The Place
Miesto splnených túžob
Režie:
Paolo GenoveseKamera:
Fabrizio LucciHudba:
Maurizio FilardoHrají:
Valerio Mastandrea, Marco Giallini, Alessandro Borghi, Silvio Muccino, Alba Rohrwacher, Vittoria Puccini, Sabrina Ferilli, Silvia D'Amico, Rocco Papaleo (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Záhadný muž sedí každý den u stejného stolu restaurace The Place, připraven vyslyšet a vyplnit největší přání návštěvníků. Co budou schopni udělat, aby získali to, co chtějí? (Film Europe)
Videa (1)
Recenze (109)
Italský režisér Paolo Genovese mě dokáže upoutat jednoduchým nápadem, rozehraným v komorním uzavřeném prostoru. Chvílemi jsem si připadal jako v roztomilé moderní pohádce s neotřelým plněním přání dle úkolů zadaných ze strany tajemného „kouzelného mužíka“, aby mě záhy v této konstelaci děsila přítomnost motivů typu plánovaná loupež či dokonce vražda nevinného dítěte. Místo splněných přání, rozehrané čistě na základě série dialogů mnoha postav s „kouzelným mužíkem“, mě překvapilo nejen svým konceptem a postupným propojením příběhů, přání či úkolů více postav, ale nakonec i nejedním vyústěním, jakým autor dokáže vykreslit fungování světa s fantaskním prvkem: i v případě, že cosi (ať už na kterékoliv straně nevšední dohody) rázem selže, začne se proti očekávání vyvíjet jinam, kdy jedno přání nebo řešení přímo odporuje jinému nebo kdy se správným řešením může stát i porušení pohádkové dohody, měl-li se člověk svým konáním dopustit čehosi špatného... Ta propracovanost scénáře se hůře popisuje bez spoilerů, každopádně dostal mě tenhle film svou originalitou ve více směrech a připadal od pana režiséra o stupínek lepší, než hromadně remakovaní Naprostí cizinci. Je navíc radost sledovat i ze současné tvorby film, který se přímo skví tak skvělými hereckými výkony... vedle sympaticky záhadného Valerio Mastandrey v hlavní roli musím zmínit především Marca Gialliniho, jehož postava je sice značně rozporuplná a s nejedním přehřeškem či selháním na kontě, ale tento herec ji dokázal s nádechem drsňáka podat tak charismaticky, že ve vás vyvolával silný zájem i o takovou postavu... a mému oku nemůže uniknout se svým šarmem Sabrina Ferilli coby Angela, bez níž by ten závěr zůstal mnohem smutnější. [85%] ()
Klasický dialogový film. Odvaha režiséra ještě vzrostla po úspěšných Naprostých cizincích a opět testuje herce i diváka dějem od jednoho stolu, tentokrát s tajemnou postavou, která u stolu přijímá hosty s velkou touhou změnit svůj život. Tenhle typ filmů mám velmi rád, divák si musí sám představovat a domýšlet, a když přistoupí na tuhle hru se slovy, dostane sice vizuálně stereotypní, ale jinak skvělou zábavu. ()
Originalne pojaty koncept psychologickeho filmu v ktorom skumame cez rozhovory niekolkych jednotlivcov s tajomnym chlapikom moralne hranice toho kam su ochotni ludia zajst pre svoje stastie. Hlavny problem som mal so samotnym konceptom vsemocneho tajomneho chlapika, pretoze to az prilis smrdelo nabozenskymi motivmi, vyššou mocou a podobnymi kravinami na ktore neverim. Ani to nebolo podane prilis zaujimavo. Dozvieme sa absolutne minimum detailov. Druhy hlavny problem som mal s tym, ze ma ani prilis nezaujali pribehy jednotlivych ludi. Asi najviac ma bavil pribeh automechanika a potom toho slepca. Zvysok isiel mimo mna a tie ktore s tymito dvoma nesuviseli som po chvili pretacal. Ale inak to bolo dobre zrezirovane a zahrane, takze za vyskusanie tento film stoji. Je slusna sanca, ze ak mate radi dialogove filmy, ktore ponukaju eticke myslienky k zamysleniu, tak budete spokojni. ()
Film postavený na dialógu jednotlivých postáv. Nemá to síce žiaden štandardný dej, no nudiť sa rozhodne nebudete. Psychológia v priamom prenose, kde v pozadí stojí jedna zo základných filozofických otázok - čo je v živote naozaj dôležité? Páčilo sa mi to široké spektrum charakterov, s ktorými tu autori narábali. Problém vidím jedine v tom, že sa tu nešlo do hĺbky a tak ma celý ten príbeh ani moc nezasiahol. Potešil, to áno, ale výrazne nenadchol. Lepší priemer. 65/100 ()
