Bobby Deerfield

Bobby Deerfield je melodrama o osudu dvou osamělých lidí, kteří ač jsou povahově velmi rozdílní, dokážou najít jeden ve druhém spřízněnou duši. Herecký výkon mladého Al Pacina je výborný, ovšem dvě hodiny jsou velké sousto a příliš pozvolný děj v mnoha pasážích nudí. I když námět nabízí velmi emotivní látku, film sám o sobě působí dost chladně a moc se mu nedaří diváka citově vtáhnout do děje. (20.03.2006)

Autoři z Remarqua vypreparovali kostru, ale z duše si nevzali nic. Zatímco kniha pojednává o krásné, ale křehké květince, která chce poznat život, aby nakonec zjistila, že pod ochraným poklopem je jí nejlépe, a o závodníkově životě blízko smrti, který je vlastně naprosto obyčejný, jen se občas při závodě na vteřinku dotkne nekonečna (pasáž v knize, kdy hlavní hrdina splyne s přírodou, a pak pochopitelně...), filmaři se vydali naprosto jinou cestou. Bobby je chladný racionalista, který chce mít všechno propočítané, a najednou potkává citově založenou ženu, která se z hlediska jeho světa chová neprosto nelogicky a nesmyslně. Každý z nich vidí smrt jinak z jiného úhlu pohledu, každý je jinak formován svou konečností, a proto jsou k sobě tak silně přitahováni, neboť si toho mohou tolik navzájem předat. Co ovšem dělá film tak zvláštním, je osobnost Bobbyho. Lillian ho od počátku provokuje řečmi o homosexuálech, což se nakonec zčásti potvrdí neuvěřitelnou scénou, ve které se Bobby snaží imitovat May West. Je totiž ženou v mužském těle a Lillian je dominantou vztahu, tím mužským prvkem. A sledovat zženštilého závodníka, když od filmu očekáváte mužnou romanci - nedivím se, že se diváci v kinech smáli. A přitom je Pacino ve své roli neuvěritelně přesný. Ovšem šišlající Lilliane, to nemuselo být. (09.12.2010)

Jedna jediná chybička znamená koniec. V jedinom okamihu, v jedinom záblesku sa môžu preteky Formule 1 zmeniť v tanec so smrťou. Al Pacino ako odvážny pretekár vo filme Sydneyho Pollacka zabúda na svoju minulosť a svoje city. Avšak len do tej doby, než sa stretne s vášnivou ženou žijúci taktiež v tieni smrti, ktorá mu ešte len ukáže, ako plne a skutočne je možné život prežiť. Až do 90. rokov vyzeral tento motoršport úplne inak. Bezpečnosť F1 sa odvtedy podarilo razantne znížiť nárastom bezpečnostných opatrení na vozoch, okruhoch aj vo vybavení jazdcov. Dokážem si síce predstaviť, keby táto vec plynula rýchlejším tempom, ale toto je až veľmi uťahané a vlastne sa tam za celé dve hodiny nestane nič, čo by ma donútilo si tento zážitok zopakovať. Ono to asi nie je nejako zlé, ale rozvláčny spôsob rozprávania a celkom predvídateľný "dej" by možno fungoval tak 80 minút, rozhodne nie 120. Čakal som skôr dosť ukecanú vec, namiesto toho som vypočul priemerný počet dialógov, väčšinou ničím nezaujímavých a celkom dosť často sa tu nehovorí vôbec. (15.09.2019)

Tak jsem si Bobbyho Deerfielda vyhledala po mnoha letech se zvědavostí, jak na mě bude teď působit. Je to dobrý film, ale mě nechává jaksi citově chladnou, což by u romance tohoto typu asi být nemělo. Může za to nejspíš postava Marthe Keller - i když chápu, že smrtelně nemocná mladá žena má nárok na určité nestandardní chování, mně byla prostě protivná. Tento film má pro mě dva silné momenty. Je to jednak rozdílný přístup ke smrti mezi automobilovým závodníkem, který dobrovolně denně riskuje život, a ženou, která dobře ví, že to má takříkajíc "za pár", a potom zjištění Bobbyho, že není až taková hvězda, jak si myslel, a že dokonce existují lidé, kteří o něm nikdy neslyšeli. Jinak souhlasím s Limou, že Bobby mohl být klidně lyžař. Myslela jsem, že bych film nabídla svému motoristickému synovi, ale asi by mě s tím vyhodil. (23.10.2006)

Na Al Pacina se můžu dívat v podstatě kdykoli, ale i s ním jsem už měl ke konci pocit, že to je trochu moc natahované a že ani herecké výkony nezachrání to, že je snímek trochu prázdný. Nakonec ale převládlo nadšení z hereckého představení. Přece jen by ale bylo fajn, kdyby se snímek trochu zkrátil a víc se zdůraznila i skutečnost, že byl závodníkem. (11.10.2016)