Bobby Deerfield
Heaven Has No Favorites
Režie:
Sydney PollackScénář:
Alvin SargentKamera:
Henri DecaëHudba:
Dave GrusinHrají:
Al Pacino, Marthe Keller, Anny Duperey, Walter McGinn, Guido Alberti, Féodor Atkine, Romolo Valli, Mickey Knox, Maurice Baquet, Gérard Hernandez (více)Obsahy(1)
Jedna jediná chybička znamená konec. V jediném okamžiku, v jediném záblesku se může závod Formule 1 změnit v tanec se smrtí. Al Pacino jako odvážný závodník ve filmu Sydneyho Pollacka zapomíná na svou minulost a své city. Avšak jen do té doby, než se setká s vášnivou ženou žijící taktéž ve stínu smrti, která mu teprve ukáže, jak plně a skutečně je možné život prožít. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (93)
Nějak jsem nedokázal spolknout a pobrat, proč hrdina opouští milou, hezkou a příjemnou ženu kvůli bláznivé hysterce, byť těžce nemocné. ()
Ne, ne, ne... Proboha co se stalo s tou krásnou knihou E.M.Remarquea? Příběh který je založen na tom, že je "těsně" po válce a mladá Lillian chce zjistit, jak vypadá život, když zrovna nejste v léčebně, či se nemusíte schovávat před bombardováním někde ve sklepě, nemůžete jen tak šoupnout z roku 1950 do roku 1975...A kam se poděly osobnosti obou hlavních hrdinů? Dovolte mi malé srovnání: Lillian v knize - Krásná, mladá, poetická dívka, které chce poznat co to je život předtím než ji dostihne nevyléčitelná nemoc. Oplývá neuvěřitelným šarmem a předčasnou vyspělostí. Lillian ve filmu - Střelená, potrhlá, šílená, neustále se nesmyslně vyptávající žena, která nejen že není ničím sympatická, ale i vzhledem mi přijde tuctová... Podle mého názoru by se "současná" přítelkyně Bobyho (Anny Duperey) do role Lillian hodila víc... Clerfayt v knize - Závodník na konci kariéry, bez budoucnosti, který se postupně do Lillian bezhlavě zamiluje. A když se mu ona budoucnost začne čím dál jasněji vykreslovat, přijde závod v Monacu... Clerfayt ve filmu - Závodník F1 na vrcholu kariéry s krásnou milující ženou, kterou opustí kvůli "bláznivý ženský" kterou zná dva dny... Posledním hřebíčkem do rakve je konec. Oproti smutnému a zároveň dojemnému konci knihy, se film zmůže jen na to, na co se zmůže... Chápu že film nemůže být totožný jako kniha, ale když vezmete takovýto výborný příběh a veškeré změny, které provedete, vedou k horšímu, tak je něco špatně... ()
Nevím, jestli si to takhle Pollack přesně takhle představoval. Ten film na mě působil jako francouzské existencialistické filmy 60. let. Dialogy Al Pacina a Marthe Keller vyznívaly místy jako ze Sartrových románů. Kleopatra má pravdu, žádná klišé, žádné podbízení. Zadržené herectví Al Pacina - bloumal filmem jak rozervaný Jeremy Irons v nějakém dekadentním opusu. Tak, jak byl hlavní představitel režisérem vedený,mohl opravdu závodníka Irons hrát taky. Ale neměl by ty veliké tázavé oči jako Al Pacino. ()
Upravujem svoje vyhlásenie, tento film nebol prijatý vo svojej dobe nejako kladne, avšak, keď sa naň takto dívam, možno v tomto filme sledovať najviac Al Pacina, ako Pacina, takže predstavuje nám postavu, ktorá sa jemu približuje najviac. To tvrdí Kellerová, ktorá vo filme stvárnila Lilian a istú dobu s Pacinom aj žila. Je to poetický filmík a myslím, že sa k nemu zasa rada vrátim ()
Na tento film jsem se podíval už před dvěma lety. Nedávno se mi pod ruku dostala kniha od E.M.Remarque Nebe nezná vyvolených a přitom jsem si vzpomněl na tento film. Když jsem knížku dočetl, tak jsem dostal chuť film znova shlédnout. Takže teď se neubráním srovnání. Knížka je trochu jiná. Je hodně rozvláčná a zabývá se vnitřními pocity a užívá si v složitých a květnatých větách. Hlavní hrdina v knize je veskrze sympatický správňák, poznamenaný válkou, Al Pacino je sobecký a rozmazlený fracek, kterého nikdo nezajímá a který se stará jen o sebe. Ani ženská hlavní postava není povahově podobná té z knihy. Aspoň křestní jméno ji autoři filmu nechali, když všem ostatním jména změnili nebo alespoň navzájem proházeli - bůh ví proč. Konec knihy je také jiný, než ve filmu. Nebo prostě film skončí o trochu dřív. Každopádně se mi tento sdnímek líbil, mimo jiné také díky krásným alpských a severoitalským scenériím a zajímavým autům. ()
Naprosto uhozenej Remarque! ()
Opravdová láska vás srazí na kolena a z arogantního, bezcitného floutka udělá pokorného muže plného nadějí. Ani to však nestačí v boji proti nepříteli jménem osud. Ovšem odlesky výše zmíněného odrážející se v očích Pacinových povznášejí snímek do sfér mých nejmilejších filmů vůbec. Marthe je mimořádně krásná žena, Florencie je mimořádně krásné město, vlastně celá severní Itálie je úžasný kus země a móda let sedmdesátých má též své kouzlo. Ale nic z toho by nebylo, nebýt Al Pacina. K němu ani superlativy nemám, to už je úplně jiná dimenze. ()
slabučkééééééééééé až JOJ ()
Zajímavá komorní road movie. ()
Měla jsem pro tenhle film 5 hvězd. Dám jednu za režii, jednu za to jak Pacino vypadá, jednu za to jak hraje, další za příběh a jednu dolu za tu protivnou herečku která je sice nemocná ale to jí nedává právo mi pít krev celý film a chovat se jak třináctileté střevo. Pardon. ()
Tento film mě vůbec neoslovil. Přijde mi rozvleklý, plochý, o ničem. Ani Al Pacino, přes bezesporu dobrý herecký výkon, si nezískal mou přízeň, protože prostě neměl co hrát. Slepenec podivných obrazů, dialogů, postav i pocitů z toho všeho. ()
Docela feel good film, který se spoléhá především na herecké polohy hlavních aktérů a není to ani tak o přednesu či dialozích, které jsou občas velice dobře napsané a občas velice cliché. Ty pohledy jsou přirozené, rozmanité a není divu, že Pacino a Keller po tomhle navázali na romantiku i ve skutečnosti. Evropské kulisy jsou nádherně využité a vtahují mě do vlastní zkušenosti s krásou Evropy, kdy se při sledování opět ocitnu na dovolené. Chlad, pýcha, risk a láska je krásně interpretovaná, ale ve výsledku se vlastně jedná o velice průměrný scénář vycházející z adaptace, kterou jsem bohužel nečetl a nemohu to porovnávat. Věřím ale, že Pollack se toho chopil nejlépe jak mohl a měl k tomu Pacina. Bez toho by Bobby za žádnou cenu tak sympaticky chladným závodníkem nebyl. ()