Píseň za chudého chlapce

Tohle není žádná obecná škola. I když se občas najde nějaká dobrá duše, pořád zde budou sadistické svině, které buď nikdy, anebo příliš často zakusily bolest, jakou způsobují svým svěřencům. Bít chlapce koženým páskem přes obličej, tomu se říká špatná výchova a nezbývá doufat, že se najde nějaký princ bez království, který – i za cenu vlastního utrpení – otevře ostatním oči. A pak z toho logicky bude skandál v katolické škole. Píseň za chudého chlapce není prvním ani poslední filmem, který se zaobírá nekalými praktikami některých „bratrů“ v různých nábožensky orientovaných školách, čím se tedy liší od ostatních? Řekněme, že odlišnost není nezbytnou součástí úspěchu. :-) Snadno odhadnete, která postava se ve které chvíli zachová jakým způsobem a kam celý film směřuje (těch posledních pár vteřin jsem však stejně byl napjatý jako struna). S trochou nadsázky můžeme hovořit o dobře zrežírovaném klišé. Scény veselejší jsou umně střídány s těmi méně veselými až depresivními. Na naše emoce není příliš naléháno, tak nějak se očekává, že přijdou samy. V mém případě skutečně přišly, film mě i díky věrohodným hereckým výkonům záhy vtáhnul a emočně vyždímal do úplného dna. Místy je to celkem drsné a po skončení se asi nebudete cítit úplně svěže, ostatně jako po málokterém irském, či Irskem poznamenaném filmu (Moje levá noha, Krvavá neděle…). 85% (17.02.2008)

Jeden z filmů se silným dějem, který vtáhne a už nepustí. Ať už v jakékoliv církvi, nebo státním režimu to nikdy není o víře, režimu, ale o lidech, kteří tyto systémy fanaticky radikalizují, nebo vyznávají svůj radikální výklad ,, dobra" prospěšného pro celou společnost. Díky Bohu jsem ateista, takže mne nejvíc dostalo závěrečné doplnění, že chrabrý pan učitel padl a ti dva zmrdéčci žili šťastně až do smrti a moc by mne zajímalo jaké prasárny prováděli na svých nových působištích, zvyk je železná košile a nemyslím si, že pomohlo je jen přemístit. Nemyslíte, že kdyby jakýkoliv Bůh existoval, tak by tohle nikdy nedopustil, hmm, nebo má jen vysoce flegmatickou povahu? (22.03.2015)

Nevím, jak moc věřit extrémnosti násilí a zneužívání ze strany dvou bratrů v kápi - trochu se bojím, že to bití bylo přehnané. Ale co já můžu vědět. Zasáhlo mě to docela silně a je jedno, jestli to tak opravdu bylo. Náboženství je totiž jedno z největších zel na světě a lidi by měli přestat být blbí a úplně ho vymýtit. Dělá totiž z lidí kretény a v tomhle případě i sadisty a zvrhlíky. A tak když přijede irskej Igor Hnízdo, možná by se mohlo něco změnit. Církev ale zůstává němá a stojí opodál, tiše souhlasíc s ponižováním a zavržením dětských duší. Takže boji učitele i chlapců s tímto monstrem držíme palce a víme, že to spěje k nečemu moc moc špatnému. Dojalo mě to. Teda až na ten českej dabing. (24.09.2019)

Filmy na túto tému mám celkom v obľube, väčšinou sú emocionálne silné a zážitok z nich stojí za to. Tu, aj napriek tomu, že ide o ešte tragickejší a smutnejší príbeh, než väčšina podobných, sa emócie príliš nedostavili. Postavy sú jasné vyrisované od začiatku - 1. sllizák, ktorý si myslí, že je šéfom koncentráku a nie cirkevného vzdelávacieho ústavu pre chlapcov, 2. vychovávateľ v sutane, ktorý rád pchá svoje nádobíčko do malých chlapcov, ale inak je vpodstate dobrák a 3. nový učiteľ, sympaťák na pohľadanie, ktorý dorovnáva svojou dobrotou zlo tých ostatných. A samozrejme chlapci, ktorí aj keď sú niektorí zlodeji a kadejaká iná sebranka, sú to veľmi milí a múdri mladíci. Pre mňa sú tu všetky postavy až príliš čiernobiele, extrémy na oboch stranách a moc som to tým postavám nežral. Aj keď je to podľa skutočnej udalosti, neverím, že sa tie postavy v skutočnosti správali tak, ako vo filme, pripadá mi to až príliš zjednodušené a brané po povrchu. Sadista rád mláti deti, to je uveriteľné, veď takých je plno, no nejaké aj zavraždiť a len tak, lebo ho to napadne bez nejakej príčiny... Svätá cirkev vždy bola všemocná a priam dokonalá v ututlávaní nielen morálnych, ale aj kriminálnych prehreškov svojich predstaviteľov, no chcel by som vedieť jeho zmýšľanie, keď sa rozhodol, že pošle chlapca na druhý svet. Však o nič nejde, zahladí sa to a všetko bude ako predtým? Už pri predošlom takmer zabití to bolo treba rázne riešiť, no tu vidíme len nejaké zasadnutie pri stole a nevieme, o čo šlo. Proste aj záporná postava musí mať svoju charizmu, táto nemá nič, len slizký ksicht, nedozviete sa jeho motiváciu ani zmýšľanie, nič. Okrem vykreslenia postáv sú ďalšou slabinou dialógy, ktoré sú príliš fádne a nefungujú ako by mali. Škoda, pri kvalitnejšom spracovaní to mohla byť 100ka ako vyšitá. (03.02.2019)

Jak se zdá, měla Římská církev v Irsku, díky svým velkým zásluhám při národním obrození, dlouhá léta pozici nezpochybnitelné a nekritizovatelné ideologické vůdčí složky. Byly-li pak všechny námitky proti některé praxi církevních škol a ústavů odmítány, a ti, kteří s nimi přišli, znevěrohodnováni a někdy dokonce postihováni, bylo to jen otázka času, kdy bude tato výsadní pozice zneužita. On ten film nakonec vypadá, že končí jaksi smírně, navzdory tomu, že jeden chlapec je mrtev, mnoho jiných si nese do dalšího života trauma a pachatelé jsou vcelku nepotrestáni, leč není tomu zcela tak, ono zde dochází k dvojímu nabourání toho výsadního církevního postavení. Jednak film ukázal to, že když je ústav církevní, neznamená, že je automaticky lepší a jeho vychovatelé automaticky mravnější, a pak zde paradoxně učitel - španělský interbrigadista (tedy socialista, anarchista či dokonce komunista), koná práci, kterou by měli dělat kněží, totiž probouzí v chovancích duši. (20.12.2014)