Žena v okně

Slušný rozbeh, skvelý dialóg medzi Amy Adams a Julianne Moore a niekoľko napínavých scén – za to palec hore. Tvorcovia však vôbec nevyužili výborných hercov a od druhej tretiny filmu sa absolútne zaplietli do tradičnej klišé hry, v ktorej máme odlíšiť dezilúzie od pravdy. Záverečná pravda bola navyše veľmi neuspokojivá. 5/10. VIAC V RECENZII. (14.05.2021)

// Mám strašně rád Okno do dvora. Nejoblíbenější Hitchcock vůbec. O to víc mě mrzí/sere, že místo jednoduchého konceptu, který pořád nabízel kupu skvělých zvratů, se pro tuhle přiznanou kopii rozhodl Joe Wright zápletku tak strašně překombinovat, že by mu ji záviděly i leckteré současné soap opery. Což o to, natočený je to famózně, kompozice, hra s barvami, dokonce i přechody mezi realitou a fikcí tady působí jako od Finchera, ale k čemu to je, když je scénář natolik jednoduchoučký, že tam postavy v jednu chvíli groteskně kloužou po kaluži krve? K čemu to je, když rozuzlení uhodnete po deseti minutách? K čemu to je, když pravděpodobně nejemotivnější scéna filmu nemá žádný skutečný dopad, protože nijak nevybočuje z té řady dalších otravných zvratů, jenž ten film vůbec nepotřeboval k tomu, aby byl dobrý? K čemu to sakra je? Nevim, ale tohle prostě nebylo dobrý. Na závěr jen řeknu, že když už se někdo snaží skládat poctu Hitchcockovi, měl by si brát příklad z Disturbie. Tam to fungovalo, protože se to pořád do velké míry snažilo o něco vlastního. Žena v okně toho řeší hrozně moc, ale v podstatě se nesnaží vůbec o nic. A mě už to vlastně ani nefascinuje, jen nudí. 5/10 (16.05.2021)

„Žena v okne” je ďalším, teda v poradí už druhým po sebe nevydareným filmom, zaujímavej herečky Amy Adams, a ak by som to konkrétne mohol trochu viac špecifikovať, tak jej herecké stvárnenie celkom obstálo, a to v oboch zmienených prípadoch, ale až následne, film ako celok, to podľa mňa nemal ani zďaleka také jednoduché, pričom ani záruka účasti "renomovaného rutinéra" Joea Wrighta, ešte automaticky nemusí znamenať to, že je všetko v naprostom poriadku ? Obsadenie Garyho Oldmana, bezprostredne vnímam, ako hercovu vďaku za jeho predchádzajúci, oscarový triumf v podobe "Najtemnejšej hodiny," kvôli čomu vlastne prikývol na opätovnú spoluprácu s rovnakým režisérom, ktorý sa vracia po štvorročnej filmárskej pauze, a opäť to nie je nič, čo by som si chcel znovu pripomínať, ak nepočítam aspoň hercov mimoriadne psychopatický výkon, kde skrátka dokáže na minimálnej ploche vyťažiť absolútne maximum, čo zase dokazuje najmä to, že herec je zrejme oveľa schopnejším, než človek, ktorý sedí na režisérskej stoličke, a nie je mu k tomu asi bohvieako dobre ?! Jednoznačne najlepšie počiny nakrúcal v prvej dekáde 21. storočia, čo je už hodne veľmi dávna doba, na ktorú asi už len ťažko môže nadviazať ? Na druhej strane, angažovanie francúzskeho kameramana Bruna Delbonnela, v súčasnosti považovaného za totálnu špičku spomedzi všetkých "Mužov s kinoaparátmi" , ktorý nielenže vytvára fascinujúcu kompozíciu obrazu, ale predovšetkým som si ho obľúbil už spred dvadsiatich rokov v Amélii z Montmartru, čiže svoju úroveň si udržiava(l) po celý tento čas, a tak toto je jeden z pozitívnych bodov, prečo dať snímku vôbec šancu. Jednoznačne forma zvíťazila nad obsahom, ktorý ani nechcite bližšie spoznať. Ani výborná práca kamery, bohužiaľ nezastrie vskutku plytký scenár, ktorý akoby tým spadol z vysokého stromu, a počas pádu sa mu pomiešali strany, čím sa v podstate sám znehodnotil. Je to vskutku (ne)obyčajná zlátanina. (05.06.2021)

Průměrný thriller, který není nijak zvlášť originální, ale ani přehnaně stupidní. Po úvodu film tak trochu ztrácí dech a dost se táhne a zajímavé věci se dějí až v posledních deseti minutách. Pozitivní je sympatická stopáž a herecké obsazení, i když bych viděl Amy Adams raději v něčem veselejším (poslední dobou hraje samé protivné, paranoidní stařeny). Řekl bych že kromě těch občasných pěkných záběrů si film nezaslouží moc pozornosti, ale není to úplná hrůza. 6/10. (09.06.2021)

Amy Adams jako agorafobický křeček v noční košili se sklony k alkoholismu a přehánění. A nebo..? Wright nejspíš tušil, že disturbování přes okno do dvorů a ložnic už je vyčerpané téma, tak se snažil vše ozvláštnit vizuální samohanou v modro-nachově-oranžovém oparu a „vyššími“ scénami jako třeba zasněžený vrak auta v obývacím pokoji. Bez Hitchova nadhledu a s finále na střeše se špatným odtokem dešťové vody však nakonec místo vrcholu došlo k ochabnutí.. Oldmana trošku načesat nahoru, obléct do červeného sametového županu a už by zase mohl olizovat břitvu.. (08.12.2021)