Umučení Krista

Film, který se těžko přijímá a těžko se i hodnotí... Umučení Krista je snímkem o víře a možná více než o Ježíši Kristovi nám něco napoví o jeho tvůrci Melu Gibsonovi a jeho náboženských představách (jeho otec i on sám patří k velmi ortodoxní křesťanské sektě), narazíme tu na mnoho věcí, které v biblickém textu nenajdeme (a osobně pochybuji, že na ně narazíme i v nějakých textech apokryfních) a přivodíme si na více než dvě hodiny bolestné a nepříjemné emoční stavy. Svůj účel ale zřejmě Gibsonův film splnil - o Ježíši Kristovi, jakož o křesťanské víře samotné, se začalo celosvětově mluvit a udělal jí tak tu nejlepší reklamu... (Zcela stranou ponechávám dle mého názoru primitivní povzdechy nad tržbami a neadekvátním násilí ve filmu. Tenhle film není o nic násilnější než jakékoliv stupidní akční béčko...tam je ovšem násilí vnímáno jako kvalitní a smysluplná zábava...) Málo se ale v debatách o Gibsonově filmu akcentuje a probírá fakt, že sám žánr, ke kterému se film hlásí již svým originálním anglickým názvem, jsou pašije, pašijové hry, tedy jeden ze žánrů v obecné kulturní rovině nejstarších. A jako příběh pašijový je Gibsonův velkofilm snímkem celkem sofistikovaným, tedy až na onu, filmovou řečí velmi akcentovanou, míru naturalismu Ježíšových muk... (28.09.2007)

Velice drsné podání posledních 12 hodin života Ježíše. Některé scény byly nechutné a musel jsem i odvracet zrak od monitoru (to se mi u žádného jiného filmu nestalo).S hodnocením jsem na váškách, ale na tři to bylo. V životě bych neřekl, že tohohle se ujme zrovna Mel Gibson, ale zvládl to poměrně dobře. Ještě bych vyzdvihl výkon James Caviezela, který zahrál Ježíše parádně. (09.12.2007)

Nooo....asi takto, film v najlepších častiach pripomína temné obrazy renesancie, v najhoršich .... hm pamatáte sa na filmy, ktoré si púšťal pán farár v Slunce, seno a pár facek ? Obrazovou lahôdkou je prvých 10 minút filmu - záhrada. Čo sa týka herectva exceluje tu jedine predstaviteľ Piláta, v ostatných prípadoch vlastne herci nemajú čo hrať, pretože stále len lamentujú a plačú (sorry, Monica vieš aj lepšie) . Charaktery sú neskutočne čierno-biele. Čo sa týka kontroverznosti tohoto filmu, naozaj nechápem čo je na ňom kontroverzné, keďže ide o temer doslovný prepis evanjelií. Pokiaľ by zdrojom kontroverzie mala byť tá sľubovaná brutalita, tak je to podľa mňa veľa kriku pre nič. Pretože s pribúdajúcim počtom rán na chrbte je aj divák stále odolnejší a menej zdesený. Okrem toho skúsený filmový divák rozhodne videl brutálnejšie scény ako slávnych 8 minút bičovania. Priznám sa, že tento film ma donútil prečítať si pred jeho zhliadnutím Nový Zákon a dobre som urobil ,pretože kto nemá o evanjeliách ani potuchy a uvidí to, kľudne tomu dá aj horšie hodnotenie ako som dal ja. Totiž film sa naozaj neunúva predstaviť jednotlivé postavy a motívy ich konania. Prvá polovica filmu odsýpa celkom svižne ale krížová cesta naozaj pripomína len omaľovánku Biblie. Nedá mi ešte sa nevyjadriť k stvárneniu Satana (prvý demokrat v dejinách :-)))))) ). Satan je stvárnený neskutočne plytko, povrchne a nezaujímavo. Postráda akúkoľvek charizmu nevyhnutnú na pokúšanie človeka, nie to ešte Krista. Hodnotenie filmu skutočne závisí od toho, či ste alebo nie ste veriaci. Dosť dobre som nechápal prečo cirkev preferuje tento film a zakazuje Posledné pokušenie Krista, ktoré jednoznačne omnoho jednoduchšou, menej brutálnou a zrozumiteľnejšou formou podáva kresťanské ideály aj neveriacim a ktorému tento snímok nesiaha ani po členky. (21.04.2004)

Tak tenhle film se mi válel doma hodně dlouho, vůbec se mi do něj nechtělo a potom jsem se nadechla a statečně (vážně nevím, proč mám pořád pocit, že bych mohla prošvihnout něco úžasného) zhlédla, i když mnohdy se značným přemáháním. Nejsem žádný náboženský blouznivec, bibli jsem sice přečetla (hlavně ze zvědavosti a tak nějak jsem si myslela, že to patří k všeobecnému vzdělání). Ale tenhle morbidní film v podstatě není ničím jiným než nekonečnou ukázkou sadistického mučení se všemi detaily. (22.07.2005)

Standardní velkofilmové zpracování, barokně strnulé tváře herců, pokus o výraznou výtvarnou stylizaci, samoúčelně vystupňovaná brutalita, výborný soundtrack.... A toto vše se ve službách posvátného účelu filmu. Mel Gibson a Benedict Fitzgerald zvolili scénáristicky velice jednoduchou fintu, kdy do dlouhého pásu utrpení a příkoří Ježíše Krista vkládají na příhodných místech reminiscence na důvěrně známé evangelijní scény, které mají posílit poselství filmu. Poselství, které já osobně považuji za nejproblematičtější část nově zrozeného fenoménů. Tento fenomén promlouvá přesně k té části publika, která je znalá biblické tématiky. Promlouvá způsobem nikoli dialogickým, ale čistě ilustrativním. Tady máte hrdinu, tohle mu udělali zlí farizejové a škodolibý lid Jeruzaléma a vy se mu teď musíte cítit zavázáni. Kdo byl Kristus, jaké je jeho poselství světu – tím se Umučení zabývá jen velmi útržkovitě. Není výpovědí, je jen krvavým vykreslením jednoho z největších příběhů lidské historie. Největších a nejpůsobivějších. Mel Gibson vlastně podal to nejlepší svědectví o stavu současné americké kinematografie. Divákovi není než sedět a zírat, "vypravěč" myslí za něj. Nikdo po vás během filmu nežádá přemýšlení, tázání se, interpretaci; i to nejsilnější – tedy Kristův zápas s pochybami o svém poslání – musí být tematizováno do trapně doslovné postavy ďábla. Vaším jediným posláním je tak sledovat tok pečlivě přežvýkané a promyšlené "pseudoreality“, která zcela pozbyla na symbolické platnosti a stává se krvelačným přímým přenosem z největší popravy starověku. A tak zatímco krev stříkala až do orchestru, make-upem pomazaný James Caviezel svinil zem umělou malinovkou a vydával hrdelní zvuky, vzpomínal jsem na středověké liturgické drama, kde se s nadhledem a lidskou laskavostí líčí tentýž příběh – nevázaně, hravě, s fantazií a stokrát působivěji. Protože zatímco tam se jedná o oslavu lidského života, v Gibsonově „veledíle“ jde pouze o ohlušující vzývání zbožštělé smrti. Aneb: "mediální událost" opět jednou zvítězila nad uměleckou kvalitou... Ani tak špatný, ani tak dobrý film, jak někteří tvrdí. (06.04.2004)