1917

Úvodní třetina oplývá natolik strhující energií a nábojem, že něco takového pamatuji naposledy u posledního Šíleného Maxe. Žene to vpřed, nápad střídá nápad, nevíte zda více obdivovat technickou stránku, mizanscénu či nezaostávající obsah a... A nevyhnutelně následuje upadnutí tempa. Jakkoli technické mistrovství zůstává, tak čím více se to proměňuje ve variaci na Jdi a dívej se, tím odtažitější a navzdory "jakože jednozáběrové celistvosti" epizodičtější to je. Nakonec se to rozpadne ve slet výjevů zcela; někdy nebývale působivých, někdy viděných, někdy poněkud kolovrátkových. Být výjevů o pár více či méně; je to jedno. Cesta (fyzická i niterní) hrdiny/diváka by byla nemlich shodná. Špatné ani nudné to není ani na moment. Pouze to již nikdy není tak dobré jako zpočátku. Což u je u zážitkového filmu problém. Nejedná se tedy přímo o vítězství formy nad obsahem, ale je to tomu nebezpečně blízko, ne že ne. Ovšem s ohledem na to, na jaké über-úrovni ta forma je, by se i tak nejednalo o zápor. (17.02.2020)

Zážitek to je, ale byl by „podstatně“ intenzivnější, kdyby Sam Mendes víc myslel na diváka a méně na poklepání po ramenou. Ano, předlouhé scény bez střihu jsou moc fajn, ale silný dojem navodí v nekonečných zákopech, jakmile ovšem hoši vylezou ven, trochu to ztrácí smysl a hlavně osobitost. Symbolem první světové války jsou právě zákopy plné bláta a hnijících mrtvol i zátarasy z ostnatých drátů. Přes ně se musejí dostat dva mladí britští vojáci, kteří právě zahájili závod s časem, který rozhodne o životě nespočtu jiných mužů. Mendes poctivě střídá žánry a už nejednou dokázal, jak dokonale umí pracovat s příběhem a herci (Americká krása, Nouzový východ) i se samotnou formou (Mariňák). Jím tentokrát zvolený postup ovšem snímku krapet bere tempo a rytmus. A někde v polovině stopáže ztrácí (což mrzí nejvíc) emocionální kontakt s divákem. 75% (25.01.2020)

Od začátku do konce formálně dokonalá podívaná, kde žasnu nad tím, kolik práce za každým záběrem je a kolik zákopů bylo potřeba vykopat pro tu kterou scénu. Jenže u strhujícího vizuálu to také končí. Za srdce mě bezútěšné putování nechytilo ani na moment, vyprávěcím stylem mě nutí vzpomínat na nejednoho žánrového předchůdce a na konci v něm vidím jen tu nejohmatanější válečnou vyprávěnku, kterou v nejprvotnějším základu i je. (06.02.2020)

Konečně se vrací onen nepříjemný pocit, který je vlastní jen několika málo válečným snímkům a seriálům: to mrazení v páteři, kdy divák tuší, že nebezpečí v podobě dobře mířené kulky může přijít doslova kdykoli a odkudkoli. Jakkoli nezpůsobně snad může znít přirovnávání náhodného fragmentu ze Světové války k "dobrodružství", tak v případě Mendesova filmu se teď na tímto slovním spojením lze minimálně zamyslet. Protože přesně takový intezivní pocit jsem z toho měl. Sice hořké, ale ryzí. Válečné dobrodružství. (29.03.2020)

O 1917 se bude mluvit jako o tom válečném filmu, který byl natočený na jeden záběr. Což reálně není, ale všichni to víme a nemám pocit, že by to někomu mělo vadit. Byla by ovšem velká chyba na něj koukat jen jako na technicky dokonalý snímek, v němž se Mendes a Deakins vyblbli s kamerou. Ta je samozřejmě úžasná, 1917 vypadá jako počítačová hra, při níž kamera zvládá hrdiny během dialogů objíždět, plazí se spolu s nimi bojištěm a kameraman hledá ty nejšílenější, ale stále funkční úhly, z nichž by mohl všechno snímat. Jenže hlavní hvězdou tu pořád zůstává Mendes jako vyprávěč, jenž se v tom „jednom jediném záběru“ zvládá dostat pod kůži jak hrdinům, tak i divákům. Zatímco zpočátku je chladný a odtažitý a podobně jako jeden z vojáků bere celou misi jen jako rozkaz, který se musí splnit. A doufá, že to přežije. Postupně si však začíná připouštět důležitost celého úkolu a na povrch se nenápadně, ale nakonec i velmi intenzivně derou hodně silné a emocionální scény. A třeba celá pasáž v hořící vesnici nebo samotný závěr jsou neskutečně silné momenty. 1917 je audiovizuálně (práce s hudbou je naprosto výtečná) dech beroucí podívaná, v níž se skrývá velmi silný, krutý, dojemný a působivý příběh. Ten film nejen že skvěle vypadá. Je skvělý celý. (18.02.2020)