Přijela k nám pouť

Bože můj, co já bych provedla těm klukům...to by si za klobouk nedali. A že by mi snad chtěli zakázat jít na pout? Odpověd: "Naser si". A že by mě snad chtěli poslat po klouzačce? Odpověd: Pár kopanců do koulí, ran pěstí. A kdyby mě poslali? Odpověd: Svezla bych se i podruhé a pak bych se pořádně otřepala jako pes, aby z toho bahna měli radost taky. A že by mi snad chtěli ustřihat vlasy? Odpověd: Kdyby se jim to podařilo, udělala bych takovou scénu doma, že by ti kluci měli doživotní průser... No nechala jsem se trochu unést.. Tento film je docela pěkný, až na ty příšerný písničky a vcelku nelogickou zápletku, kdy kluci prohrajou díky svojí vlastní demenci a pak to svádí na jiné (25.12.2010)

Muzikál v názvu je oprávněně. Taky si občas zanotuju "Žluťásku, žluťásku, čičorečko". Dětské filmy Věry Plívové Šimkové si uchovávají dětské vidění. Pěkný příběh - o vztazích dětí a rodičů/prarodičů, o kamarádství, o soupeření dvou part. A nápaditě zakomponované do doby vesnické poutě. Yvetta Kornová zvládla roli holky od kolotočů přesvědčivě. (24.07.2008)

Když jsem film v TV pustil, nečekal jsem zázraky a ani jsem nečekal, že ho shlédnu celý. Nakonec mě děj dokázal do sebe v táhnout a dětské osudy v něm probíhající, mě zajímali. Nenáročná dějová linka, všudepřítomný dětský smích a všechny jejich radosti a starosti, mě dali vzpomenout na své vlastní dětství a to je klad, který si u dospělého diváka, může film určený pro dětskou populaci jen připsat na vrub úspěchu. Ale budu více objektivní. Smysl příběhu nabízí pro dusi malého človíčka spousty zážitků, ale nemyslím, že to platí i pro současné dítko jednadvacátého století. Zpracování je klasicky odpovídající tehdejší televizní době. Nejvíce úsměvných okamžiků tak ve finále přináší pohledy na dnešní známé aktéry, které ve snímku prožívají svá dětská léta a první herecké zkušenosti. (25.12.2010)

Režisérka dětských filmů Věra Plívová-Šimková si zkusila i zpívaný film a její řemeslnická kvalita se nezapře. Jde o krásný příběh dvou dívek, které se mezi sebou znepřátelily kvůli památníku jedné z nich. Mezi tím probíhá chlapecké fotbalové utkání dvou vesniček a hlavní pozadí snímku tvoří pouť, která přijela do jedné ze vsí. Dvě ústřední kamarádky hrají krásné mladičké dívky Renata Mašková a Yvetta Kornová, jejichž jsou to první filmové role. Stejně tak se víceméně poprvé před kamerou objevily mladičké tváře Marek Vašut, Roman Čada, Ivana Maříková, Miroslav Vladyka, Libuška Šafránková, Václav Vydra nebo Zuzana Bydžovská (ten její potrhlý chechot je prostě nesmrtelný už od útlého mládí :)). Jeden kluk a jeho výraz, když chtěl Markétě ustřihnout vlasy mi připomínal démonický úsměv Anthonyho Perkinse z Hitchcockova Psycha :D. Texty pěkných písniček napsal Jav Vodňanský a hudbu složil Petr Skoumal. Díky za takové pohodové filmy, kdy neexistovaly mobily, počítače, tablety a děti se vydováděly venku na čerstvém vzduchu a v podstatě domů se přišly jen vyspat. Tak jak jsem si dětství užíval já, tak si užívám i takovéto filmy. A paní režisérka přesně tohle uměla nejlépe ze všech tehdejších tvůrců. A v dnešní době někdo aspoň trochu podobný tady setsakramentsky chybí. (09.06.2019)

Jeden z nejoblíbenějších dětských filmů. Nebylo toho moc, co jsem měl nahraného na VHSkách, ale tento film dal našemu videu celkem zabrat. Zajímavý děj, skvělé písničky a hlavně fotbal a pouť, ke které mám velmi silný vztah, protože v našem městě má velkou tradici. Prostě dětská paráda. 75% (31.12.2007)