Lesní jahody

Překrásný film, v němž černá a bíla nejsou jen dvě barvy a v němž se mísí německý expresionismus s italským neorealismem říznutým Kafkou a Davidem Lynchem (dobře, tady to asi trošku hapruje O:-). Skvostné herecké výkony a překrásná atmosféra, zajímavě vyprofilované postavy a plynulý proces prozření o skutečné podstatě povahy Isaka Bjroga. Škoda jen, že podobně jako u Sedmé pečeti, i zde mám silný problém s naladěním se na vnitřní logiku filmu, kterou čas od času prostě nejsem schopen prokouknout, pochopit, akceptovat... V tomto směru asi navždy zůstanu Bergmanovsky nekompatibilní... (15.01.2010)

1957 byl pro Bergmana vyjimecne plodny rok, kdy krome masterpiecu Sedma pecet stihnul splacnout i tyhle Lesni jahudky, je ale az prilis zretelne, ze v tomto pripade je to spise film do poctu, ktery hodne zaostava za svou povesti. Nema smysl prehnane analyzovat, protoze se cely film da shrnout jednim slovem - nuda. Ta je navic doplnena znacne nesympatickymi herci, kdy predevsim zeny v cele s Ingrid Thulin jsou zde vylozene osklive. Selhani filmu je ale o to vetsi skoda, protoze natocene je to vazne pekne, exterierni lokace v black & white modu a oldschool full screenu vypadaji skvele a napr. hned uvodni Lynchovska snova sekvence je skutecne vyborna. Skoda, ze to v podobnem stylu nepokracuje a zameri se to na nekoncici nudne hlody nesympatickych hercu. "When you were little you belived in Santa Claus, now you belive in God." 5/10 (23.05.2010)

Jeden z mála filmov, ktoré nesklamú, aj keď ich vidím po pol storočí od doby, keď som bol nimi prvý krát očarený. Ingmar Bergman je úžasný režisér aj keď mi nie je duchovne blízky. Nerozumiem jeho religiozite, jeho démonom a možno práve preto som relatívne dobre porozumel Lesným jahodám, v ktorých je prítomná človečina. Dnes viac ako pred 50 rokmi. Dnes je mi oveľa bližšie putovanie vlastným životom v spomienkach a snoch, bilancovanie prežitého a konečné zmierenie. Nedá sa nezmieniť o Victorovi Sj­öströmovi, ktorý so svojou úlohou splynul dokonalo a bezo zvyšku. (28.11.2014)

Od Bergmana sa mi tento film pacil o nieco viac, ako SIEDMA PECAT, ktora bola pre zaujimavost natocena v tom istom roku 1957, ale ani toto nebude film, ktory by sa mi v hlave zapisal, ako nezabudnutelny snimok. Urcite bola tema zaujimava, pretoze kazdy z nas, ak sa dozijeme nejakeho vyssieho veku, si budeme rekapitulovat zivot a premyslat nad smrtou, ci naozaj nieco po smrti je, alebo sa to smrtou vsetko skonci, avsak dolezite v tomto filme bolo vracat sa do minulosti a spominat. Pana Bergmana si urcite budem vazit, ale nie ako oblubeneho rezisera, od ktoreho by som tuzil vidiet vsetky jeho filmy. Mozno si este niekedy pozrem od neho mysterioznu dramu FANNY A ALEXANDER (1982)... 07.07.2010 _______ Victor Sjöström - (Dr. Isak Borg) +++ Bibi Andersson - (Sara) +++ Ingrid Thulin - (Marianne Borg) +++ Gunnar Björnstrand - (Dr. Evald) +++ Jullan Kindahl - (Agda) +++ Folke Sundquist - (Anders) +++ Björn Bjelfvenstam - (Viktor) +++ Max von Sydow - (Henrik Akerman) +++ Hudba: Erik Nordgren a Göte Lovén +++ (07.07.2010)

Z reality do sna...tam a zase zpět aneb Profesorova životní cesta. Ze spořádaného, pedantsky upraveného pokoje, do poblázněného, neuspořádaného světa, kde se každý může svěřit s čímkoli, jede pan Borg pro své ocenění, pracovní i lidské. Skutečně bych si přál, aby lidé v mém okolí se mnou mluvili jako v Bergmanových filmech. To je ale jen malý sen, nic neznamená. Nebo ano? Klasicky precizní, nicméně v mých očích má tento severský filmový psycholog a filozof ve sbírce silnější kousky. (06.07.2018)