Kamera:
Russell HarlanHudba:
Dimitri TiomkinHrají:
Margaret Sheridan, Kenneth Tobey, Robert Cornthwaite, Douglas Spencer, James Young, Dewey Martin, Eduard Franz, James Arness, Edmund Breon, Ray McDonald (více)Obsahy(2)
Film, jemuž za námět posloužil román Johna W. Campbella, Jr. Tým vědců, podnikající výzkum v izolovaném táboře postaveném hluboko v Antarktidě objeví vesmírnou loď, uvězněnou v ledu. Blízko lodi leží zmrzlé tělo mimozemské bytosti. Všichni jsou přesvědčeni, že jde o objev tisíciletí a vezmou tělo do tábora, aby ho mohli prozkoumat. Mimozemšťan ale není mrtvý - je jen zmrzlý, a teplo ho přivede zpátky k životu, a v táboře začne náhle umírat jeden člen týmu po druhém... (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (89)
Tak tohle je teoreticky vzato otec Carpenterovy Věci. Vzhledem k době vzniku a duchu, v jakém se tenkrát sci-fi točilo, působí spíš jako praděda. První třetina (po ukecaném úvodu) má poctivou sci-fi atmosféru, kdy si vědci i vojáci uvědomují, že našli něco absolutně odlišného od toho, co znají... pak se jejich cesty rozejdou, protože držitel Nobelovy ceny začne projevovat hipísácké tendence prosté jakékoliv špetky opatrnosti a zdravého úsudku, zatímco chrabří američtí vojáci (jejichž šéfovi se vrhá kolem krku typická americká tmavovlasá pečující asistentka) bojují s mimozemským zlem. To ovšem nemá podobu chameleónského děsu, ale dalšího ze stovek "monster z bažin", jakých byl tenkrát Hollywood plný. Jak jsem už napsal, film je až na první třetinu (nahlíženo očima dnešního diváka) prostý jakéhokoliv napětí, a nezbývá mi než konstatovat, že jediný jeho význam v současnosti spočívá ve studiu filmové historie, protože linie vyprávění, vztahové modely a další věci, které filmová věda označuje jinak (a samozřejmě lépe, ehm), byly od té doby mnohokrát okopírovány a přišly nám přirozené - ty rozdílné přístupy postav viz třeba Hvězdná Brána, v jiném gardu třeba Romerův Day Of The Dead atd. atd. Ve své době to možná mohlo zaujmout, ale už tehdy vznikaly zajímavější věci. 50% ()
Věc z jiného světa je jistě originální a zajímavé sci-fi, ale existence dokonalého remaku Johna Carpentera hází na tuhle původní verzi dost velký stín. Problémem filmu je moc velký počet postav (na jedné polární stanici jich je jak na václaváku) a skoro nicotný počet násilných scén (vždy mimo kameru). Také trochu nelogické chování hlavních hrdinů je místy opravdu do očí bijící. Zároveň se mi ale velmi líbila scéna s ohněm. Umím si představit, jak natočení této scény muselo být těžké a nebezpečné. Herci tam prostě po sobě cákají petrolejem, ať se děje, co se děje. Věc není filmem pro fandy remaku, myslím, že své fanoušky si dnes bude hledat jen těžko. Zajímavé ale strašně ukecané zpestření, které ničím nenadchlo, ale zároveň nenudilo. Po druhém zhlédnutí (tentokrát s českými titulky) musím říct, že k závažnějším změnám mých názorů nedošlo. Nemohu se prostě vyhnout srovnání s remakem Johna Carpentera. Tenhle Hawksův film už dnes prostě nemá čím ohromit. ()
Nenechte se zmýlit názvem filmu, podle něhož John Carpenter stvořil svou legendární "Věc." Tento film má s Carpenterovým "remakem" společné snad jen dvě věci. Prostředí Antarktidy a mimozemského tvora. Ten, který se nachází v tomto filmu, budí spíše úsměv, než hrůzu. Vypadá jako Frankenstein, který se právě učí chodit, ale je příliš těžkotonážní a moc mu to nejde:) Mezi největší klad tohoto snímku pro mě rozhodně patří vybroušený scénář prošpikovanými parádními hláškami a slovními přestřelkami. "Máme člověka z Marsu? Kde?" - "U ledu kamaráde." :) ()
║Rozpočet $1,6milióna║ Oproti neskoršiemu remaku z roku 1982, to má ďaleko pomalšie tempo, dravosť, šokovosť, akčnosť v podstate to má vo všetkých ohľadoch slabšie proporcie. V danom období 50.rokov vznikali ďaleko viac pútavé sci-fi ako Den, kdy se zastavila Země alebo Vojna svetov. Tu ide len o slabší priemer. /50%/ ()
Bol som asi príliš zvedavý na film, ktorému urobil Carpenter také skvelé remake. Toto sci-fi je utopené v neskutočnom množstve dialógov, za ktoré by sa nemusela hanbiť žiadna divadelná hra. Vzhľadom k žánru som predpokladal, že postáv bude ubúdať, bohužiaľ som mal opačný pocit. Aby som len nekritizoval : exteriéry v snehovej fujavici boli fajn a určite aj hudba Dimitrija Tiomkina. ()
Galerie (63)
Zajímavosti (26)
- Režiséři Ridley Scott, John Frankenheimer, Tobe Hooper a John Carpenter uvedli, že tento film měl velký vliv na jejich filmařské řemeslo. (Marek06)
- Povídku Johna Campbella „Who Goes There?“ vyhlásilo sdružení Science Fiction Writers of America za nejlepší dlouhou povídku napsanou do roku 1965. Sám autor k filmovému zpracování řekl: „Příběh hodně změnili, ale i tak vznikl úspěšný film.“ (Locksley)
- James Arness údajně považoval svou roli za tak trapnou, že se nezúčastnil premiéry. (Kritick)
Reklama