Bobby Deerfield
Heaven Has No Favorites
Režie:
Sydney PollackScénář:
Alvin SargentKamera:
Henri DecaëHudba:
Dave GrusinHrají:
Al Pacino, Marthe Keller, Anny Duperey, Walter McGinn, Guido Alberti, Féodor Atkine, Romolo Valli, Mickey Knox, Maurice Baquet, Gérard Hernandez (více)Obsahy(1)
Jedna jediná chybička znamená konec. V jediném okamžiku, v jediném záblesku se může závod Formule 1 změnit v tanec se smrtí. Al Pacino jako odvážný závodník ve filmu Sydneyho Pollacka zapomíná na svou minulost a své city. Avšak jen do té doby, než se setká s vášnivou ženou žijící taktéž ve stínu smrti, která mu teprve ukáže, jak plně a skutečně je možné život prožít. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (93)
Vlhký a lačný zítřejších Rivalů, asmatril jsem na uložto nějaké starší skryté kousky. Zpočátku jsem si naivně představoval nějaký lákavý děj typu, Že Alík jezdí na Ferrari, což je sice bomb on wheels, ale zároveň si tým neví rady s nějakym kostlivcem pod kapotou, takže se do poslední chvíle neví, jestli oslaví titul, nebo se naprudko zabije způsobem na Rogera Williamsona. Prdy starý báby! Film se nečekaně zvrhnul v zasranou červenou knihovnu, navíc plochou jak hrudník osmileté mongoloidní holčičky. Doufám, že zítra ve frontě na lístky nezavadim o tak cáklou rošť, jako zde vyobrazila Marthe Keller. (Film vlastně vůbec není o formulích.) ()
Otřesný film, který nevyzvedne ani Alpa. Bobby závodí, někdo se vymele (za takhle natočenou bouračku bych se styděl už za Lumiéra), Bobby to řeší, mezitím se zajímá o nějakou psychopatku, co se ho furt na něco ptá. Sydney Pollack i Alpa se asi zbláznili, když tohle natočili. Mizerně sestříhaný (za takhle sestříhanej film bych se styděl už za Meliése), všechno je tu špatně. Nejhorší film, co sem kdy s Alpou viděl. A taky nejhorší film, jakej sem viděl od Sydneyho Pollacka. Jedna hvězda za Al Pacinův monolog, kterej zakončí větou: "Polib mi prdel!" ()
"Auto je len predĺžením mužského penisu," povedala hlavná hrdinka a dosť ma pobavila. Nenápadné dielko, ktoré ako tu niektorí dobre vystihli, nemá nič spoločné s pretekmi F1. Al Pacino tu mohol byť kýmkoľvek, aj tak mal jednoducho smolu, že ho pobláznila žena, ktorá toho už pred sebou nemala... Ale zdá sa mi, že mi Bobby na dlho v pamäti nezostane a že by si Remarque zaslúžil silnejšiu a výraznejšiu adaptáciu. ()
Romantický film, který nemá s F1 vůbec nic společného. ()
Nebe nezná Bobbyho Deerfielda. (40%) ()
Silně atmosférický film, který jsem již viděl několikrát a pokaždé je lepší a jiný. Žádný jiný film na mě nepůsobí takovým zvláštním způsobem jako tento, jako by se mě snažil uhranout. Velmi atypycká romance s nádechem všudypřítomné smrti se silnými hereckými výkony Al Pacina a Marthe Keller. Při velmi pomalém až stojícím tempu s nadčasovými a dokonalými dialogy, které jsou taktéž pomalu plynoucí a úsporné, není vůbec žádný pocit nudy. Spíš to působí velmi uklidňujícím a nepříjemně hřejivým dojmem v dnešním světě videoklipových filmů. ()
Román o Clerfaytovi a Lilian zbožnuji. Remarquovo dílo si mohu číst kdykoli a pokaždé s otevřenou pusou a slzou na krajíčku. Film, který je dělaný na motivy knihy Nebe nezná vyvolených mě dočista zklamal. Od povahy všech postav až po samotný děj má film s knihou pramálo společného. Dokonce i hlavního hrdinu pojmenují jinak ... To je na pováženou. ()
Čakal som naozaj všeličo, len nie niečo tak skvelé a ukľudňujúce. Vážne, celé sa to nesie vo veľmi príjemnom tempe, a hoci to ako celok v podstate má dosť hlbokú myšlienku, nad ktorou by bolo dobré zamyslieť sa, istým spôsobom to (aspoň na mňa) pôsobilo vskutku relaxačne. Nedajte sa zmiasť pretekárskym pozadím "efjednotky", ktoré prakticky okamžite ustupuje do úzadia (Radyo a ten jeho komentár tu ozaj nie je príliš na mieste :-), celý čas vládne absolútne pokojné oddychové tempo. A pritom to má tak obrovský šmrnc! Podiel na tom má mnoho faktorov, okrem iného určite aj vynikajúce obsadenie - Al Pacino (u neho si to osobne radím medzi jeho top herecké výkony vôbec... opäť tie jeho veľavravné oči!) a Marthe Keller obaja na jedničku s hviezdičkou, nemám slov... Takto nejak by to malo vyzerať a to netreba ani žiaden prehnane rýchly a dynamický spád. Tá oku lahodiaca krajina a všetko okolo toho, no jednoducho krása. Pollackovi sa podarilo knižnú predlohu Nebo nepozná vyvolených sfilmovať viac než len dôstojne, to bez debát. Myslím si, že Remarque by bol s niečím takýmto zaručene spokojný. 5/5 ()
