Režie:
Sam PeckinpahKamera:
Lucien BallardHudba:
Jerry FieldingHrají:
William Holden, Ernest Borgnine, Robert Ryan, Edmond O'Brien, Warren Oates, Ben Johnson, Alfonso Arau, Strother Martin, L.Q. Jones, Albert Dekker, Bo Hopkins (více)Obsahy(1)
Jak se pohnou, zabte je! Peckinpahův legendární western Divoká banda patří i po téměř čtyřiceti letech, jež uplynuly od jeho vzniku, k nejlepším dílům žánru, který je stejně starý jako film sám a prošel za dobu svého vývoje mnohými proměnami. Konec šedesátých let byl jednak obdobím bouřlivých společenských změn a také obdobím deziluzí (nejen v americké společnosti, poznamenané vietnamskou válkou), které se promítaly i do zdánlivě odtažitých filmových děl. Příběh bandy zabijáků, které drží pohromadě silný pocit vzájemnosti a vlastní stupnice morálních hodnot, byl v době své premiéry často kritizován kvůli brutálním zpomaleným záběrům zuřivého násilí, vrcholícím ve slavné závěrečné scéně „baletu smrti“, mistrovské sekvenci, v níž Peckinpah nutí diváka téměř fyzicky prožít krvavý masakr, v němž nejsou vítězové, ale jenom poražení a mrtví. Scény násilí jsou důležitou, ale nikoli dominantní složkou filmu, jehož hlavním tématem je zánik jedné epochy (píše se rok 1913) a marný zápas několika mužů přizpůsobit se rychle se měnícím podmínkám. Ve filmu nenajdeme kladné postavy. Jeho hrdiny jsou lotři a zabijáci, jejichž dny jsou sečteny. Násilí se pro ně stalo denním chlebem, stejně jako pro děti, jež v úvodu snímku vidíme skloněné nad mraveništěm, v němž škorpioni bojují o holý život. Časté záběry dětí, které dostávají dávky násilí z první ruky už od útlého věku, tvoří varovné memento Peckinpahova westernu. Mnohdy nevědomé předávání „kodexu násilí“ další generaci ústí v jeho mechanické, bezcitné používání, ať už se jedná o házení škorpionů do mraveniště či o zabití člověka (šéf bandy Pike paradoxně zahyne rukou malého chlapce, který se zmocnil revolveru)... Divoká banda se při světové premiéře hrála v Peckinpahově sestřihu, ale těsně před uvedením do amerických kin byla distributorem zkrácena zhruba o deset minut, neboť původní metráž by omezila denní počet představení z obvyklých čtyř na tři, což by vedlo k menším tržbám. V roce 1995 se Divoká banda do amerických kin dostala znovu ve své původní verzi a v této podobě je uváděna i dnes. (Česká televize)
(více)Recenze (315)
Gloriolu tohoto filmu fakt nechápu. Výborné entrée, následně nezáživné putování po americko-mexické krajině a od útoku na vlak už konečně zase něco, na co se má cenu dívat. Jenže žádná westernová klasika to fakt není, to kurva ani omylem! I dnes už slavná Peckinpahova fascinace násilím je tady dávána na odiv až příliš expresivně a samoúčelně. Žádný průser to samozřejmě není, ale já s dovolením zůstanu spíše u "svých" Italů a jejich špaget. ()
10/10 - Je to cca třicet let, co jsem coby mladý milovník westernů typu Sedm statečných či Tenkrát na západě viděl i tento film. Přiznám se, že jako náctiletý jsem tento film nepochopil. Tento film nepatří totiž do stejné skupiny s výše zmíněnými kovbojkami - tento film není (i) pro děti. Mezitím jsem si oblíbil i novější westerny (příp. antiwesterny) jako Young Guns I a II, Mrtvý muž či naposledy Brimstone a rozhodl jsem se Divoké bandě dát druhou šanci. Po cca třiceti letech mohu prohlásit, že tento film je geniální a řadí se svojí kvalitou bok po boku takovým perlám jako Hodný, zlý a ošklivý či Nesmiřitelní. Tohle je prostě nadčasový snímek - pan Tarantino se může snažit jak chce, ale tohle už snad nelze překonat. Nejen čtyři vrcholné části (banka, vlak, most a závěr) jsou nesmrtelné, ale vlastně celý film. Chvílemi jsem ani nedutal, případně s radostí zkoumal jednotlivé charaktery postav (není to jen akční/dobrodružný/western, ale i žánr psychologický), nebo jsem se smál, jak už při filmu dlouho ne (kulomet prostě patří na podstavec, jinak nastane průser :-) ). A závěrem jsem chrochtal blahem asi jako při závěrečné scéně v Nesmiřitelných, když William Munny vstoupil do lokálu a všechno to tam vystřílel (a pokud to srovnám s výborným závěrem ve stejném roce natočeného dalšího legendárního snímku Butch Cassidy a Sundance Kid, konec tohoto filmu u mě zvítězil). Těším se na další Peckinpahovy staré legendární filmy! ()
