Daniel Isn't Real

"Do domečku pro panenku, zavři sebe kus. Deset let a už je venku... život bude hnus." Měl bych malou prosbu. Ten chybně spoileroidní název filmu si laskavě strčte do... za imaginární klobouk. Pozornému a empatickému divákovi přece musí být jasné, že Daniel JE reálný! Neboť Luke je skutečný kluk a živý až až, i jeho hlava je reálná a jeho skutky jakbysmet. Takže jakáž pakáž, však krev není voda, maso je maso, tuba prášků na ex má taky něco (reálného) do sebe a trnitá je cesta umělcova. Namaluj ke své lásce i rohatého, posílíš vztah? Asi ne každý a taky jak kdy. Nicméně, u filmu jsem uznale pokyvoval hlavou - konečně něco i pro nás, přechytralé a zpruzené ateisty! Ďábel v podání Daniela mě skutečně oslovil a z mé škatulky vnímání světa nevyčuhoval ani kouskem rohu, kopyta či nedejbože mého vlastního reálného ocasu. (09.04.2022)

Podobně jako nedávno Wounds, nevyužitej potenciál, od nikud nikam atd. Hlavně tam hrajou neskutečně nesympatičtí herci (hlavní hrdina a Daniel), kteří mě prostě srali od pohledu, nemohl jsem je vystát. Je zde pár drsnejch momentů, ale prostě to mě už fakt nijak dnes nezaujme. Hlavně mi přišlo, že film celou dobu netuší, kam se vyvine a co chce divákovi vlastně říct. Slabý ... (26.12.2019)

Když se v dětství zbavíte imaginárního kamaráda tím, že ho někam zamknete, není dobré ho později pouštět ven, o čemž se Luke záhy přesvědčí. Možná psychologická studie rozpolcenosti a postupujícího šílenství, možná ale je za tím něco více. Je Daniel samostatnou bytostí, jak o sobě tvrdí, která je zde již dávno a snaží se svým hostitelům ukázat tu správnou cestu? Nebo se vše odehrává jen a jen v Lukově hlavě? O tom je ostatně přesvědčen i psycholog, za nímž přišel Luke pro radu. Každopádně rozřešení je necháno tak nějak na divákovi, což kvituji. Poslední čtvrtina má šťávu, napětí i krev. Povedené jsou surrealistické vize, kdy rozdvojování připomene mimo jiné Příliš dokonalou podobu (1988). Ostatně celkovým pojetím má film blíže k divné Kanadě. Za mě výborné, ale mainstreamového diváka snímek asi příliš neosloví. (05.07.2021)

VŠ student Luke trpí traumatem z dětství ze své násilnické rodiny a jeho imaginární přítel Daniel mu jako takový psychoterapeut pomáhá se s tím vyrovnat. Trochu to připomíná schizofrenické bludy. Je to standardní nízkorozpočtový psychologický horror. Jsou zde myšlenky o kreativitě, empatii a duchovnu. Má to vizuální šmrnc a vyprávěcí nadšení. Je to jeden z těch filmů, který by jste si v 90.letech koupili v obchodě s videokazetama. (08.04.2020)

Adam Egypt Mortimer natočil svůj nejzajímavější i nejlepší počin. Příběh o mladíkovi, který má ve své hlavě imaginarního kamaráda, který ho nabádá ke špatnostem, pomáhá mu plnit cíle, ale také nad ním pomalu získává kontrolu. Dobře zahrané, znepokojivé, psychologické, snové a s parádním začátkem i koncem. Potěší masky démonů v pozadí a jedna šílená scéna s nataženou čelistí. Bavilo, líbilo. 7/10. (28.11.2019)