Eighth Grade
8. trieda
Eighth Grade
Eighth Grade
Eighth Grade
Režie:
Bo BurnhamScénář:
Bo BurnhamKamera:
Andrew WehdeHudba:
Anna MeredithHrají:
Elsie Fisher, Josh Hamilton, Emily Robinson, Missy Yager, Daniel Zolghadri, Imani Lewis, Jake Ryan, Frank Deal, Natalie Carter, Luke Prael, Fred Hechinger (více)VOD (3)
Obsahy(2)
Přežije introvertka poslední týden katastrofální osmé třídy před odchodem na střední školu? ... Kayla (Elsie Fisherová) je teenagerka, která se potýká s úzkostí, ale snaží se získat společenské uznání svých vrstevníků a první lásku během posledního týdne osmé třídy. Aby se vyrovnala sama se sebou, publikuje videoblogy jako samozvaná poskytovatelka motivačních rad, ačkoli většinu času tráví posedlostí sociálními sítěmi. To frustruje Kaylina jinak podporujícího otce (Josh Hamilton), kterému se odcizuje, přestože si jako její jediný rodič přeje být přítomen v jejím životě... Hořká komedie Osmá třída byla pro Bo Burnhama celovečerním debutem. Scénář začal psát v roce 2014, chtěl jím reflektovat vlastní úzkostné stavy a záchvaty paniky během své kariéry komika. Rozhodl se zprostředkovat své zkušenosti prostřednictvím postavy školačky Kayly a chtěl také prozkoumat, jak se její generace vyrovnává s duševními nemocemi, jak vyrůstá za přítomnosti sociálních médií, jak se orientuje v sexualitě, jaký má vztah ke svým rodičům a jak přijímá sama sebe. Burnham se snažil o realističnost a obsadil skutečné žáky osmých tříd – včetně hlavní herečky Fisherové –, kteří se rovněž podíleli na scénáři i režii. (Česká televize)
(více)Recenze (78)
| A24 | Veľmi ľudský film. Nádherne rozpísaný a zahraný. Každý žiak si tu niečo nájde, v čom sa pozná - v tejto autenticite film funguje na maximum. Trable a starosti jednej žiačky, presne zahranej Elsie Fisher, ktorá je od prírody maximálny introvert a film ju hádže do situácií, ktoré pre takého človeka sú skoro nezvládnuteľné. Na vyššie hodnotenie som chcel možno ešte viac vyhrotené situácie a komplexnejšiu hlavnú postavu. Btw tá scéna v aute - ty vole. Viac TU. | Hodnotenie: 8/10 | ()
V hodně scénách mi bylo trapně společně s ní. Příjemně překvapilo, že se to neubíralo očekávaným směrem... ()
Ako vidí Svet „dievčatko“ v pokročilom veku, ktoré má menšie sebavedomie ako ktokoľvek iný v škole? Snaží sa získať priateľov, snaží sa zapadnúť do skupiny iných, nájsť si svoje miesto v spoločnosti ostatných svojich rovesníkov. (Jedine, kde sa cíti byť sám sebou sú krátke videa, v ktorých sa snaží vyjadriť/povedať svoje myšlienky o živote, o veciach, ktoré ju zaujímajú.) Prvý (skutočný) celovečerný film pána Burnhama vyniká a tým pádom je odlišný od podobných Hollywoodských snímok v tom, že nehrá na nič. Nevytvára žiadne umelé prostredie, pracuje s reálnymi postavami a pocitmi. A súhlasím s tou myšlienkou, ktorú tu napísal užívateľ Matty: Elsie Fisher by mala byť nominovaná na Oscara. Jej hra a stvárnenie postavy Kayle je viac ako dobrá. Osobne pre mňa je najdojemnejšia tá scéna, kde otec svojej dcére povie, že ako je na ňu pišný a že ako ju veľmi miluje. P.S.: Silne som uvažoval o štyroch hviezdičiek, ale trošku mi vadí to, že niektoré scény sú príliš statické. Osobné hodnotenie: 78% (***) ()
