Komu se dá věřit? (E02)

Je to čím dál lepší : 5 * a 80 % . Realistický je (v 1. i 2. dílu) J. Sedal coby Frim starší - senilní děda Frima mladšího, jednoho ze dvou VŠ studentů, co přišli na nesrovnalosti v provozu nákladních vlaků přes naše území. Odsunovaly se na nich sovětské/ruské jednotky z bývalé NDR (zanikla 3.10.1990, odsun probíhal až do r. 1994), mimochodem tam sloužil i plukovník Správy rozvědky KGB (od r. 1992 je to SVR - Služba vnější rozvědky Ruska = civilní špionáž) V. Putin .... pokračoval i v SVR .... . (20.11.2018)

To je strašná hovadina.Tolik pitomostí v jednom dílu, to je síla.Nejvtipnější scénka?Cedule Pozor, kys.sírová.Hodí tam tělo, vystříkne gejzír, postříká je od hlavy k patě a pohoda...nikdo si toho nevšímá.Nohejbalový turnaj estébáku byl taky fajn:))Tak on má informace, delikátní a důvěrně a nadřízený ho odvede přímo do jejich hnízda, kde jeden chytrolín hned odhalí písmo Lorence, pardon, Ference.......Scénář: Miro Šifra a ono je to celé o šifrách... (19.11.2018)

OK, tentokrát komentář trochu jinak, protože některé výtky se tady fakt nedají číst: Eleanor05: Nic z toho seznamu není zjevný fail, ani nezjevný. Nábytek jak z 50. let najdeš v některých domácnostech, zejména u důchodců, i dnes, natož v raných devadesátkách. To není plochá obrazovka klasického počítače, ale rozevřený laptop. Rédl nejede úplně ve tmě, ale v příšeří a kdomě hluku motoru asi nechce zbytečně světlem upozorňovat, když jede do toho "bezpečí", když pominu tehdy neexistující povinnost denního svícení - v té scéně je to ale, vzhledem k tomu soumraku, už tak na hraně, takže spíš bych si tipnul na zjevný úmysl. (20.11.2018)

První díl byl trošku utahaný a rozpačitý, rozhodně se nedalo říct jak dynamicky a zajímavě se děj rozvine. Líbí se mi styl i formát celého seriálu, zápletka je z prostředí málo filmovanych událostí těsně před rozpadem federace dávají neotrelou podobu a styl. Rozhodně zajímavý nápad rozkrýt něco málo z období velkých změn. (25.11.2018)

Rozehraný je ten seriál stále slibně a název epizody je více než výstižný. Možná někdo bude kritizovat způsob provedení hlavní akční scény nebo mítink tajné služby, ale pokud odhlédneme od umělecké licence, je poměrně uvěřitelné, že tajné informační služby procházely po r. 89 hlubokým přerodem, který měl své bolestné fáze. V českých poměrech končí kriminální příběhy se špionážním podtextem až na výjimky spíše trapně a i proto více než doufám, že finální vyznění nebude právě takové. Slušná šance tu stále je. Jinak je evidentně nutné dodat, že ono PC s plochým monitorem je ve skutečnosti laptop a ty měly ploché monitory i tehdy. Dále se sluší doplnit, že denní svícení bylo na území ČR zavedeno, tuším, od r. 2006. Rédl nejede tmou, jede ve dne, jen následně projíždí tmavým lesem. Nábytek je rovněž věrný, kdo danou dobu zažil, ví. Stačí se podívat např. na snímek Vrať se do hrobu, ať je jasné, jak vypadala designérská pestrost doznívající socialistické reality let osmdesátých až devadesátých... (18.11.2018)