Příliš osobní známost

Stejný začátek, podobný průběh, totožný konec. Proč musejí být všechny tuzemské kousky daného žánru téměř stejné? Tenhle alespoň zpočátku vykazuje jisté naděje, že by to mohlo být jiné. Není. Vztahové peripetie řeší Tatiana Dyková a Petra Hřebíčková, ženy středního věku, kdy jedna zrovna zjistila, že bude tou, kdo uvidí synka jen o víkendech, a druhá přes roztomilou holčičku poznala (zdá se) vysněného partnera. Vdovce. Webdesignera, který na obchodní schůzky právě svou roztomilou dcerku vodí. Brzy bude mezi nimi vše zalité sluncem. A romantickým sexem. Ovšem podvodem společníka přijde náš vdovec o miliony, sklouzne k ufňukanosti a litování se. A k chlastu. Naštěstí je tu chápavá tchýně (která měla s novou přítelkyní pochopitelně zpočátku problém) a kamarádka Táňa, která teda taky řeší nový vztah s věčně nadrženým žárlivcem, ze kterého ji neustále bolí vagína. Áááááá („Můj penis je štětec a ty jsi moje plátno.“). A ještě ke tchýni ztvárněné Eliškou Balzerovou. Naši ústřední hrdinku nemusí, chová se docela děsivě, ovšem pak přijde písničková montáž (během filmu ji vytrpíme víckrát) bez dialogů, během které se z Hřebíčkové a Balzerové stanou nejlepší kamarádky. Brrrrr. A Balzerová ještě potká bohémského důchodce na hezké chvilky ve dvou. Aby jí to nebylo líto. V předchozím projektu slovenské režisérky Marty Ferencové Všechno nebo nic jsme rovněž sledovali dvě dámy hledající chlapa. Ovšem ty na to šly hodně prapodivnou cestou. Tyhle dvě jsou přímočařejší, a tak nějak uvěřitelnější. A to docela dlouho – až do prvního vztahového klopýtnutí. Tvůrci se pokoušejí o romanci a komedii, nejde jim však ani jedno. A znovu naplno ukazují bolesti tuzemského filmu. Chybí vtip, chybí dílčí pointa, chybí solidní příběh. Jakmile se totiž objeví problém, cesty z něj jsou mdlé a málo uvěřitelné. Vrcholem je kupříkladu večeře dcerky – nové mamky – nalitého tatíka, který přichystá nepoživatelné jídlo, a chová se jak kokot. Jenže nejen on. V tu chvíli je jasné, že označení komedie je výsměch. O vztazích se rovněž nic nedozvíme, navíc linie Dykové je prakticky zbytečná a výplňová. Od filmu o ženách, napsaném a režírovaném ženami, bych čekal mnohem mnohem víc. A ne pouze naprosto otřesný dabing jak z jihoamerické telenovely. Minule totiž Ferencová a její tým sáhla po Polácích, i nyní se musela v případě tří hlavních mužských představitelů podívat za hranice. Asi nemáme kde brát. Za mě hlavně bídně napsaný žánrový guláš. Přesto dvě a kousek. (29.06.2020)

"Film" u kterého netušíte, kdy už ho přerušila reklama, je vám trapně za herce a ty příšerné repliky (doktor mi zakázal onanovat, prý to podporuje agresivitu) a kdyby vás někdo načapal při jeho sledování, byli byste raději, kdyby vás přistihli při koukání na porno. Díval jsem se jen abych viděl jestli je možné natočit něco konzistentně trapného. Jde to. (02.05.2021)

Mám hodně rozporuplné pocity. Na jednu stranu se mi to docela líbilo, ale na stranu druhou mě asi tisíc věcí štvalo. Humorných okamžiků jsem si mnoho neužila, a pokud snad ano, tak většinou působily nepříjemně sexisticky. O drama šlo vlastně jen chvíli před koncem, což dohromady s celkovým komediálním laděním zrovna moc nefungovalo. I kdyby se Eliška Balzerová snažila sebevíc, tak nešlo přehlédnout, jak jí to ostatní s přehledem kazí, zejména pak mužská část osazenstva. Příšerný dabing vše zpečetil. Pouze malé Valentýně Bečkové a občas Petře Hřebíčkové se s Eliškou dařilo držet krok. (45%) (24.05.2021)

Tady lze jen smeknout nad faktem, že se na další tragicky zfušovaný příběh sehnaly prachy. Všechna čest. Primitivní jízda Šťastný nový rok a Přes prsty byla tímto doufám završena. Takto, od Evy nebo Evity nebo co ona to vlastně je, se dočkáme pouze lehkého, vyloženě holčičího žánru, ale jelikož to ženským někdy dobře padne, osobně v tom nevidím kříž. Jednu její splácaninu jsem si přečetla, jedná se o vyloženě časopisové drobnosti, které každá pohledná kočka s mozkem z vlastní zkušenosti sype z rukávu ve velkém od 15 do 45, žádné velké umění se nekoná, ale některé ženy to číst baví, tedy v pořádku. Kupříkladu počin Všechno nebo nic podle mě koukatelný, v rámci žánru, byl. Neměl úspěch, ale už jsem viděla horší věci. Ovšem toto? Takže: krákající Štíbrová v úvodu- masakr, obsazení budiž, kostýmy, úprava dam-pěkné. Slušelo jim to. Jugoši, ale jo, proč ne? Nemůže každého rapla hrát Igonda, takže chápu. Jen ten, co hrál Marka byl nevýrazný asexuální bulíček o ničem, pořádný Mamkotatič má zkrátka jinačí jiskru. Petra Hřebíčková (milá to dáma) na to, aby se blýskla v celé parádě, potřebuje vedle sebe zřejmě formáta Vetchého, seschlá Dyková z toho vyšla o fous lépe, ovšem trapné party třeba o máchání podřených genitálií v lavóru její roli deklasovaly o několik tříd. Eliška Balzerová je skvělá, poslední dobou však všude stejná bába. Nejlepší bylo to překrásné dítě. Příběh jako takový byl zkratkovitá nedomyšlená hovadina, ale více mě rozladilo, že nedržel pohromadě. Že to hercům spolu nehrálo, že dialogy šustily papírem a že to bylo nekonečné! Škoda. (24.05.2020)

Další laciný film. Komedie to není. Kamarádky opět probírají milostné problémy v masivním obklopení sponzorských výrobků a kaváren. Šarméři se dovezli z Balkánu, ale jsou příšerně prkenní. Balzerová ukazuje, že není pozdě na lásku ani v důchodu. V prostřední části se na hrdiny začnou sypat katastrofy , které se sami vyřeší (zrada společníka, krach firmy, alkoholismus minulý i současný, nevěra, domácí násilí apod.). Ale pobavilo mě dost hlášek, za které dávám 20% a zavržený milenec bivakující pod oknem své lásky s výstižným nápisem Neblbni! (25.07.2020)