Muž jménem Ove

Jde o adaptaci stejnojmenného románu od švédského blogera F. Backmana, který v desetimilionové zemi prodal rekordních 700 tisíc kopií. Kniha, jež vyšla i u nás, částečně tematizuje střet starší generace a její představy o blahobytné, férové zemi pro všechny a změny, kterými v posledních desetiletích prochází. Počty emigrantů se zvyšují a dostupným blahobytem pro všechny zůstala už jen IKEA, jak zaznělo při úvodu. Film je však obsahově plošší a je spíše sledem epizodek ze života čerstvě vyhozeného 59letého vdovce Oveho, který je zastáncem pořádku, dochvilnosti, poctivosti a dalších hodnot, které se ze společnosti vytrácejí, jak se snaží snímek „nenápadně“ naznačit. Holm neustále lavíruje mezi komedií o nevrlém dědkovi, který chce spáchat sebevraždu, a intenzivním tearjerkerem se vskutku tragickou linií, která vrší jedno neštěstí za druhým. To má spíše za následek určité otupení a distanc, byť se určitému dojetí ubránit nelze, a to zejména ve flashbackových pasážích. V nich se autor dle svých slov inspiroval kultovním Forrestem Gumpem – k jeho překonání má však směšně daleko. Sem tam padne docela dobrý vtípek, který ironizují typickou švédskou náturu nebo důchodcovské manýry, ale celkově jde o zcela zapomenutelný film na jedno zhlédnutí. [LFŠ 2016] (29.01.2020)

Knihu jsem nečetl. Ove je ve svém filmovém podání snímkem na pomezí magického realismu, kdy všechny postavy jsou buď krystalicky dobré, anebo špatné a jejich život je protkán přehnaně tragickými a ironickými událostmi. To, že mě něco podobného nakonec vlastně hodně bavilo, považuji i za kus jakési náhody, protože si stejně tak dovedu představit, že by mi něco z toho zezačátku nesedlo a na celý zbytek filmu bych pak koukal s nelibostí. Ove splňuje tu hranu dobře vybalancované komedie a dramatu, kdy se často smějete a chvílemi dojímáte. A dokonce i samotný Ove, postava, která si v životě prošla solidním peklem, je v průběhu času v očích diváka sympatičtějším a především pochopitelnější. Proces vývoje postavy i vnímání diváka v jednom? No co byste dneska ještě od filmu mohli chtít? 8/10 (30.11.2016)

Opravdu velké zklamání. Nechápu zdejší vysoké hodnocení. Od seveřanů jsem zvyklá na daleko větší jízdu, pořádný černý humor nebo bláznivé situace. Tohle byl vlídný humor až moc, socialistický čajíček, realita s růžovými brýlemi. Lidskost beru, ale v jiném podání. Strašně předvídatelná vyprávěnka. Nemám ráda polopatické filmy. Docela mi zatrnulo, když mi začalo připadat, že vidím naivitu 50. let. Švédové se opravdu na severu vymykají. Škoda. Hvězdu navíc dávám za herectví Rolfa. (26.09.2020)

další dvod proč i nadále milovat severskou tvorbu...příběh hodně připomíná Stoletého staříka,jen bez věcí hnaných do absurdna a s notnou dávkou dramatu a tragédie.Přesto všechno ale nepůsobí Ove slzopudně a prvoplánově a jediným důvodem proč nedat plný počet je zdlouhavost v jedné pasáži.Jinak bych asi neměl moc co vytknout a teď si půjdu sehnat knížku...80% (21.12.2016)

Docela povedené komediální drama o nesnesitelném a podivínském staříkovi. Opravdový mrzout, který se snaží spáchat sebevraždu a odejít na věčnost za svojí milovanou, ale vždy se něco přihodí, co mu plán zhatí. Postupně stařík díky novým sousedům procitá ze své ulity a to i díky vtipným milým scénám, které jsou perfektně servírovány a nakonec si toho mrzouta neleze neoblíbit. Herecké výkony jsou perfektní a film umí chytnout za srdce. Některé flashbacky nejsou tolik zábavné a působí to v celku nevyváženě. Na konci je to trošku přehnanější, než by bylo nutné, ale dá se to skousnout......7/10 (17.11.2016)