Skvely psychologicky film. Italske exteriery jsou super i atmosfera filmu. Marthe Keller je vyborna. Vsechno je sladsi, kdyz riskujes. ()
Jelikož jsem z generace SŠ, kdy četba románů E.M.Remarquea byla "in" /tj. 1.polovina 80.let 20.století), jsem docela kritická k filmovým verzím. Ačkoliv je Al Pacino dobrý hráč, film mě celkově neslovil tolik, jako román... ()
Bobby Deerfield je v Pollackově filmografii zvláštním úkazem. Jeden z jeho nejméně ceněných filmů, jenž, pakliže se vůbec připomíná, pak pouze v souvislosti s hereckou účastí Al Pacina. Sám Pollack ho označil za svůj "nejvíce evropský" film a tím jakoby naznačoval, kde hledat příčiny jeho neúspěchu. Bobby Deerfield skutečně není typická holywoodská love story. Nabízí jen minimalistický, pomaloučku plynoucí děj - neděj, ve kterém jakoby pořád "něco chybělo". V titulcích se hlásí k Remarqueově předloze (přestože s ní má nakonec pramálo společného a zbytečně si tak nabíhá na odmítnutí ze strany jejích obdivovatelů, kteří budou nutně "srovnávat"), scénárista Alvin Sargent však na Remarquea kašle a základní motivy knihy využívá k vlastnímu vykreslení odosobňujícího se spotřebního světa, v němž vzrušení a riziko slouží jen k zahnání nudy a úniku od sebe samého (hrozba smrti není pro Bobbyho výzvou ani součástí vyššího údělu, ve skutečnosti se jí bojí mnohem více než Lillian). Smrt je děsivá, protože usvědčuje život z bezcennosti a zbytečnosti, a všechnu tu tíhu, kterou neumí pojmenovat, má Pacino v očích při každém setkání s Ní. Krásný film, který není ani pro holywoodské publikum, ani pro evropské intelektuály (pořád je to jen Pollack se svými zjednodušujícími žánrovými návyky a ne profesionální hloubavý esejista Antonioniho kalibru), ale pro mě patří dlouhá léta k srdečním záležitostem. ()
"Are there homos in Newark?" Doporučuju Der Himmel kennt keine Günstlinge (Nebe nezná vyvolených, Erich Maria Remarque). ()
Al Pacino je sice výborný, ale celý film neutáhne. Až moc rozvleklé romance. ()
dobry romanticky film na posezeni s partnerem, ovsem pro muze jsou nektere casti silene nudne a bezucelne a nastava trosku nudy... ()
"Co budeš dělat zítra?" ptá se Lilian Bobbyho a oba vědí, že Lilian už žádné zítra nezažije. Jeden z případů, kdy filmová adaptace nezničila literární předlohu, byť to je dílo takového velikána, jakým Remarque určitě byl. Jeden z mála hvězdných výkonů Marthe Keller, emotivní film, který bych rozhodně nenazval limonádou, ale poctivým životním příběhem. ()
tak jako je e.m.remarque zastoupenej v každý panelákový stěně, co se tváří jak knihovna, tak je bobby deerfield zastoupenej v hollywoodský produkci, co se tváří jako umění. ani jedno nemá obsahovou kvalitu přesto, že navenek vypadá výborně(zde al pacino v sexy zvonech a raybanech ztělesňující remarqueho libovolnou knihu v úrovni očí průměrnýho návštěvníka 3+1). ()
Typ filmu, ve kterém už Pacino k vidění není, což je škoda. Vizuálně je tady Pacino na vrcholu, není víc co dodat, v komentářích už bylo řečeno vše. Akorát nechápu, proč byl tento film ve své době považovaný za neúspěšný. Evropskému publiku asi holt řekne víc. ()
New yorčanovi Al Pacinovi se od dob Kmotra velmi zalíbilo natáčet v Evropě a hlavně v Itálii. Ani se mu nedivím. To slunko, ty nádherné vinice, ta pohoda tamního obyvatelstva. Jenže jsem tak trochu zklamán. Bobby Deerfield toho na závodních okruzích moc nepředvádí a spíš se věnuje psychicky labilní leč půvabné slečně. Povídá se zde opravdu až moc a řeší se opravdu stupidní témata jako třeba továrna na gaye v Newarku. Ta 2hodinová stopáž to dorazila. AlPa zde nemohl naplno předvést svůj herecký um. ()
Velice příjemný snímek s jako vždy perfektním Al Pacinem, ale to mi ke spokojenosti nestačí. Filmu by neuškodila především špetka invence, tohle je jen obyčejná sbližovačka, která se tváří jako do detailů vypreparované umění a přitom nemá na to, aby alespoň něčím trochu nadchla. ()
Sydneyho Pollacka jako režiséra určitě uznávám a rozhodně jeho práci nějak přehnaně nebo nespravedlivě nehaním, ale většinou mi prostě výběr témat k jeho filmům a následné poselství rozhodně do noty nezahraje, přitom mu ve filmech hrají samí herečtí velikáni. Tak třeba zde, Al Pacinovi už v té době ležel celý svět u nohou, ale on kývne romantické drama o namyšleném jezdci formule, který se zamiluje do bláznivé ženské, jejíž chování je odpudivé spíše než přitažlivé. Kdo by byl řekl, že tohle napsal Remarque, i když se na tom scénárista asi dost vyřádil. ()