Otevřete oči, odcházíme... a s velkou parádou! ()
O Samu Peckinpahovi je známo, že to byl velký cholerik a šovinista. Filmy, které točil, jsou vesměs perfektně fungující stroje, co se mě ovšem týče, je to přesně ten typ filmů které bytostně nesnáším. Machismus, obhroublost, kvanta násilí, neustále předkládané vzorce "správného mužského chování, typické jsou ženy v rolích děvek, rozmazlených slečinek, služek takzvaně na jedno použití , povolných ženštin ( např. ve filmu Strašáci je žena brutálně znásilněna vesnickým hromotlukem, kterého nesnáší - ale - nevěřícně koukám - podle Packinpaha se jí to nakonec vlastně hrozně líbí..).. Postřeh kleopatry je přesný - v tomto světě opravdu není normální žena vítána..Obdivovatele S. Packinpaha tedy chápu - určitě to byl kvalitní režisér, ale za sebe říkám ne - s jedinou vyjímkou filmu Přineste mi hlavu Alfreda Garcii, která je ale podle mě parodií, u které jsem se královsky bavila.. ()
Dlouho jsem se na tento film těšil a můžu říct, že mě tato lahůdka ani trochu nezklamala. Právě naopak! Svělé herecké výkony nejen Divoké bandy, ale i těch proklatejch Mexikánců, přestřelky - to je přímo požitek a celkově je vše vypipláno do nejpodrobnějších detailů. A na závěrčný masakr se opravdu jen tak nezapomíná. Proto je 5* zcela zasloužených. ()
uf..tohle me absolutne minulo..vsechno bylo super, ale vubec me to dnes nebavilo..moje chyba..musim se na to podivat jeste jednou:) ()
Ani brilantně natočený začátek a závěr nemění nic na tom, že mezi nimi byla hodina a půl tápání, u kterého jsem měl problém udržet pozornost ()
Jako velký, hrozivý a exotický škorpión, jehož zahubí masa malých a všedních mravenců. Masa společnosti, masa organizovaná proti mase jednotlivce, jenž ční jako Titán předurčen k záhubě nikoliv však velkolepé, ale potupné, nízké a ponižující svou obyčejností.Takto umírají staré romantické časy, plné nejistoty, krásy a legend, pod malými vytrvalými pěstičkami nové budoucnosti, která páchne už docela jinak, jen steskem a zbabělostí. Budoucnost prosycená epochální chybou v hledání zabezpečení pro každého, byť sebeslabšího člena společnosti. Co víc se staví proti přirozenosti života, než touha dosáhnout rovnocennosti. Touha stejně tak ušlechtilá jako pošetilá. Lidé si jsou rovni ve svých právech, avšak ne ve velikosti života, jaký prožijí. Žádná třetí strana (nejméně ze všech pak náboženství) nesmí se nikdy stavět do cesty mezi vzlétající osamělou duši a ráj kterého může taková duše dosáhnout po spojení s jinou zrovna tak autentickou a jedinečnou duší, ať už ve formě sdílení myšlenek, těl, okamžiků nebo citu. A přesto ti panáci, každý stejně ustrojený omezují duše tak divoké a přesvědčivé ve své neurvalé hrdosti. Už to zkrátka nikdy nebude, jako to bývalo. Mám moc rád tenhle žánr. Krutá a syrová melancholie tohoto filmu v mnohém vystihuje jeho pravou podstatu. ()
Bohužel se k hodnocení Bandy dostávám právě dnes, kdy se na věčnost odebrala poslední z jejích hvězd - Ernest Borgnine. Peckinpahův slavný western mě ani tak nenadchl, jako spíše překvapil. Na svou dobu docela řežba. Zajímavé jsou i netradiční prostřihy ve zpomalovačkách zasažených obětí, tento prvek ale po pár opakováních začne působit samoúčelně a otravně. Kromě toho je film dost dlouhý a nebudu zastírat, že mě dvakrát nebavil (což není dáno žánrem, který patří mezi mé vůbec nejoblíbenější). William Holden měl ale stále charisma a samotná jeho postava byla dostatečně zajímavá na to, abych vydržela až do konce. ()