No a takhle přesně vypadá dnešní generace dětí. Není schopná se zapojit do běžné konverzace, svůj čas věnují do X různých sociálních sítí. Lze jim to vyčítat? Určitě ne, kdybychom tenkrát měli ty možnosti my, byli bychom stejní. Spíš je zajímavé sledovat, jak má každá generace zcela jiné problémy a to kvůli tomu, v čem žijeme a co je ovlivňuje nejvíce. Přes sociální sítě může být každý hrdina, hvězda, youtuber, ale v reálném se pak ani pořádně na nic nezeptá. Tento film to skvěle vystihuje a prakticky k tomu byl i určený. Přesně v tomto filmu vidím hned několik dětí v mém okolí a bohužel přesně takto se dnes chová drtivá většina. Takže za mě ve finále spokojenost. Pusťte tento snímek svým dětem, protože přesně takové jsou a uvidíte, že se jim ten film nebude líbit, protože si nebudou chtít přiznat, že ve finále jsou tací. ()
"Co v tom je? .. Vlastně nic... jen moje naděje a sny..." A o tom tohle vyprávění teenagerky je. ()
Asi jsem chtěl vidět něco na styl Mluv a podobně laděných snímků. Tento v povaze depresivní stránku nemá, naopak funguje perfektně jako second-hand embarrassment, párkrát se zadařil nějaký vtip, ale jinak mě nijak zvlášť Osmá třída nezaujala. Rozumím zprávě, kterou chce předat. Ta už je ale všude řečená, takže pro mě není nic nového, že se teenageři přetvařují, aby zapadli. Vyhodnocení: Vyjadřovací schopnosti Kayly mi už někdy fakt lezly na mozek ()
Asi nejrealističtější pojetí teenagera jaké jsem kdy viděla. Zpočátku jsem nechápala a hlavní hrdinka byla "wtf"? Později jsem se přistihla v křeči s pocitem, že jsem se v lecčem cítila před dvaceti lety úplně jako ona (což nechceš😀). Absolutní zasazení do dnešní stupidní mobile phone doby, skvěle vypiplaná psychologie postavy. 👌🏼Mladý režisér je talent, hlavní herečka to samé! ()
Citlivý a veľmi pravdivý film o tom, aké ťažké je dospievať, nebyť dostatočne cool a necítiť sa dostatočne sebavedomo, najmä v dnešnej sociálnej dobe. A toto neplatí iba pre teenegerov ale dá sa to v určitej miere uplatniť na každú vekovú skupinu, pretože život je neustálo o prekonávaní prekážok a seba sama. 7,1/10. ()
O filmu jsem toho předem moc nevěděla, jen to, že je velmi oceňován kritiky ve Spojených státech. Během těch 90 minut jsem si kolikrát říkala na co že to vlastně koukám, ale jakmile film skončil, tak mi to vlastně došlo. Netuším, jak moc se jelo dle scénáře, ale řekla bych, že hodně to bylo o tom, co přinesla představitelka hlavní role. Film je dokonalým pohledem do toho, jaká je současná generace mládeže. Skutečnost, že jejich životy se odehrávají na sociálních sítích. Skutečnost, že je pro ně vzhled vším. Podle mého toto film skvěle vykresluje a mnoho mladých holek se v tom uvidí. Rozhodně se mi líbila hudba, ačkoliv toho Orinoco flow tam bylo na můj vkus až moc. :D ()
Nějak jsem se nedokázal vcítit do pocitů puberťačky i když zahrané to bylo dobře. Ty dialogy o hovně mě chvílema dost iritovali, ačkoliv v tomhle věku jsem je asi vedl taky... ()
Nevšedně natočený epizodní film o jedné obyčejné holce, plné nejistoty a starostí o svoji roli ve společnosti vrstevníků. Velkou devízou snímku je jeho naprostá autenticita hlavní hrdinky. Tvůrci zcela dobře odhalují pravou podstatu pocitů mladého člověka a skrz vnitřní i vnější konfrontaci hledají cestu jak z toho cen. Celkem škoda, že se nepodařilo víc zapracovat na "chemii" celého filmu a tím ho trochu ozvláštnit. ()
Tak trochu Lásky jedné plavovlásky natočené po více než padesáti letech. Samozřejmě, doba se změnila a výrazové prostředky filmu také. Zůstala však až dokumentární bezprostřednost, především v dialozích (i když zde hrají zásadní roli i monology, resp. zpovědi na sociální sítě). Velké uznání zaslouží Elsie Fisher za (možná místy) improvizovaný výkon, který na "svém blogu" předvádí. A obrovské uznání režisérovi a zároveň scénáristovi za tu ohromnou citlivost a přirozenost, které dokázal filmu vtisknout. Vždyť tomu klukovi je osmadvecet! Tedy ještě o pět let méně než Formanovi