1917

Mám docela problém se rozhodnout. Na jednu stranu velmi, velmi oceňuji stoický výkon George MacKaye, na druhou mám už teď bezprostředně po shlédnutí silné tušení, že si z filmu nic zásadního nezapamatuji a že mě zpětně nic neponoukne se na film kupříkladu podívat znovu nebo si na něj aspoň vzpomenout. Pro srovnání, když jsem se pár let zpátky dívala na Dunkirk, tak jsem si ho hned potom pustila ještě asi pětkrát po sobě, protože jsem se nemohla nabažit toho nepopsatelného "něčeho", toho pnutí, které v sobě ten dost jednoduchý příběh obsahoval. (A to jsem vůči Nolanovi silně předpojatá a měla jsem jen ta nejhorší očekávání.) Problém 1917 asi bude v tom, že z mého subjektivního úhlu pohledu je v první polovině nejnadupanější a potom už to jen polevuje, místo aby to stupňovalo nebo aspoň drželo stejnou úroveň. Ten finální běh na mě nezapůsobil tak, jak měl, (a jeho hudební podkres byl příliš generický na to, aby se mi z něj srdce hnulo), setkání v hořícím městě mě nezasáhlo a působilo jen jako povinné zklidnění a připomínka lidskosti, zpěv v lese mi zase připomněl scénu z pláže v Pokání, která ten samý pocit zprostředkovala dle mého názoru lépe, no zkrátka a dobře přechod země nikoho pro mě představoval vrchol filmu a první třetina je pro vrchol filmu docela brzo. Říkám si, že Sam Mendes asi nemá ten správný talent pro filmy s nemluvným hrdinou, kde se "nic" neděje. A sama nevěřím, že to říkám, ale Roger Deakins tentokrát nevykouzlil nic, co by se mi vypálilo do sítnice. --- Ha, tak jsem sama sebe překvapila, neboť jsem na film vzpomněla. Vyhledala jsem i rozhovory s tvůrci, které mi objasnily, jak k práci na 1917 přistupovali, a ačkoliv to zásadně nezměnilo mé původní odsudky/posudky, tak hrany to ohladilo, a našla jsem v sobě víc respektu k jejich snaze. A George MacKaye jsem po zběžném scanu jeho filmografie korunovala svým novým absolutně nejoblíbenějším hercem. Hluboce o své práci přemýšlí, neuvěřitelně se převtěluje a vybírá si nesmírně zajímavé projekty. To není jak Adam Driver, o kterém pořád říkám, že je nejzajímavější současný herec, ale potom ani nedokážu vyjmenovat jediný film, ve kterém by hrál hlavní postavu a který by mě zasáhl do srdce. (16.03.2022)

V Zachraňte poručíka Blejka aneb Na západní frontě až narkoleptický klid omrdala forma obsah do prdele. A tak sledujeme novátorsky natočené, kulisně absolutně vypiplané, dynamicky pokamerované a čvachtavě ozvučené dvouhodinové brodění bahnem někde mezi Merdeville a Haute Chattelieur. Prostě taková virtuální, krok za krokem procházka šrapnely rozjebanou krajinkou Lotrinska, omotanou ostnáčem a plnou roztomile hnijících mrtvol. Kdyby to hobití putování z Prdelína do Horních Pičovic sem tam okořenili nějakou pořádnou zákopovou sekanou a hudbu nechali na Lemmym, mohl to být film rocku. Takhle se jedná jen o autentickou a sugestivní skoroprudu s nádherným Mendézovým fakáčem v podobě kůl kamea chcíplého Válečného koně. 3,4989254785. (21.01.2020)

Stalo se v roce 1917, aneb dva vocasové první polovinu filmu putují z bodu A do bodu B a při tom pronášejí rádoby hlubokomyslné dialogy. Problémem je, že pokud to máte jako já, kdy vám je jeden z hrdinů absolutně ukradený a druhý, který naštěstí včas zařve vás vyloženě irituje, tak to tomu filmu postaveném hlavně na té dvojici opravdu nepomůže. Jeden se pak musí přímo smát při té scéně s pádem letadla. Jako pomoci nepříteli a pak se divit, že vás sejme... To jako vážně?! No aspoň se jeden tou bezbřehou stupiditou pobaví. Z žumpy tohle veledílo tahá jenom precizní kamera a vcelku padnoucí hudba které však tak nějak zapadnou v tom konceptu artové onanie, která však nezakryje, že ten film jako celek stojí za howno. Sorry tady si na válku někdo jenom hrál a já neměl pocit, že jsem v ní ani na minutu.25% (21.01.2020)

Do maniakálních detailů promakaná výprava (všechny ty zákopy s válejícími se mrtvolami, vystříleným střelivem, ostnatými dráty a rozbořenými hořícími městy), mistrovská práce s mizanscénou, skvělé triky, které ale na sebe neupozorňují a nebijí do očí. Zkrátka produkce, jakou jsem ještě u žádného filmu s tématem 1.světové války nezažil. A taky Mendesova virtuozita, působivá kamerová ekvlibristika a od setkání s mladou francouzkou i potřebný příval emocí. Upřednostnit plytkého Parazita před tímhle majstrštykem považuji za smutné selhání filmové Akademie. (21.03.2020)

Marketingově tlačený film bez jediného střihu, jež je ovšem plný jak "neviditelných," ovšem co mě překvapilo více, minimálně i dvou zřetelně viditelných střihů. Kameraman Roger Deakins a celý štáb se z plezíru Sama Mendese musel pekelně zapotit, ale tato snaha zjevně přinesla oscarové ovoce, ač nakonec kupodivu ne ty nejzásadnější a nejchutnější. Ale běžnému divákovi to může být jedno, odehrává se to ve dne i v noci, takže patrně tato snaha ani všem nedojde. Důležitější je, že se celkem umně daří si k postavám vytvořit nějaký vztah a ač jsem se bál, že mi nelibý obličej George MacKaye zkazí celý film, nakonec se tak nestalo a závěrečnou megavýpravnou bitvu jsem tam snad odžil s nimi. Ten závěr je skutečně za 10/10, bohužel mi ale v první půlce vadilo až přespříliš pomalé tempo a filmu se nepodařilo mě zaháčkovat už od začátku. Nejlepší Mendesův film to není (Americká krása to bude vždycky jistit), ale možná nejlepší kousek z první světové? Z toho co jsem viděl s tím nejspíš mohu souhlasit...8/10 (28.03.2020)