakmile Ducháček zmizí ze záběru, jde o poměrně nevtipnou věc, tím spíš, že jediné 2 další zábavné postavy (nerozvedený pár Trégla a Blažkové) se vyskytují právě jen ve scénách s Burianem. Ten spolu s podařenými frky, hrátky s češtinou a dialogovými výměnami naštěstí film navzdory slabším místům táhne a hlavně díky němu hodnotím slušnými 4*. „Že byste šla do šatny nějak…?“ - „Věšet kabáty?! To se raději pověsím sama!“ - „To je dobrej nápad! A my vám řekneme kde. A máme vo ni postaráno.“ ()

Galerie (25)

Zajímavosti (13)

  • Zámeček zchudlé rodiny Rispaldiců je Zbraslavský klášter. Jedná se o cisterciácký klášter na území dnešní pražské čtvrti Zbraslav založený králem Václavem II. nedaleko soutoku řek Vltavy a Berounky. Po zrušení kláštera a přestavbě bývá objekt označován také jako zámek Zbraslav nebo Zbraslavský zámek. (sator)
  • Film bol ozvučený v tej dobe v špičkovom nemeckom hudobnom štúdiu Tobis-Klangfilm. (Raccoon.city)

Reklama

Reklama