Další western, kde se vystřílí spousta nábojů a tváří se velmi profesionálně, ale ve světě Sedmi statečných, Tenkrát na západě a dolarové trilogie nemá pro mě šanci :-) 37% ()
Po příběhové stránce slabší, vše ale vynahrazuje nesmlouvavé zobrazování reality bez jakýchkoliv romantických příkras. Závěrečná bitka pak posunuje snímek ještě o kousek výš. ()
Geniální western a zároveň antiteze žánru. Dokonale zaranžovaný krvavý balet, stovky mrtvých, hrdinové relativních morálních kvalit, silné motivy přátelství a cti. Stručně řečeno, jeden mistr akce ve stylu "heroic bloodshed" už tu byl dávno před Johnem Woo. ()
Tenhle western mě zklamal. Bojové scény jsou dobré, co jiného by mohl člověk od Peckinpaha čekat? Problémem je však ta vata mezi nimi, která ale tvoří podstatnou část filmu. Bandě chybí něco, co by vtáhlo diváka do děje, to co mě u filmů od Leoneho přiková do židle. Závěrečný masakr vyzní málem až komicky - ochotně padají tuny mrtvol, naši 4 banditi povraždí asi tak půlku Mexika... (připomíná mi montypythonovský skeč, kde ukazují nový fiktivní Peckinpahův film - adaptaci nějaké červené knihovny s hektolitry krve...) ()
Nemohu si pomoci, ale Pat Garrett a Billy the Kid se mi líbil mnohem víc. Tím, ale nechci říct, že se nejedná o dobrý western. Bohužel jen dobrý je po mém očekávání málo. Jinýmy slovy nechytlo mě to za koule, ačkoliv Peckinpahův styl i westerny jako takové miluju. Možná můj komentář vyzní jinak, ale ztotožnuji se přesně s tím, co píše kleopatra ()
Když se řekne "western", Divoká banda je vždycky poblíž. ()
Zlí a Oškliví.Hodní šli spát!To vyhození mostu do luftu je dokonalý.I to popíjení z flašky se zdá dokonalý. ()
Aneb Zlo je v lidech už odmala. ()
Filmový transport do doby, kde vlak projížděl nedotčenou krajinou divokého západu, kde vířící prach od kopyt koní byl mnohdy jedinou známkou života v nekonečných pláních, do doby, ve které si ženy nedovolily ani snít o rovnoprávnosti a muž bez bouchačky, byli většinou mrtvej muž, se až na občasné zdlouhavé pasáže příjmně vydařil. Mé celkové hodnocení této brutalitky na westernovo výrazně ovlivnil konec filmu, protože postavit se mnohonásobné a lépe vyzbrojené přesile, tomu já říkám frajerství největší. Na svou dobu luxusní akční scény, které padly do drsného prostředí ostrých hochů divokého západu s takovou samožřejmostí, že mě přešla chuť někdy v takové době žít.....tedy pokud bych neměl svou divokou bandu. ()
Divoký západ je v podání Sama Peckinpaha špinavý a nehostinný kout světa, ve kterém se platí zásadně potem a krví. Natáčení muselo být pro herce, zvířata a opravdu škaredé mexické komparzistky malým očistcem, protože rejža je protáhl na danou dobu tolika krkolomnými záběry, které sice skvěle vypadají (exploze mostu) , ale na place už to taková sranda není. Peckinpah byl opravdu ďábel a finální masakr, který strávíte jen s bradou mírně povislou je toho důkazem. 100% ()
Nejsem zrovna velký nadšenec do westernů, ale když se mi naskytla příležitost vidět tento film v HD remasteru, tak jsem si tuto šanci nemohl nechat ujít. Světe div se, na to že je ten film natočený v roce 1969, tak má naprosto skvělou výpravu, slušné přestřelky a bezchybné obsazení. Každá část filmu je v podstatě dokonalá. Od brutálních přestřelek (tak rychlý střih jsem v tak starém filmu snad ještě neviděl – odpálení mostu, na kterém jsou lidé s koňmi mi vyrazil dech) po skvěle napsané postavy. Není třeba víc dodávat. ()