Randall a Hopkirk

Jako teeneager jsem tento seriál hltal a vždy se těšil na další díl. A docela přesně si vzpomínám, že jsme jím i ve škole téměř všichni co byli kolem mého věku žili. Zajímavé - teď, když se na něj dívám znovu si v paměti vybavuji i tehdejší mé pocity z některých částí a momentů které se časem zasuly kamsi do pozadí. Velmi pochybuji, že tento seriál může plnně ocenit nynější mladší populace. Každá generace má své vlastní sny a tužby a tím pádem i vlastní hrdiny. Pro mne tedy kultovní záležitost. (20.08.2011)

Stará dobrá britská krimi klasika, která sice za téměř půlstoletí od svého vzniku a v konkurenci dnešních akčních seriálů, trošku ztratila dech, ale rozhodně ne své kouzlo a atmosféru. Díky distributorům za vydání na DVD, navíc s původním českým dabingem. Je čas tuto sehranou a netradiční dvojici, které pomáhá nádherná Annette Andre, opět poslat do akce. P.S. Vždy, když někde vidím opilce, který si nahlas povídá sám se sebou, říkám si, že má nejspíš také svého Hopkirka... Třeba jo, kdo ví? (19.02.2018)

V dobách raného mládí jsem byl tímhle dílem fascinován a uchvácen. Bolševik ho sice koupil a pustil (dokonce dvakrát, byť ne všechny díly a navíc černobíle - barevná verze na DVD byla překvapující), ale pak se po něm slehla zem a domácí obrazovku zahltila veledíla (mnohými dodnes tak horoucně milovaná) od Majora Zemana až po Nemocnici na kraji města. Po roce 89 se tenhle Randall a Hopkirk objevili zase na na Primě a já s obavami očekával, jak se mi to bude líbit po těch letech. A líbilo! Stejně jako filmy ještě starší to má půvab, vtip, lehkost a také pravidla hry (což moderní seriály - zejména remaky postrádají) a jistou logiku, danou námětem i charakterem postav. Navíc se z toho stalo skutečně stylové retro - kdybych měl někomu předvést, jak vypadal svět v přelomu 70. a 80. let (oblečení, auty, ulice, hospody, ale i předměty denní potřeby), pustil bych mu pár dílů tohoto seriálu. Chápu, že ten, kdo tenhle seriál viděl až v současné době tak nadšený nebude, ale možná bude více těch, kteří mu na chuť přijdou, než těch, kteří nad ním mávnou rukou. No a na závěr nemohou než konstatovat, že jeho remake ze samého konce tisíciletí je právě tím nejlepším oceněním toho původního - originálu. Jedná se totiž podle mého názoru o snad nejhorší anglický seriál, na který jsem kdy koukal ( a nedokoukal). A to, že v seriálu ze sedmdesátých let jsou triky leckdy ne zcela dotažené a Hopkirk má stín nebo se pod ním prohne sedačka, když se posadí, nehraje vůbec, ale vůbec roli. No a ještě nezbývá dodat, že Anette Andre pro mně patří dodnes k tomu nejhezčímu, co se na plátně nebo na obrazovce v sedmdesátých letech objevilo. (10.01.2011)

Nyní již archaicky působící a v řadě ohledů překonané, nicméně noblesu si uchovávající dílko, které ve své době představovalo naprostou špičku žánru na pomezí krimi a její zlehčující parodie. Vlastně mé prvé setkání s božím anglickým humorem. Remake tohoto malého šperku je pravděpodobně vůbec nejhorší remake čehokoli (...jo, trocha nadsázky...), vyvarujte se záměny! (03.05.2006)

Pamatuju, jak to přišlo do TV těsně po revoluci, byl to pro malé dítě úplný přízrak jako samotný Hopkirk. Moc mi toho v paměti neutkvělo, jen hudba s dlaní, Hopkirk s doutníkem a tomíkem a psychiatr ovládaný Hopkirkem. Až po více než dvaceti letech jsem se dotal k originálu. Častečně je to teda blbost, ale s tou britskou nadsázkou to funguje skvěle, některé epizody jsou opravdu velmi originální až geniální. A k tomu nenapodobitelná britská atmosféra, kterou už ani dnes v UK nenajdete, starší herci s akcentem který už dnes neuslyšíte. Zajímavostí je, že v britské televizi byly epizody odvysílané v úplně jiném pořadí než natočené (to odpovídá řazení na ČSFD) a nejlepší epizody jsou ty natočené později, ale odvysílané na začátku. Druhou zajímavostí je, kolik krásných angličanek do toho seriálu dostali a to nejen Džíny. (09.10.2018)