Zoe

Drake Doremus zpracovává ve svých filmech stále dokola jedno a to samé téma. Lásku mezi mužem a ženou, která je z různých důvodů nevhodná či zakázaná. V Breathe In je to láska mezi otcem od rodiny a mladou výměnnou studentkou, v Equals nepřeje vztahu sama společnost a v nejnovější Zoe zkoumá možnosti soužití člověka a "replikanta". Doremusovy snímky mě pokaždé něčím zaujmou a ač se vždy jedná o poměrně minimalistickou a uměřenou podívanou, dokážou předat docela silné emoce. Zoe je však pro mě osobně asi nejstudenější ze zmiňovaných filmů a chvílemi spíše vypadá jako hodně povedený studentský projekt. Závěr dojem naštěstí poměrně zachraňuje, nicméně i tak osobně považuji Zoe za asi ten nejslabší Doremusův kus. 5/10 (31.10.2018)

Musím se přiznat, že film může děkovat Lée Seydoux za to, že se podílela na filmu. Ta mě svojí rolí dokázala učarovat, že jsem se na tenhle jinak docela zasněně nudný sci-fi romantický kousek i neměl problém dodívat. Jinak to byla vcelku jasná nuda, která chvílemi zaujala pohledem na blízkou budoucnost, ale ne zase natolik, abych z toho sršel radostí a nadšením. (25.06.2019)

Stroje. Čísla. Emoce. Programy. Jedničky a nuly. Už si holt mezi sebou příliš nerozumíme, proto si vyrábíme syntetické lidi, kteří lépe pochopí pocity druhého i jeho citové potřeby. Nebo různé léky, které například u párů probouzí stejné hormony. Dohlíží na to Ewan McGregor a Léa Seydoux. A právě ta se do něj zakouká. Jenže při testu kompatibility zjistí, že potenciál jejich vztahu se rovná nule. Až pak se dozví zásadní pravdu. Mladý tvůrce Drake Doremus umí. Tedy osobně mě mile potěšil slušnými vztahovými kousky Zamilovaní a Breathe In. Když se pak rozhodl pro ambicióznější látku, nemělo to tak pevné švy. Ač se znovu věnoval vztahům a kotrmelcům mezi nimi. A vždy dodal trochu té osobité divnosti. Ta je i tady. Stejně jako atmosféra. Stejně jako slušní herci. Ale prostě to nedrží tak pohromadě, jak bych si přál a hlavně z toho nevychází emoce, se kterými by alespoň u mě uspěl. 65% (29.10.2018)

Na film jsem narazila náhodou a proto jsem neměla žádné informace dopředu a tedy žádná očekávání. Dala bych 3 hvězdičkyy, ale oproti jiným filmům mnou ohodnocených 3 hvězdami mi to přišlo nefér. Navíc jsem ani neuvažovala, že bych se na film nedodívala. Což si zaslouží hvězdiček 5! A proto - 1 hvězda za nápad, 1 hvězda za celkový výběr castu a vizualizaci, 1 hvězda za Ewana, 1 hvězda za Thea, 1 hvězda za to, že jsem vůbec nepoznala Christinu Aguileru, přestože jsem ten samý den viděla Varieté, a mé osobní stržení hvězdy za nerealistický závěr ¯ \ _ (ツ) _ / ¯ (11.10.2019)

Studené jak čumák robotického psa. Love story mezi tvůrcem a jeho umělým výtvorem (trochu incestní, ne?) je mělká a roztáhlá. Spíš jsem z toho měla dojem, že je to o chlápkovi, který začne ze vztahu couvat ve chvíli, když se ukáže, že jeho vyvolená má i nějaké ty chybky (což se v životě děje velmi často, bez ohledu na to, jestli dotyčná je robot, mimozemšťan nebo obyčejná holka). A místo ženy (androidky) pak dá přednost jiné, která s ním jen spí. Ve filmu je to doslova, ale vyznívá to nezáměrně ironicky. Snímek se vyznačuje dlouhými záběry na polocelky a detaily hrdinů – hodně suchopárné. Otázku, co je to vlastně lidství, film jen lacině nadhodí, ale nijak neřeší, natož aby přišel s vlastní odpovědí. Pokud vás zajímá tohle téma, tak líp se k němu postavil i Frankenstein. SHRNUTÍ: Kterak si vyrobit přítelkyni. (24.03.2021)