Rebeka

Lily James mě před 5 lety okouzlila ve filmu Popelka, takže když jsem před časem na jejím Instagramu zaznamenal zmínku o tomto filmu, byl jsem na něj zvědavý. Nakonec se mi vcelku líbil, byť Lily James bohužel na Joan Fontaine nemá (podobně jako Armie Hammer samozřejmě není Laurence Olivier), ačkoli si vlastně myslím, že srovnávat to s Hitchcockem celkově nemá moc smysl, protože tenhle remake (pokud ho za něj lze považovat) byl podle mě natočený pro lidi, kteří tu černobílou klasiku neznají a není pravděpodobné, že by ji někdy zhlédli (možná jsem k netflixovému publiku přehnaně skeptický, ale prostě mi to tak přijde). Každopádně na můj vkus mi to přišlo trochu moc dlouhé, byť je pravda, že si nedovedu moc představit, co by z toho šlo vynechat. Má to ale fajn soundtrack, odehrává se to na nádherných lokacích (vzhled Manderley je kapitola sama pro sebe), Kristin Scott Thomas je herecká bohyně, a ústí to ve velmi povedený konec (byť znalec původní Rebeky je bohužel připravený o překvapení), takže za mě nakonec veskrze pozitivní dojem. (27.10.2020)

Předně, nejedná se o remake, nýbrž o další zpracování slavné knihy, která se v celosvětové čtenářské obci těší solidní oblibě/známosti, jakožto to nejslavnější, co vzešlo z pera Daphne Du Maurier (česky Živá a mrtvá či ve verzi slovenské jako Rebeka- první vydání 1938) a přestože nikdo nemůže znát všechno, zaráží mě, kolik diváků knihu, ani její obsah vůbec nezná. Číst je prospěšné na mozečky, milánkové... Zajímavé, že u každého jiného filmu, který vznikl na motivy knižní předlohy, prskáte, jak moc se od knihy liší, tady ani obraz, ani zvuk. Pár výjimek zachytilo Hitchkockovu verzi, osmdesát let starou, která ačkoli na svou dobu vydařená, zdaleka nevystihla atmosféru knihy, jako tento film. Nic proti Alfrédovi, ale kdyby pod tím nebyl podepsán, po filmu by neštěkl pes. Takže z mé strany, Rebeku jsem četla, udělala na mě dojem a nesešlo na faktu, že dnes jsme zvyklí na jinačí napínáky, Daphne byla excelentní spisovatelka (na triku má povídkovou předlohu hororu Ptáci), dokázala skloubit atmosféru doby s tísnivou situací dané zápletky bravurně, je ale nutné přihlédnout i k době, do které příběh zasadila. Filmová Rebeka 2020 dokonale vystihla celý příběh se vším všudy, líbí se mi, že autoři adaptace zachovali staromódní pojetí, vizuál i tempo, že se předlohy drželi ve všech směrech, natočili to stejně, jak jsem to z knihy pochopila já a odpustili si přepičatělé inovativní invence, které by z filmu udělaly cosi úplně jiného. Výsledek je více než důstojný. Rozumím, že pro Neználka bude dílko nezajímavé a pod hlavičkou mysteriózní thriller se bude dožadovat čehosi jiného, ale smůla. Toto je Rebeka, čili neplivejte síru a rozšiřte si raději obzory. Lily je fajn, dobře se na ni dívá, do role naivní, důvěřivé, bezelstné panenky se hodila výtečně, Armie není žádný velký herec, ale tady mu to stačilo, Kristin byla vynikající, celkové film chválím a neodpustím si doporučení starším ročníkům, kterým sice Netflix nic moc neříká, ale třeba jim film mladí promítnou. Oprávněně si stěžují, že dnešní filmy nejsou nic pro ně a já si říkám, že kupříkladu můj děda, kdyby byl mezi námi, by se takto vkusné, pozvolna plynoucí adaptaci oblíbené knihy v anglánském, poirotovském stylu velmi potěšil. Pěkné! (14.02.2021)

Nečetl jsem ani román a neviděl ani Hitchcockovu verzi, takže nedokážu posoudit a porovnat, ale tato verze se mi líbila. Lily James se mi líbila, Armie Hammer se mi líbil a Kristin Scott Thomas se mi tuze líbila, ta předvedla naprosto excelentní výkon, té ta role sedla neskutečně. Nemám moc co vytknout ani delší stopáž nevadí, atmosféra je vybudována umně, exteriéry i interiéry nádherné. (17.11.2020)

(7/10). Nevím jestli to bylo dnešní melancholickou náladou nebo včerejším modrým Měsícem, ale já si ten film teda užil. Možná je to tím, že jsem si kvůli Lily málem vykoukal oči, ale vážně jsem tu celkovou atmosféru s nádechem minulosti a bohatství užil. Celkový závoj tajemna se odkryl v tu pravou chvíli a povedlo se mě dokonce překvapit. Ne, že by mi spadla čelist to vůbec ne, ale byl jsem z toho překvapený a potěšený jako Lily. Celkově to zaštiťovala hudba Clinta Mansella, která byla opět parádní a sedla tam jako prdel na vznešený hrnec. (01.11.2020)

K Rebecce mám tři zásadní výtky. Za prvé. Zvolené tempo vyprávění je od první až do poslední minuty velice vlažné, a i když v některých jiných filmových případech tato pozvolná forma spádu napomáhá třeba alespoň k budování atmosféry, či napětí, zde se na ničem takovém nepodílí a prostě skutečně jen celou tu podívanou brzdí. Za druhé. Za celé ty dvě hodiny jsem se tu nedočkal jediné, opravdu výrazné scény, která by dokázala film jakkoliv oživit, „rozsvítit“, či diváka vyloženě zaujmout, a to i včetně hlavního zvratu, který se též nese v takovém obyčejném, pohodlném duchu, prostě takový „tady ho máte, no a jde se dál.“. Za třetí. Ústřední postava Rebecci je vážně mizerně napsaná, po celou dobu mě svým naivním, až hloupým chováním strašně vytáčela a její přeměna v poslední třetině filmu je vyloženě nepřesvědčivá, ovšem zároveň tu nechci z tohoto svého dojmu vinit její představitelku, Lily James, jenž tedy tomu svým výrazem a výkonem také zrovna nepomohla, ale opakuji, ta její postava je zralá fakt akorát tak napřesdržku a s tím by nejspíš neudělala ani žádná jiná herečka nic. Z těchto důvodů mě Rebecca nedokázala skutečně zaujmout, natož pak strhnout, přestože ale samotná zápletka ovšem nevyznívá vůbec zle, a nemohu tak tvrdit, že bych se u tohoto snímku opravdu nudil, jen jeho zpracování zkrátka nedovoluje diváka skutečně vtáhnout do oné hry a celé to tak působí jen jako film s poutavým pozlátkem, ale nefunkčním vnitřkem. (01.05.2021)