Svatojánský věneček

Bella idea. Nová vánoční pohádka Jirky Stracha má kupu velice pěkných momentů. Za prvé je to přehršel originálních nápadů: princezna rozumějící matematice, tatínek král vynálezce a z toho pramenící všemožné vtípky a narážky (plesnicivin, pohyblivé obrázky, parní stroj), výborná kamera (krásné přelety kamery nad vory a řekou), dobrá hudba a sympatičtí herci. Teda Jirka Mádl je kapitola sama o sobě. Né že by nebyl sympatický, i hrát si myslím, že umí, ale ruku na srdce milé princezny, je fakt tak přitažlivý, okouzlující a neodolatelný? A navíc, proč ho ta princezna vůbec chtěla - lempl, který sekl s kuchařinou, duchem prostý a když se teda má předvést jako plavec či vorař, tak se zabije... To takový Trojan charisma vyzařuje daleko za hranice daného království a zde vystřihl další ze svých nezapomenutelných rolí. Je rozhodně nejvýraznější postavou celého filmu a klidně mohl být v záběru častěji. Mám v podstatě pouze dvě věci, které mi ne zcela pasovaly. První je příběh, který se odehrává v podstatě na jednom fleku a který mi nepřipadá až zas tak košatý, aby diváka neustále držel v napětí a obavě o hlavní postavy. A druhá je podle mě zbytečná karikatura nápadníků. Proč Rus, Němec, Angličan a k tomu Jack Sparrow (jinak výborný a ovládající se Pavel Liška)? Své charaktery mohli nápadníci předvést i jiným způsobem, než oblečením a přízvukem, přestože děj pohádky a příběh jako takový jejich postavy až na Lišku celkem nikam neposouvaly. Naštěstí tady máme pana Režiséra, který celý Svatojánský věneček svázal pevně dohromady, takže se nerozpadá, příjemně voní a tu a tam na něm jde najít nejedno krásné kvítečko, kvůli kterému si pohádku příště zase nenechám ujít. (28.12.2015)

Janákova štědrovečerní pohádka nasadila laťku hodně vysoko a k mému velkému zklamání Strach tento malý souboj prohrál. Film mohl mít klidně o polovinu (!!!) kratší stopáž, nic zásadního by v něm nechybělo. Proti Jirkovi Mádlovi nemám vůbec nic, ale se svým neustálým namítáním "Já jsem plavec" mi neskutečně lezl na nervy. Ani vtipná, ani romantická zoufalost. Plusové bodíky zaslouží roztomilá princezna a samozřejmě Trojan, ten jediný dokázal z ničeho udělat něco... (26.12.2015)

Takže i Strach s Epsteinem nakonec sázejí na "strašnou" legraci. Jediným důvodem, proč bych se na tuto matematicko-fyzikálně laděnou pohádku podíval znovu, by mohl být jen vynikající Trojanův talijánský komoří a slibný herecký potenciál Elišky Jansové. Zbytečně velkolepá režie v stokrát omílaném příběhu princezny, urozených ženichů a chuďase, jehož představiteli je zřejmě naprosto fuk, jestli hraje rafťáka či kuchaře, srdcem plavce. Jirka si prostě jede svoje a prý nás to má rozesmát nebo co. I podobně laděné dialogy, ubohé fóry (Ondra v převleku služky dávající facku strážnému za plácnutí po zadku už skoro vypovídá o jisté scenáristické zoufalosti) a chvílemi až troškovské pitvoření zúčastněných herců. Jiří Strach chtěl zřejmě ukázat představitele v jiných podobách, ovšem Ondra, moravský král na soustavném dojezdu a nasraný diblík, byly velmi špatné volby. (26.12.2015)

Nějak se nám v Česku Mádluje, všude Mádl, ale tadyhle v téhle srandě si to nejvíc užil bezpochyby Trojan. A Liška. A Taclík. Tak. Smutné je, že pan režisér neviděl, jak princeznička v závěru brutálně přehrává, a to tak, že přehrává i Lišku. Příběhově je to jinak brutální džus, ždímá úplně všechny klišé, že to už ani zajímavý není. Přesto: Signore Trojan rulez. (25.12.2015)

Pohádka s kvalitním hereckým obsazením, ale jinak natolik průměrná, že si její děj zřejmě za rok vůbec nevybavím. Jiří Strach je kvalitní režisér, ale Marek Epstein až na několik scén napsal zcela průměrný scénář. A to pak ani sebelepší režisér a sebelepší herec hodnocení nevyhoupne k plnému počtu hvězd. Nicméně velice zde potěšil krom Ivana Trojana (jako vždy excelentní) i Pavel Liška, jemuž role záporáka padla přímo na tělo, což je po rolích blbečků příjemná změna. Takže průměrná pohádka s kvalitním obsazením. Nic jiného od toho nečekejte. Buďme ale rádi alespoň za to. 65% (25.12.2015)