Hořký měsíc

Ty vogo! (01.02.2016)

Parádní styl vyprávění, vlastně i skvělý příběh, Polanskiho špičková režie a zajímavé téma bohužel totálně zabíjí stopáž, která je přestřelená tak o hodinu, což se citelně podepsalo na hodnocení. Kéž by tak střihač pořádně zapracoval, to z toho mohla být vážně bomba, ale takhle to bylo místy dost unuděné. 70% (26.07.2017)

Polanski mě čím dál víc přesvědčuje o tom, že nese svůj titul mistra opravdu zaslouženě. Bitter Moon je sice v určitých mezích opravdu zvrácený, ale také neuvěřitelně silný, obzvlášť pro diváky, kterých se toto téma nějak příbuzně dotýká. Než ho nedávno začali dávat v televizi už na mě šla únava, ale to, co se zde děje, mě okamžitě totálně nakoplo a nenechalo mě vydechnout. Děsivá Emmanuelle Seigner mě svým uhrančivým pohledem pořád dostávala do rozpaků a nedovolila mi ani mrknout. Tento snímek je něco, co bych nazvala nefalšovanou poctivou filmařinou. (18.09.2017)

Bitter Moon je neskutocne neprijemny a zly film o vzostupe a pade jedneho vztahu a jeho naslednom ovplyvneni vztahu druheho, ktory takmer podlahol ozvene hniloby a rozkladu. Divakovi ostava uz len (ne)prijemny pocit z Polanskeho vyborne vykonanej prace. (16.01.2007)

... ale romantikum radeji vstup zakazan. (16.05.2009)

„Have you ever felt real overpowering passion? Have you ever truly idolized a woman? Nothing can be obscene in such love. Everything that occurs in between it becomes a sacrament." --- Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=69cGkcHEfuU --- 100% (06.04.2011)

Film sa necíti byť ani vysvetlením, ani ospravedlnením, ani obhajobou výstredných sexuálnych hier, ktoré dospelí hrajú. 9,5/10 (03.09.2021)

Výborně zpracované drama od Romana Polanského. Uchvatná ústřední dvojce Petera Coyota a Emmanuelle Seigner. Nevěděli už jak jeden druhého více trápit. Druhý mladý manželský pár seriózních Britů postupně pod působením ůstřední dvojice začíná trochu proměňovat. (18.01.2008)

Women strike back aneb cokoli muži konají, ženy dokáží daleko lépe. Lásku, perverzi i nenávist. První pár si jen požitkářsky hraje, na spisovatele, na tanečnici, na lásku, na manželství, na domácnost, na sex, jenže čím intenzivnější požitek, tím větší cena se platí. A doba placení přichází rychle. Druhý pár se sedm let tváří jako rozumný, jako "vzdělaně" dospělý (viz představy o Indii), jenže každý den se pod povrchem střádají kapky pudu, až dojde k výbuchu. Otevřeně natočený film o skoro bezvýchodném snažení skloubit civilizovaný život s nejsilnějším lidským pudem - sexualitou. Film nabízí v postavě Indického cestujícího jediné řešení - i když i to... Ovšem kniha je o dost lepší. (15.09.2008)

Tak takové to tedy je. Bohužel? Nebo bohudík? To je oč tu běží. (13.04.2009)

Když jsem si pouštěla tento film, příliš jsem od něj neočekávala, vlastně jsem si ani nepřečetla ústřední zápletku. Možná právě o to více jsem byla v průběhu překvapená, co to vlastně sleduji. Romana Polanskiho mam zafixovaného jako režiséra, který až na výjimky tvoří velice zajímavé filmy, které mi mohou rozhodně něco přinést. A tento snímek můžu do této kategorie nepochybně také zařadit. Co mě velmi překvapilo, je míra erotiky, kterou tento film přináší, já s ní v žádném případě problém nemám a k ději se právem hodila, jen u Polanského na ni nejsem v takové míře zvyklá. Příběh sám o sobě je velice zajímavý, plný milostných zvratů a demonstrující kontrast mezi dvěma páry. Tento kontrast byl tak propastný, že mně ani nepřišlo zvláštní, že Hugha Granta (v roli Nigela Dobsona) tak fascinovalo naslouchat příběhu plného nekonečné přitažlivosti... Emmanuelle Seigner předvedla vynikající výkon, chvílemi mi připomínala lolitu, ale jedno se jí upříst nedá, její smyslnost a sex-appeal byly opravdu neskutečné. Na druhou stranu, co mě až tak neuchvátilo byl závěr, osobně si dokáži představit lepší zakončení příběhu. Z filmu plyne zajímavé ponaučení, a to: "Pokud chcete podvést manželku s potencionální milenkou, neztrácejte čas, protože jinak to manželka udělá za vás a vy pak budete hořce litovat." (16.11.2011)

Vážte si svoje partnerky, milenky, manželky. Vážte si seba navzájom. Polanského cesty do hlbín duše sú dosť unheimlich. Ako vždy výborne natočené, zimomriavky a podobné veci sú samozrejmosťou. (30.04.2012)

