Režie:
Olmo OmerzuScénář:
Petr PýchaKamera:
Lukáš MilotaHrají:
Tomáš Mrvík, Jan František Uher, Eliška Křenková, Zdeněk Mucha, Lenka Vlasáková, Martin Pechlát, Štěpán Kozub, Martin Havelka, Roman Slovák (více)Obsahy(1)
Typický outsider čtrnáctiletý Mára (Tomáš Mrvík) a jeho kamarád dvanáctiletý Heduš (Jan František Uher) podniknou cestu za svobodou. Mára ukradne auto a svými průšvihy ohromí i mladou stopařku (Eliška Křenková). Všichni jsou na útěku, na dobrodružné cestě, užívají si náhlou svobodu, kterou už možná nikdy nezažijí. Až do okamžiku, kdy Máru chytne policie. Vyslýchá ho policistka (Lenka Vlasáková) s policistou (Martin Pechlát) a my spolu s nimi váháme, co je realita a co smyšlený chlapecký svět, někdy je těžké rozlišit pravou skutečnost od té vyfantazírované… (Cinemart)
(více)Videa (1)
Recenze (221)
Road movie, která odvypráví část života dvou malých chlapců, respektive spíše několik dní. Eliška Křenková se k nim náhodně přidá při cestě, a se stejnou rychlostí zase zmizne. Nehraje špatně, stejně jako dva hlavní hrdinové, jen tam není moc co hrát, mimo to, že je možná někam posouvá. Dva mladí hrdinové už tomu nastavují atmosféru svými průpovídkami, chováním, zasazené do podzimní šedi. Herecky a režisérsky výborný, jen mě to příběhem nějak nechytlo. ()
Taková road movie komedie s zábavně dojemnou dvojicí rádoby ranařem a milým cvaldou , všudypřítomným strachem a steskem Toma Sawyera a Huckleberryho Finna 21. století. Chlapci baví zlehka s nevtíravou přirozeností svého věku. Naštěstí Martin Pechlát a Lenka Vlasáková coby policisté ze ztracené varty drží přesně tóninu. Zejména Vlasáková s chápavou důvěrností, jíž halí surový podraz dospělých. Děti se tváří znalecky, ale přitom tápou až jsem se o ně bál. Vulgarity, které by u starších znamenaly čirou hrubost, z jejich úst znějí bezelstně, nevinně, dokonce něžně. Ve Všechno bude je sociální nátlak je mu zcela cizí. Omerzu vypráví bez vysvětlivek motivů či zázemí postav, každý si je dosadí sám; navíc přidává jedinečné filmařské nápady jako pohřbívání mouchy. Trošku mi rušila dvoukolejná struktura. ()
Olmo Omerzu si to tam hází lehkou rukou a ten spoleh na intuici bez klíče mě baví. Chvíli mi trvalo si zvyknout, ale nakonec mě třeba skoro úplné vynechání expozice docela vyhovovalo. Zajímavý protipól ke kontrolovanému Domestikovi. Chce to od lidí trpělivost a musíte přistoupit na na pravidla (nebo jejich absenci), co film diktuje. Ale nakonec pro mě příjemný zážitek. ()
Někteří tvůrci nezávislých filmů si myslí, že stačí obstarat několik málo dobrých (ne)herců, posadit je do auta, dát tomu evropský artový nádech a napsat scénář o ničem, aby to byla pravá festivalová záležitost, která toho uvnitř skrývá mnohem víc. No bohužel tohle v sobě nemělo nejmenší nic a jestli se takhle točí filmy, mám chuť to zkusit taky. Nuda, která v sobě téměř neschovává ani žádný potenciál. Hype úplně nemístný. ()
Z mé strany nenaplněná očekávání a nepochopení (spousta scén tam podle mě prostě nedává smysl) hraničí až s averzí (scéna společného honění v autě je megatrapná; a co to udělali s Eliškou Křenkovou, že tam vypadá tak ošklivě?). Hnusné lokace, nesympatické obsazení, a naprosto strašlivý soundtrack. Oceňuji na tom filmu asi jenom tu formu, kdy se současnost střídá s retrospektivou, až se v závěru obě časové roviny efektně protnou (ke kvalitám scénáře by asi ještě šel počítat dobře odposlouchaný slang dnešních teenagerů, byť je kvůli tomu ten film protivně vulgární - a btw. mám dost pochybnosti, zda je skutečně dobře odposlouchaný, protože podle mě slovo "čurina" nikdo neříká). Od filmu tvůrců, o kterých VÍM, že umí, jsem čekal výrazně víc - Všechno bude se podle mě vykouří z hlavy hodně rychle. Mimochodem trochu mi to připomnělo 3 roky starý studentský film Road-Movie, u