Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Devatenáctiletý Adam (Josef Trojan) je pacientem protialkoholní léčebny. Ocitá se tak na místě, které si většina lidí spojuje s už staršími, profesionálními opilci. Jenže realita je jiná. Alkoholově závislými se stávají čím dál častěji i velmi mladí lidé. Stačí k tomu málo. Adam měl život před sebou. Zbývalo mu jen dodělat maturitu, poslat přihlášku na vejšku. Ale to nespěchalo, byly to hlavně správné časy na pořádnou pařbu s partou, na rande s holkou nebo na pivko či něco ostřejšího s kámošem. Adam byl přesvědčený, že má všechno pod kontrolou. Pití vnímal jako účinný lék proti nudě, připadal si po něm mnohem odvázanější a vtipnější. A jeho rodiče? Ti byli v pohodě a díky bohu si ho moc nevšímali. Jenomže pak se to podělalo a přišel nevyhnutelný průšvih. Adam se nedobrovolně dostal do léčebny. Zde přísnému odvykacímu režimu zpočátku vzdoruje, setkává se s dalšími pacienty a s jejich životy poznamenanými alkoholovou závislostí. Negativní postoj k léčbě a v podstatě i k vlastnímu životu Adamovi vydrží do chvíle, než se sblíží s empatickým terapeutem. Nehostinné prostředí léčebny se pro Adama mění v útočiště a postupně se stává místem sebereflexe nedávné události, která nenávratně změnila jeho život. (CinemArt)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (75)

Matty 

všechny recenze uživatele

Komorní psychologické drama, které věcně a nenuceně, bez zbytečných formálních efektů (které trochu ubíraly z přesvědčivosti Úsměvům smutných mužů) zachycuje proces protialkoholní léčby devatenáctiletého Adama v Bohnicích. Film současně ve flashbacích rekapituluje historii jeho alkoholismu, který bude mít soudní dohru (jak se dozvídáme hned v úvodu, čímž je zkraje vytvořeno určité očekávání). Někdo by mohl namítat, že film dost zřetelně neobjasňuje, proč protagonista začal pít, ale právě to na něm považuji za cenné - je zřejmé, že k nadměrnému pití může snadno sklouznout i bezproblémový kluk ze „slušné“ rodiny (pouze s trochu pracovně vytíženějšími rodiči, což ale není vydáváno za ústřední příčinu). Ve své odměřenosti je to něčím až terapeutické. ___ Moc na druhou stranu nerozumím tvůrčímu rozhodnutí podkreslovat chvíle počáteční slasti zakoušené při pití zrovna Mozartem a Čajkovským (ale budiž) a pro větší přehlednost bych ocenil vizuální odlišení scén z minulosti a současnosti (místy je těžké určit, kde na časové ose se nacházíme). Postavy rodičů hraničí s karikaturami (starostlivá matka Adamovi do léčebny přinese plyšového medvěda, otec jej povzbuzuje větami jako „jsme chlapi, ne?“) a ve scénách z Bohnic to zase vypadá, že Adam, jeho kamarádka a jeden alkoholik-veterán jsou jedinými pacienty v celém areálu. Na druhou stranu si takto zřetelněji uvědomujeme izolaci, kterou hrdina zažívá. ___ Nejrušivější byl na celém, celkově potěšivě odměřeném filmu hudební klip Kvit od kapely Nebe, běžící během závěrečných titulků a zcela se svým tónem míjející s předchozími cca 75 minutami. Střídmá stopáž je další plus a Abstinent by díky ní mohl být uváděn v dvojprogramu třeba se Sólem, jiným podstatným, sympaticky nevyhroceným a nemoralizujícím filmem o zápasu jedince se sebou samým a jeho tréninku na návrat do reality. 65% ()