Galerie (19)
Zajímavosti (1)
- Celý film se odehrává v jednom interiéru. (ČSFD)
Související novinky
Kino Lucerna zve ke snění s italským filmem
To nejlepší z italské kinematografie nabídne na začátku prosince putovní přehlídka XV. ročníku Středoevropského festivalu italského filmu MittelCinemaFest 2017. Česká republika se již popáté… (více)
V zapadlém bistru U zacykleného závitu (Per filo cyclico) sedí frajer, který na první oňuf dost smrdí sírou. Ovšem na ten druhý náhle ucítíte i závan plesnivé hostie, protože frajer bezvýhradně naplňuje také základní charakteristiky brokera té lhostejné křesťanské modly, která sice páchá zázraky jen účelově nahodile a výhradně z doslechu, ovšem xmrti ráda po 4,6 miliardách let nudy od dob, co luskla prsty a rozsvítila, prý hraje s osudy svých oveček či jejich žeber zlomyslné kauzální šachy. U nás v hospodě sedávalo podobné individuum. Taky vždy v rohu. Znáte to, takový ten lhostejný manažerský typ, nonšalantní šestileté strniště plné potravinových zásob na horší časy, prsty zažloutlé od startek, vyhnité zuby, prochcané nohavice kalhot, na pět metrů čpěl značkovým parfémem Kanál č. 5, pořád si něco pro sebe kompulzivně blábolil, přičemž na mohutně pročárkovaný lístek kreslil do rohu ohlodanou tužkou kontingenční kosočtverce. Když jste si k němu přisedli a požádali, aby vám vykouzlil ať už třeba pět velkých rumů, nové játro nebo eskový mercedes, odhalil v širokém úsměvu vykotlaných čtyřicet let pečlivého zanedbávání dentální péče, hlubokým nádechem bublavě poslal bronchiální hlen do plic, kam patří, mrknul na svůj sofistikovaný „plánovač“ a s osudově filosofickou dickcí chybějících horních jedniček a zjevně bolestivých aft pronesl: „Hořce zaplakali trpaslíci, když zjistili, že jeden z nich chybí, a konečně pochopili, jaká to byla chyba dávat Sněhurce na Vánoce gril!“ Je samosebou podružné, že takto reagoval na jakýkoliv verbální podnět, třeba i na výzvu, aby už konečně táhnul do piče, důležitý je ten na první pohled skrytý význam v jeho moudrých slovech! Chápu, že jako laici dozajista nejste schopni pobrat onu nekonečnou profunditu jeho ryze existenciální teze, tudíž vězte, že ono poselství, která byste si odtud měli odnést je, že i když si takhle jabkožravá veganka relativně neškodně vroucně přeje skoncovat se svým přiblblým zlozvykem, může to úplně klidně odsrat chudák well done trpajzík, který nikdy nikomu nic špatného neudělal!!! Stejně jako v této originální a inteligentní rozpravě o tom, že splnění jakékoliv sebevroucnějšího a sebeospravedlnitelnějšího přání nikdy není až tak úplně zadara a vždycky někde číhá nějaká ta kauzalita se zákonem akce a reakce v zádech, kvůli kterým to vaše přací sobectví někoho těžce pojebe. Přičemž charaktery se tříbí zejména, když tohle víte! A jak už to na tom světě chodí, někdo holt dál zůstane totální egocentrickou kundou a bez skrupulí kráčí přes mrtvoly směrem k eternálně zaraženému rozžhavenému pohrabáči v prdeli, jiný, ač se mu moc nechce na věky stát po kolena v mlze a očumovat andělíčkům barokní prdele, prozří, najde kategorický imperativ a zachová se jako slušná a svědomitá bytost. Prostě tenhle Dženovéze už podruhé, po Noci otevřených Vocapů, vykozanostřil naprosto parádní, milou, sysluplnou, hlavopatoidní, svižnou a dramaticky i nápadem skvěle zvládnutou kfitprokvok konzervačku, jež si tentokrát naprosto nonšalantně vytírá prdel s tím tolik přeceňovaným Uspávacím Ježíšem. Asi ho začnu stalkovat. Závěrem bych ještě rád zodpověděl asi nejpalčivější konečnou otázku všech těch zdejších manuálních rozbíječů atomů a doktorandů filosofických fuckult při obráběčských a zednických universitách, qůli které tady tomu hystericky kurví rejtynk. Víte, i takový ubohý nestranný makléř této dost rizikové a psychicky náročné komodity má toho po nějaké době plnou prdel a jednoduše potřebuje vystřídat nebo vyprcat luksusní MILFku, aby nevyhořel či neochabl. Takže si radši příště pusťte Spájdrgeje nebo plyn! () (méně) (více)