Náruživost

Subjektivně vrchol ostrovní trilogie. Tečka. Uvedl bych důvody, ale přiznávám, že je neznám, zkrátka neumím racionálně vysvětlit, proč mne Náruživost na rozdíl od předchozích dvou části výše zmíněné trilogie zaujala až tak, že jsem chvíli váhal nad absolutním hodnocením. Nebudu po tom ale pátrat, stačí říct, že Náruživost je filmem, který si zaslouží divákovu pozornost. ___ Jen ještě malá zmínka o civilním výstupu jednotlivých herců, tento Bergmanův tah je skutečně zajímavý. Proto si zaslouží, abych ho alespoň takto zaznamenal ve svém komentáři. 80% (27.05.2013)

Z ostrovnej trilógie (Hodina vlkov, Hanba) je práve posledná Náruživosť najmenej záživnou snímkou, aj keď mu citový prepletenec nijako neuškodil. Bergmann zase vsádza na ženské vnútro a vynára z neho tie najintímnejšie kúsky tvoriaci rámec dokonalej ľudskej bytosti. Ktorými ale hlavní protagonisti z pohľadu kritického okolia rozhodne nie sú. Zaujímavá polemika a koniec koncov, Bergmannove subjektívne teórie sú mnohokrát práve mojou krvnou skupinou. 70% (17.04.2010)

„Cítím, že mezi námi vyrůstá zeď. Jsem před tou zdí, odloučil jsem se.“  Nejdřív mě dostalo, že Bergmanův film 60. let je nezvykle barevný! A pak mě dostával celý film a obzvlášť fascinující výkon Maxe von Sydowa, který dokáže plnokrevně dotvořit vnitřní psychologii své postavy v často minimalisticky pojatých scénách i pouhými výrazy tváře. Však mu Bergman naštěstí opět dává velkou příležitost a v mozaice scén dávno po zásadních událostech nám představuje postavu Andrease v různých podobách: coby architekta pracujícího na projektech v kanceláři i v manuálních pracích kolem své domu. Coby muže v pohasínajícím vztahu s manželkou, dočasně intimním sblížení s další příbuznou, poznáváme jeho soucitnost (ve vztahu k pejskovi), ale později i chvíli vyhoření. Jako nenápadný, ale pocitově zásadní vnímám sled scén s vedlejší figurkou fotografa, jehož dialogy s Andreasem směřují od focení „povrchového“ vnějšku s pronikutním do nitra Andrease, jenž se současně snaží naplno utéct z přízraků své minulosti. Buď jsem si už na Bergmanův styl komorních dramat plně zvykl nebo mistr tady trochu povolil, ale až na chvilkové závany tísně jsem se tentokrát necítil přehnaně depresivně, než především obohacen netuctově rozehraným psychologickým dramatem několika postav. Částečně mi nesedly metafilmové vsuvky s herci vyprávějícími o svých postavách, přesněji jejich zařazení v danou chvíli, kdy nevytváří přímou kontinuitu s dalšími scénami (nápad je to sám o sobě zajímavý). Ale není nakonec celý film s často dlouhými dialogy, přehovory postav či psanými útržky takovou menší psychologickou mozaikou? [90%] (12.05.2023)

Bergman, Ullman a von Sydow po roku opäť na ostrove a opäť vo vojnovom stave, i keď teraz už len obrazne. Boj so svojim vnútrom (a mindrákmi ľudí z Andreasovho okolia) ale nie je o nič ľahší. V Náruživosti mi pripadalo všetko presne na svojom mieste, či už obsahovo alebo po štylistickej stránke a samozrejme aj hereckej. "Dokumentárne" vsuvky sú geniálnym ozvláštnením, za prvé si nespomínam, že by som niečo podobné niekde inde videl a za druhé tak lepšie pochopíte postavám. A vzhľadom na získané informácie môžete ešte lepšie posudzovať aj výkony všetkých štyroch postáv. (04.04.2024)

Zmrzačená zvířata, zmrzačené duše. Vina, trest, zodpovědnost. Nykvist jde do detailu, Bergman v dialozích do hloubky. Blízkost hercům, jejich tvářím a pocitům, navozuje dojem tíživé intimity. Režisér nás s nimi zavírá do jednoho stroze zařízeného pokoje. Nic příjemného, lézt někomu do nejniternějšího soukromí, ale stejně si budete přát zůstat vevnitř, než být venku, kde řádí vrah zvířat a nepřívětivé počasí. Ostrovní lokace pocit izolovanosti ještě podtrhují. Jsou to přitom postavy samotné, kdo si ze života dělají překážkovou dráhu. Kamkoli půjdou, vzpomínky je budou následovat. Nemožností úniku Bergman netrýzní jenom diváka, ale i herce – se svými postavami vnitřně spojené, nucené nést jejich hříchy. Herecké vsuvky, kdy herci hrají, že nehrají jsou vlastně varováním autora – nenechte se příliš pohltit. Není to snadné. 80% Zajímavé komentáře: Silas, MIMIC, murakamigirl (29.12.2011)