Skorem dokonalý film o lásce, zradě, nenávisti a citových pravdách ve zvláštní extremní formě. Skvělý herecký koncert Petera Coyota a Emmanuelle Seigner. Má to ale jedno velké ALE. Po tom všem má tento velký zážitek naprosto nesmyslnou katarzi, 4 hvězdy. (16.02.2017)

Hodně zvláštní, snad až originální film, který je možná umělecky hodnotný, ale mně nudil až unudil. Hudba: Vangelis (05.02.2010)

Romanu Polanskému se opět povedlo dát do provozu divný příběh se silnou myšlenkou. Ponaučení? Co nechceš aby druzí činili Tobě, nečiň ty sám. Vskutku divný psychofilm. (27.06.2012)

Polovica 80. až polovica 90. rokov bola zlatou érou týchto veľkých filmov o zmyselnosti a erotizme, tematicky od prachsprostých obtiahnutých vlhkých oblečkov kdekade tancujúcich a ľahkých vlnivých a odhaľujúcich vo fatálnej romantike až po husté freudovsky-psychologické nakladačky a reflexia spoločenských zmien v postavení pohlaví. Najviac ale fičali úchylky, čím zvrhlejšie a bizarnejšie, tým lepšie. Rozvracačské, problematické, burcujúce, dráždivé. A pokiaľ sa pamätám, alebo som videl, nikto to nedokázal s takou intenzitou ako Polanski v tom majsterštyku. Dobre si pamätám, čo HORKÝ MESIAC porobil s mojim mladistvým erotizmom v dobe, keď som si mohol tak najviac ulietať na bikinách v Baywatchi. (08.01.2013)

Víc než kvalitní erotický film v tom nespatřuji... (24.11.2013)

Strašně špatně se mi hledají slova, kterými bych nejlépe popsala tenhle film. Láska má mnoho podob. Na jedné straně je totálně nudný a nezajímavý pár, s ženskou, co má potřebu se svým chlapem soutěžit. Nenapadá mě větší klišé moderních vztahů emancipovaných žen. Na druhé straně sledujeme vývoj Mimi a Oscara, jejichž vztah představuje všechno, co se vám může stát, když si nedáte pozor a v tom druhém člověku se ztratíte. Ano, dostanete se do naprosto neskutečného smyslového nebe, ale taky pekla. Milovat a zároveň nenávidět. Studenočumákovití Dobsonovi, kteří jsou naprosto odtržení od svých emocí a sexuality, by si něco takového ani nedokázali představit. Ale absolutní vášeň a touha člověka nakonec sežehnou. Trochu drastičtější verze písničky Dance me to the end of love od Leonarda Cohena. (13.12.2015)

„Užili jsme si, co se dalo vydržet.“ Sváděj mě až do krajnosti. V rozpuku rozkoše i vyprovokované bolesti. Sladká, krutá, zákeřná. Mějte se před ní na pozoru. Loudí i spaluje. Hladí i zraňuje. Polknete jeden doušek a už si vás osedlá. Nezkrotná. Trůn čeká...Za svitu luny z perleti, stříbřité paprsky prosakují do kajuty. Spodní proudy se vylily z břehů, pohltily nenechavou koketérii, neovladatelnost touhy. Budu Vám vyprávět příběh, s explicitním zápalem, detailní otevřeností, s hvězdičkou. Příběh, který Vás rozžhaví, zmrazí, bude šokovat. Příběh o přijímání nečekaných rolí, o dekadentních milencích, nenasytných žebrácích, o Adamovi a Evě, o závislosti na pikantně podivné, obsesivně potměšilé lásce v nejrůznějších převlecích. První a poslední tajemství. Nejtajnější chtíč, mrzké slabosti, tříštění skel. Polibky se rozdvojily. Už nechutnají stejně jako prvně. Vzrušení ve vzduchu, v moři svodů. Konečná stanice, maskované tváře intimity přes palubu. Spálená obloha, rozfouknout se snažíme důvěrný sen, vykřesat jej ze zajetí popela. Zkažená dvojice, zkažený Adam, zkažená Eva, opouštějí známé lože, otáčejí oči k jiným světům, zachtělo se jim zakusit nebezpečně dráždivých vznětů. Podléhají bizarním vůním, které se protínají, které propadají tělem bez povšimnutí. Vášním, které matou, které se vymykají z rukou. Vášním bez záchytných sítí. Mimi – mecenáška rozkoše, která už dávno panenská jablíčka zahodila, náměsíčně eroticky vyzývavá, rajská i pekelná průvodkyně mystického pudu slasti, pyšná domina, která trestá. Temná femme fatale rozplétající intimní magii citlivých míst, rozpoutávající zběsilost v srdci. Jak romantické, blažené večery. Jak brutální poznání, vystřízlivění z intimní krajiny. Muž a žena. Smyslný bod. Milostné světlo i tma. Hořký měsíc provokativně pokračuje tam, kde svého času dosáhlo vrcholu pařížské tangové opojení. Přijali jsme pravidla té hry, musíme ji dohrát, kdykoliv a kdekoliv. (01.02.2016)

bitter (25.05.2008)