při LJP. Docela bomba. Možná to někomu bude znít jako svatokrádež, ale když už srovnávám, výsledek mne tady potěšil ještě více. Především tou bezvýhradnou koncentrací na psychiku hlavní postavy, pokornou jemností, odzbrojjující upřímností a dokonalým vystižením stavu pubertálního ducha. Žádná velká slova, žádný patos, i to, že je ta zakřiknutá holka určitě vnitřně poznamenaná smrtí mámy se tam vlastně nikdy neřekne. Prostě miluju filmy, které se o nic nesnaží, a o to více dokážou, zůstávají skromné, čisté a prosté. V dnešní době je takových filmů jako šafránu. ()
Osmá třída byla náročná i bez Instagramu a Snapchatu. Každopádně, ale musím cenit. Je to výpověď o generaci, podobně jako Love Simon, která řekne více než tisíc slov. ()
Chcete-li nahlédnout do duše puberťáka, tento film se vám může hodit. Rodičům ještě víc. Často se říká, že pubertou si přece prošel každý, ale ještě víc se zapomíná, že prarodiče, rodiče a někdy i sourozenci mnohdy ve zcela jiné době. V tomto světě existují sociální sítě a mladí lidé komunikují hlavně přes ně. Já sám používám Facebook, i když ho tedy nikdo nepoužívá, Instagram vím, že existuje, Snapchat nevím co je. Dnešní dospívající žijou zkrátka v jiném světě a ti následní budou žít zase v jiném světě a ti co přijdou po nich v jiném a...tak by se dalo pokračovat. Nutné je taky ale započítat i kulturní, sociální a etnické prostředí. Nicméně si myslím, že Bo Burnham celkem vystihl svět puberťáků a představil ho navíc i celkem srozumitelně. Přesto je pro mě film spíše jen taková sonda do života této skupiny obyvatel, která by se mi hodila tak za 6 až 8 let, jenže to už možná bude zcela jiná sociální síť nebo způsob komunikace obecně. I tak mi ale snímek nepřinesl nic zcela překvapivého. ()
Oh buhuhu nikdo mě nemá rád, mám málo followeru. Možná přestaň natáčet na ytb ňáký trapný hovna a říkat v každý větě slova typu gucci a lit ty vymaštěná štětko. Asi sem fakt boomer, ale tohle je slušný úlet, dlouho jsem se takhle nenasral. 20% ()
Bylo hrozně zajímavý vidět tenhle film asi dva dny po filmu Mid90s (oba shodou okolností z roku 2018). Mid90s je o dospívání 12letýho americkýho kluka v roce 95, tenhle je o dospívání 13letý americký holky v roce 2018. Bylo hrozně zvláštní pozorovat, jak rozdílný životy díky moderním technologiím žijou. Zatimco tomu klukovi jsem to záviděl a chtěl aby mi bylo znovu 12, týhle holky mi bylo celou dobu spíš líto. Budu navždycky vděčnej, že jsem ten svět stihl jako poslední generace na chvíli poznat předtím, než naše životy navždycky zaplavily socky a smartfouny. ()
Nebolo to pre mna rovnako ako Lady Bird ()
Je to výjimečné tím, jak je to strašně obyčejné, přirozené a působí to neskutečně uvěřitelně. Kayla je veskrze průměrný teenager, nikterak vynikající a ničím příliš nevybočujícím. Je outsider, ale není na rozdíl od mnoha jiných příběhů na své outsiderství hrdá. Chtěla by být oblíbená, ale neví jak na to. Její mluva není nějak vytříbená a její myšlenky jsou často plytké a samy o sobě neobjevné, ale i to je dobře, protože přes natáčená videa vidíme myšlenkové pochody někoho, kdo se snaží najít své místo v životě a sám si není věcmi vůbec jistý. Neřeší se tam zásadní světové problémy, postavy nejsou nějaké speciální figurky a nedojde k převratným událostem. Vývoj tam rozhodně je, ale je to rozvoj osobní, drobný, přirozenější. Byl to silný příběh o dospívání právě pro svou obyčejnost. 80 %. ()
v žánru jasný nadprůměr a mezi ostatními americkými teenage filmy o outsiderech si zachovává střízlivé zakončení.. snad jenom vztah otce/dcery je až moc pohádkový ()