Pahorek

Vynikající klasické válečné drama Sidneyho Lumeta je film skrývající v sobě několik rovnocenných významových rovin. Předně je silným demýtizačním válečným snímkem, jelikož většina filmů zobrazujících 2. světovou válku tento konflikt reflektuje čistě černobíle - kladnými hrdiny jsou spojenci a zápornými vždy vojáci Osy. Tím, že děj filmu se neodehrává přímo uvnitř válečného konfliktu, na frontě či v její blízkosti, ba ani v týlu pod správou německých či japonských okupačních vojsk, ale v jakémsi odříznutém, homogenně izolovaném a uzavřeném prostoru trestaneckého britského tábora, dochází k mírnému sémantickému posunu - negativními hrdiny se stávají dozorci britské armády. A to už je druhá, zřejmě významnější rovina filmu - obrazově velmi silná úvaha nad smysluplností subordinace uvnitř uzavřeného systému a nad nezbytností její neustálé kontroly, pokud se kontrolní mechanismy ponechají pouze v řádu systému samého, lidský faktor tu má velmi kontroverzní roli, neboť v sobě obsahuje to, čemu Freud říká ID, někteří sociologové malý fašista a jiní obecně zvíře v nás - člověk má často v sobě tendence své postavení v systému utvrzovat a posilovat neadekvátními prostředky, týkající se mnohdy agresivity a násilí... Symbolická postava seržanta Williamse (jakési obdoby Formanovy vrchní sestry Flatcherové či podobných zrůd z dalších, již čistě vězeňských dramat západní kinematografie) a proti němu stojící Joe Roberts - voják odsouzený za zbabělost, což je absurdní pojmenování pro hrdinství vzepřít se nesmyslnému rozkazu a porušit železná pravidla subordinace, základu, na kterém stojí celý systém... Symbolický je i pahorek uprostřed tábora, jehož přítomnost je především psychologická...kdo se přestane bát jeho, přestane se bát i hrůz panujícího absurdního status quo... Sidney Lumet natočil velký film o síle lidského ducha a principech zneužívání moci, který časem neztratil nic ze své působnosti... (07.01.2008)

Takový malý pahorek a přítom je tak těžké ho zdolat. No, bodejť by ne, když makáte na přímém slunci, na zádech táhnete obrovský pytel a ještě k tomu nad vámi řve despotický velitel. Atmosféra tyranie se mi líbí (snad ještě pro to nejsem úchyl), jenže jsem neměl úplný pocit vtažení do děje. The Hill znamená příjemně ztrávené 2 hodiny, bohužel k dokonalosti ještě něco chybí. 8/10 (07.01.2008)

Touha vzbouřit se proti útlaku je z tohoto filmu cítit ještě mnohem víc než z Přeletu nad kukaččím hnízdem. Ale i ty podmínky jsou zde horší. Děj je vcelku poutavý, herecké výkony výborné a utlačovaní si diváka brzo získají nejen na svou stranu, ale i na stejnou pocitovou vlnu. Ano, závěr filmu mě naprosto vtáhl do sebe a taky bych nejradši Williamse zmlátil neohlížeje se na fakt, že to později bude přitěžující okolnost. Trochu mi vadil ten docela uříznutý konec + velice proměnlivé chování seržanta. (07.07.2008)

Povedeny film, skvele herecke vykony + zajimava latka. Jedine co bych filmu vytknul je scena se vzpourou veznu, kteri skanduji za mrtveho spoluvezne a snazi se dozvedet kdo je zodpovedny za jeho smrt. Ikdyz se dozvedi jmeno straznika, ktery za to muze nic se nedeje a velitel ze vseho udela kabaret a vsichni se poslusne smeji a tleskaji .... kam se podela jejich dravost po spravedlnosti vazne netusim..vsichni se zasmali a to ze tam nekdo umrel uz nebylo dulezite, nac tedy byla vzpoura _???>> diky tomuto kixu davam 4* (07.01.2008)

Kvalitatívne hodnoty filmu odrážajúceho nezmyselnosť vojenskej mašinérie sú jedny z najdokonalejších vo svojej podstate. Každá postava má dokonale spísané charakterové črty, čo prispieva k maximálnej spokojnosti. Connery je perfektný, no je len malým článkom tohto bezchybného reťazca, ktorý na mne nechal hlboké stopy. Od začiatku sa tak síce netvári, no postupne vrcholí psychické násilie a fyzické aj duševné týranie sa presúva takmer až na diváka. Až budete chcieť aby skončil, a skončí skvostne. Takže naozaj nepochybne dokonale zahrané a tiež nechápem len 'zlatopalmovskú' nomináciu. Dve hodiny skvelého proti-army filmu, keby bolo viac takýchto. 100%. (11.02.2008)