něhož jsem v kině pociťoval podobné pocity nepochopení a otrávenosti, proč bych měl sledovat nějaké dvě nesympatické postavy (o nichž v podstatě film nesdělí vůbec nic), které - v podstatě odtrženi od reality - jedou odnikud nikam. Po prvních dvou skvělých filmech, které jsem velmi chválil, šlápl podle mě Omerzu do třetice vedle, chvále většiny kritiků navzdory. UPDATE 23.09.2019 - Dal jsem filmu druhou šanci při televizní premiéře a ani napodruhé jsem mu nepřišel na chuť. Samozřejmě si uvědomuji, že většina mých výtek je čistě subjektivních, ale nemohu jinak. Soundtrack mě zde fakt sere, ta hudba mi extrémně nesedla, a vydatně podporuje můj odpor k tomu filmu jako takovému. Rovněž tak Jan František Uher - doteď nechápu, kde to tlusté individuum vyhrabali, a koukat na něj se rovná čistému utrpení. Dokážu ještě pochopit, že to dostalo Českého lva za nejlepší film (i když tou anketou osobně zcela opovrhuji), ale že ho dali i jemu, to je fakt výsměch. Vždyť mu kolikrát ani není rozumět, protože jeho artikulace je jedna velká katastrofa. Nově mi navíc přišlo, zda Heduš s Márou (ty jejich přezdívky mi mimochodem přijdou strašně trapné) tou svojí rádoby drsnou sexuální rétorikou ve skutečnosti nechtějí maskovat (možná i sami před sebou), že jejich skutečná sexuální orientace (minimálně v případě Heduše, kde mi to přišlo téměř markantní) bude spíše homosexuálního než heterosexuálního rázu (ve filmu je hned několik scén, které tomu nasvědčují, například když se Mára pokouší Heduše svléknout a zatáhnout ho do vody, nebo již zmíněná scéna se společnou masturbací, kdy Heduš na Máru s velkým zájmem upřeně hledí, ač mu to Mára zakazuje). A konečně mi ještě přišlo, že celý příběh by celkem šlo interpretovat jako takovou moderní pohádku, kdy hloupý Honza (Mára) vyrazí se svým (pravděpodobně) teplým společníkem Hedušem do světa, splní 3 úkoly, které jsou mu uloženy - 1) záchrana psa, 2) záchrana stopařky před znásilněním, 3) záchrana dědy před infarktem, a v závěru je konfrontován s dospěláckou proradností, což je mu iniciačním momentem k jeho dospělosti, v níž se - na místo návratu za teplou domácí pec - vydává opět do světa s Hedušem, který se osvědčil při zkoušce, jak osvobodit svého druha ze zajetí. Celkově mě na tomhle filmu prostě asi nejvíc mrzí to, že velmi dobře znám osobu scenáristy, a když uvážím, jak je to sečtělý a inteligentní člověk, s neuvěřitelným přehledem i v kinematografii, tak mi je prostě líto, že podle jeho scénářů zatím přišly na svět 2 filmy, které mě tak strašlivě neoslovují, a jejich poetika se míjí s mým vkusem tak moc, až mě to zaráží a nedokážu to pochopit - a asi z toho pramení ten můj obrovský smutek, že Pýcha nepíše takové scénáře, jaké bych chtěl, aby psal - a toto mé - do značné míry nejspíš infantilní - rozčarování je pro mě hlavním důvodem, proč nemohu tento film vzít nikdy na milost. Myslím, že velmi dobře chápu jeho smysl a to, k čemu se svými uměleckými prostředky dopracovává, ale moje osobní divácké vyladění je bohužel (zatím) úplně jinde. Snad to vyjde do třetice s Adminem... () (méně) (více)
Galerie (27)
Zajímavosti (19)
- Trik se záchranou téměř utonulé mouchy se ve skutečnosti naučil Olmo Omerzu od svého otce (který se zase to samé naučil od svého otce). (DJDVD)
- Tvůrci se inspirovali skutečnou událostí, která se opravdu stala. Celkový příběh kolem všeho ostatního už byl převážně domyšlený. (vyfuk)
- Představitel role Heduše (Jan František Uher) měl zpočátku problémy s vulgární mluvou jeho postavy, při přípravě mu hodně pomáhala Eliška Křenková i Tomáš Mrvík. Trénink spočíval v tom, že si sedli s Tomášem naproti sobě a jeden druhému sprostě nadávali, což pomohlo k tomu, aby se dokázal do role lépe vžít. Tomáš Mrvík se slovníkem své postavy, Márou, problém neměl. (DJDVD)
Reklama