Byl jsem lynčován

Na pohled to vypadá jednoduše a prostě, ale všechno se musí jednou zkomplikovat.. Příběh Joea Wilsona, který byl ze začátku vždy poctivý a zamilovaný, se zvrtne. Už jenom to, že někdo zatkne nevinného a nechá ho ve vazbě..bez důkazů.. nám ukazuje, jak fungují americké úřady a policie.. A to, jak je člověk absolutně bezmocný, co se týče klepů a jejich šíření..kde každý dodá něco svého.. Příběh, kde liské výmysly a davové šílenství dokáží zabít. Když se člověk vžije do postavy Joea Wilsona..není se čemu divit..a namísto popravy 21 pánů tu máme popravu dvacetidvou.. Konec se ale vrací téměř na začátek, kde láska zvítězí, i když nenávist nepomine..což nevím, jestli by se stalo i ve skutečnosti.. (09.09.2008)

Fritz Lang bere diváka jako sobě rovného partnera do diskuze. Jeho moderní filmová řeč je dokonale srozumitelná a mnohem příjemnější než pohled na zfanatizovaný dav v plné ráži. Jeden by se ostýchal, dva by se ostýchali, ale tři už si rádi kopnou. Pobaví nastíněný paradox, že Ústavu Spojených států lépe znají cizinci (na které je vždy svalována vina). S postavou Spencera Tracyho jsem plně soucítil a vyjma posledních pěti minut bych se zachoval stejně. Anebo možná taky ne. Rád bych věřil, že ne. 90% Zajímavé komentáře: genetique, Ajantis, Zakk (07.09.2008)

Zakladatelský film žánru angažovaného hraného filmu, zhruba tak lze charakterizovat toto pozoruhodné dílo exilového německého režiséra Langa. Pohled na mladého Spencera Tracyho zaujme nejen překvapivostí jeho vzhledu, ale ještě více kvalitou Tracyho uměleckého výkonu. Výpověď o americké demokracii soudce Lynche rozhodně není Langovým výmyslem; v rooseveltovských USA šlo stále o součást všedního dne, který se protáhl až do přelomu druhé a třetí čtvrtiny minulého století. Zvraty díla, dnes působící buď jako překvapivé nebo nelogické či přímo vykonstruované, jsou pro svou dobu příznačné i sentimentalitou, kterou zčásti také vyzařují. A nejsou nevěrny skutečné tváři doby svého vzniku (jedná se o film ne historický, ale dobově současný). Buďjakbuď film jednoznačně převyšuje průměrné standardy své doby a na jasně položenou otázku po jeho kvalitě a nadčasovosti - v tom se shoduji s většinou svých spolukomentátorů - je odpověď jasná. Ano, je kvalitní, ano je současně i nadčasový. Právem. (09.09.2008)

"V téhle zemi se nevinní lidé nevězní!" Pokud bych měla porovnat se svojí dosavadní "langovskou" diváckou zkušeností, která sestává z jeho předamerických filmů, tak bych řekla, že se jim Fury svojí kvalitou nemůže vyrovnat. Srovnání například s Vrah mezi námi se vyloženě nabízí a podle mého Fury prohrává ohledně úplně každé složky filmového díla, ať už se to týká obrazu, budování atmosféry nebo formulování základní myšlenky. Nicméně tím neříkám, že by se mi film nezdál kvalitní, jenom jsem z něj nejásala tolik, jako jsem doufala. Otázka lynče byla v té době (nevím, jak je na tom Amerika kupříkladu dnes, co se tohohle týče) dost palčivá a čísla, která při své řeči ohledně mrtvých lynčovaných a obviněných lynčujících pronese státní zástupce, mohou člověku způsobit silné mrazení, zvláště když se doplní záběry spořádaných občanů v akci. (Á propos, i v rámci nutného happyendu měli být stejně obvinění odsouzeni za to, že se před soudem dopustili křivé přísahy, ne?) (05.01.2011)

Velmi působivý - a ve své době asi stále ještě i živý a o filmové ztvárnění si říkající - námět lynče, režijní prací a hereckými kreacemi však dnes už přece jen poněkud zestárlý film, navíc s poněkud zbytečně odlehčujícími momenty, nelogičnostmi a přece jen příliš >hollywoodsky< srdcervoucím závěrem. Pro současného diváka pak sice jde nesporně o další zajímavý pohled na americký styl zpracování žánru soudního dramatu, d.m.s.n. si však maximální možné hodnocení - právě i za onen >happyend< s patetickým proslovem hlavního hrdniny a závěrčným polibkem před soudní stolicí - prostě nezaslouží. - - - - - (Poprvé viděno 17.4.2008 na ČT2, komentář zde jako devátý - 18.4.2008) (18.04.2008)