Dvanáct rozhněvaných mužů

No vida, tak tohle jsem poprvé v životě viděl teprve dneska. O co jsem celou dobu přicházel? O mistrovské filmové dílo nebo o přechválenou záležitost? No výsledek je někde mezi tím. Určitě se tomu nedá upřít fakt, že se jedná o brilantně napsanou postupně gradující konverzačku postavenou na prostým námětu 12 vocasů dohadujících se v jedný místnosti. Pravda napsané opravdu tak, že to vtáhne i diváka u kterého nejsou soudní dramata právě jeho hobby. Potěší i Česká stopa v podání Voskovce. Rozhodně to nenudí, délka je tak akorát, nicméně jednu zásadnější výhradu mám a to je celá nereálnost toho příběhu plus hodně předvídatelnej konec kterej jsem tušil už v půlce. Já vím, že tady o ten fakt vinen či nevinen až tak nejde, ale působí to na mě strašně naivně, vyumělkovaně a vylhaně. Tohle by se prostě nestalo, nevěřím tomu, ale jinak kvalita uznávám.75% (12.12.2015)

12 mužov rozhoduje o poprave 18 ročného chlapca obvineného z vraždy vlastného otca. Všetci sa zhodujú na jeho vine, až na jedného. V podstate jasný prípad sa postupne mení na myšlienkový chaos všetkých zúčastnených porotcov. Spočiatku kľudná debata sa mení na ostré hádky. Osamotený muž s vlastným názorom o chlapcovej nevine časom dostáva na svoju stranu ďalších a ďalších porotcov. Dostane nakoniec chlapec kreslo? Výborný film najmä z dôvodov, akým spôsobom je točený. Dalo by sa charakterizovať, že z pohľadu právnika a jeho "mravenčej" práce. Porotcovia postupne rozoberajú a vyvracajú všetky dôkazy, fakty, ktoré by mali osobu usvedčiť, pričom ich zloženie je tak rôznorodé. Od mladých mužov po starších pánov. Vtipkárov, nervákov po kľudné a rozvážne osoby, pričom dôležitý faktor zohrali životné skúsenosti, výchova samotnými rodičmi či prostredie kde vyrastali. Za toto má u mňa režisér obrovské +. Jediné čo mi na tomto filme príde pritiahnuté za vlasy je vykreslenie práce samotného obhajcu obvineného chlapca. Čo v skutočnosti robil, že 12 členná porota vstúpila do miestnosti pre rozhodnutia s tak jasným presvedčením o jeho vine a o všetkom začala pochybovať, až po vyjadrení myšlienok jedného muža ? To má naozaj divák uveriť, že len mlčky sedel a nevydal zo seba ani len tak otrepané slovíčko, ako je "námietka"? (05.10.2013)

Ač se musím přiznat, že starých, černobílých filmů si většinou nejsem schopen plně užít, brilantní dílko Dvanáct rozhněvaných mužů je svou tísnivou, hutnou a celkově dokonalou atmosférou + geniálně vtahujícím scénářem tou nejsvětlejší a vlastně jedinou výjimkou. Na první pohled skromné psychologické drama o jedné místnosti a 12 hercích poukazuje na to, že dokonce i v soudní síni se lidé mohou dopouštět základních chyb, známých už od počátku novověku (Francis Bacon a jeho základní lidské omyly): omezený pohled na věc, přejímání myšlenek/názorů ostatních, nesprávná komunikace a také novodobý nešvar - uspěchanost. Naštěstí je zde rozumný Henry Fonda, aby se pokusil ostatním porotcům otevřít oči a automaticky hned neposlat obviněného na smrt, i když vlastně ani on sám, ani nikdo jiný přesně neví, kde se pravda skrývá. 9/10 (28.05.2008)

|| Scenár: Reginald Rose | Hudba: Kenyon Hopkins | Produkcia: Henry Fonda, Reginald Rose | Distribúcia: United Artists | Rozpočet: 350,000 $ || Pozor: Silne subjektívne: Ukážkový film o tom, že najdôležitejším prvkom je scenár! V tomto prípade je to otázka života a smrti v rukách 12 odlišných ľudí na šachovnici argumentov a dobre položených otázok. Ďalej je to príklad toho, aký je svet malý - Voskovec medzi hereckou elitou HW. A hlavne dôkaz o tom, aký neefektívny a nespravodlivý je justičný systém v Amerike, a tiež v celom svete. Až mráz lezie po chrbte... (29.01.2012)

Klasické dílo klasických parametrů stále živé úcty a vážnosti, kterou si určitě zaslouží. Výprava je důležitá, herecké obsazení je důležité, to vše je důležité, scénář, dobrý scénář, nosný námět jsou však nenahraditelné. S nimi vše stojí a padá. Jsou základem dobrého anebo i nadčasového díla. Zdánlivě divadelní snímání mezního námětu - rozhoduje se "pouze!" o lidském životě - je ve skutečnosti bytostně filmové. Lumetova metoda je postavena na mozaice detailů všeho druhu a dynamickém střihu, který posouvá repliky všech členů poroty dějově znatelně dopředu. Sbor, doslova sbor vynikajících herců, mezi nimiž Voskovec není poslední ani co do prestiže, ani co do výkonu, toto výchozí scéma oživuje a jednotlivým promluvám, s nimiž scénář a režie stojí i padá, propůjčuje žádoucí individuálnost a rozmanitost, která zpětně činí ze všech zúčastněných vskutku živoucí lidi a ne kazatelská mentorující apriorní schémata. Rozehrát takové téma, udržet ho v jeho hodnotě mravního poselství i akčního fabulačního posunu, vystačit přitom s rétorickými schopnostmi a kouzlem osobnosti všech protagonistů bez rozdílu je výkon skutečně mimořádný a téměř neopakovatelný. Tehdy před padesáti lety i dnes generacemi jeho stále početnějších diváků napříč. Je to také sen o profesionalitě, která u nás i osmnáct let po listopadovém převratu zůstává namnoze snem. (13.03.2008)