honajz2 

všechny recenze uživatele

Fandím všem českým filmům, které se snaží být něčím jiným, než jen romantickou komedií, filmu o komunismu, filmu o druhé světové, politickým filmem nebo pohádkou. Takových filmů moc není a v poslední době je jich čím dál tím míň, takže se chytám každého stébla. Někdy se mi to ale pěkně vymstí (viz. Můj příběh) a obávám se, že i Abstinent toho bude příkladem. Já se na ten film těšil a doufal v nějaký (alespoň) povedený film o alkoholismu, ale bohužel, nepovedlo se. Dokonce se i přemáhám, abych tu druhou hvězdičku vůbec dal. Nejvíc mi na tom vadí to, že je tady úplně naivní až směšný pokus o psychologii, který sem tam je dokonce i protichůdný oproti tomu, co už nám bylo "odtajněno". A když se nad tou psychologií člověk zamyslí, totálně se to celé rozpadne. Proč vlastně Adam začal chlastat? Kvůli tomu, že se mu rodiče nedostatečně věnují? Vždyť nejsou bůhvíjak hrozní, dokonce mu tolerují zezačátku i to chlastání. Kvůli tomu, že nemá přátele? Dle konce má, a celkem věrné, navzdory tomu, že chvíli spolu nemluví a chvíli je jak páté kolo u vozu. Kvůli problémům, co má s holkou... ne, to už je totální blbost, vždyť ti dva skoro žádný problém nemají, snad jen ten, že chvíli ji Adam ignoruje (proč? aby mohl chlastat? proč je pro něj chlast přednější? a opět na to ten film nic neřekne) a chvíli se jí zase věnuje. A dokonce asi není tak velký alkoholik, když se na maturitním plese dokázal dlouho vydržet o dvou deckách červeného. Tak kde je sakra nějaká psychologie? Hlavně že se ten film křečovitě snaží o silné scény tím, že do scén Adamova chlastání pouští nejprofláklejší z nejprofláklejších titulů vážné hudby (což vypadá spíš směšně) nebo "dialogem" Adama s flaškou vodky či slivovice o tom, že ví že má problém, ale neví co s tím - a opět do toho hraje vážná hudba (a to už působí totálně směšně). Snad jediná povedená scéna je ta, o které nemůžu psát, protože je to spoiler jak prase. Navíc je divné, že se z toho svého "alkoholismu" Adam tak strašně rychle dostane, protože to fakt nefunguje jak lusknutím prstu. Po stránce kamery to není špatné, ale pořád to působí spíš jako studentský film, než film co by měl jít do kin. A hodně povedený zvuk to má. Bohužel pak ale přichází další katastrofa v podobě hereckých výkonů. Hele, když tady z celého obsazení podá nejlepší výkon Eva Hrušková (!!!), co se tu navíc jen dvakrát mihne, je něco sakra špatně. Zbytek buď přehrává nebo je nevýrazný. A výkon Josefa Trojana mi přišel dost špatný, jelikož se celý film tváří, jak kdyby hrál v Rafťácích, marně čekal, kdy bude moct říct něco vtipného a jelikož ten moment nepřichází, tak má jeden a ten samý výraz. A když promluví, je to absolutně nepřesvědčivé. Ani ta léčba nepůsobí zrovna důvěryhodně a ostatní "spolupacienty" vůbec nepoznáme. Marně hledám nějaké další klady, protože to prostě není povedený film. Ani náhodou. A pak ať člověk má chuť ty odlišující se české filmy sledovat a fandit jim, když většinou zklamou. A Abstinent mě zklamal jak sviňa. Objektivně za 1*, ale úmyslně nadhodnocuji a líbí se mi i plakát, takže to sotva na slabé 2* je. () (méně) (více)

Reklama

Fifer 

všechny recenze uživatele

Trojan v DVTV tvrdí, že chce pro mladé zrestartovat český film. A s Šarlatánem se mu to povedlo (otázka však je, jestli jej spíš nerestartovala 70letá Agnieszka). S Abstinentem je to ale právě naopak. Vykazuje doslova všechny neduhy českých filmů posledních let. Je nijaký, není špatný, jen zcela obyčejný. Zkoušet točit vážné a civilní alkoholové drama dnes už skoro nejde, jsou tu tuny lepších filmů na stejné téma. Co však jde, je natočit standardní varování, které zároveň využije zábavné euforické prvky drog. Ano, je to šablona, ale slušné řemeslo. 1. fáze - sranda, vtipy, večírky, 2. fáze - dno 3. fáze hrabání se ze dna. Vignerovi se podařilo natočit tak neuvěřitelné nudnou euforickou fázi, že víc to snad ani nejde. Zkuste se podívat, jak vypadá třeba euforická fáze v Trainspottingu. Anebo i náš Vorel, jak umí udělat večírek v Gymplu a Vejšce. Myslím, že 63letý Vorel by zvládl natočit mnohem poutavější partu mladých alkoholiků na párty. Mladý Vigner by přitom měl mít ke generaci dnešních puberťáků mnohem blíž, měl by čerpat ze slangu a jazyka, který už Vorlovi uniká. Jinými slovy, něco je špatně. Avšak je to prvotina, třeba se to příště povede lépe. ()

Flakotaso 

všechny recenze uživatele

Obecně se dá říci, že pokud mají být filmy nemocničního/léčebně-alkoholicko-drogového žánru působivé a fungující, musí se jim podařit především a) vykreslit prostředí, které se stává hrdinovým novým "domovem", b) zasadit do tohoto prostředí celistvě vytvořeného hrdinu a další navázané postavy. Zbytek je v podstatě podružný, protože když se podaří vyrobit kvalitní pojivo z těchto dvou složek, film tohoto ražení bude dobrý téměř vždy, i třeba s docela jednoduchým scénářem. Například na dějové nuance Kachyňova Směšného pána nebo Sedláčkových Pravidel lži si po letech už téměř nevzpomínám a ani netoužím si na ně vzpomenout, stále však zůstává atmosféra nepříjemných a přesto lákavě omšelých míst a budov, sychravé počasí, průhledy okny, lidský mikrokosmos, silné obrazy uvěřitelně zničených postav. Vigner šanci natočit syrový film z léčebny zahazuje okamžitě, protože si nemůže pomoci a musí za každou cenu vyprávět pomocí zcela zbytečných "poučných" retrospektiv, které jsou buď jalové (protahované chlastání na hajzlech, ve třídě - "teď ne" při nabízení placatice, všechny party scény) nebo tupé a přetékající klišé faktorem (otevírání globusu "musíme jenom po troše, aby to fotr nepoznal" haha, maturitní večírek a jízda autem, rozkmotření s přítelkyní, odmítnutí sexu s vilnou pacientkou). Takové scény by snad napsal i automat, kde je nějaká fantazie? Takže nejen, že režisér zbytečně tříští už tak chabě zachycený stav hrdiny a atmosféru léčebny, ale podkopává si vlastní nohy i neustále explicitně přítomným "proč/proto" (aniž by kterákoli z těchto scén cokoliv vnějšího nebo vnitřního uvěřitelně osvětlovala), vrcholícím závěrečným odhalením, že Adam je ještě větší blbec, než jsme doufali. ()

Sten2 

všechny recenze uživatele

SPOILER: Moc jsem nepochopil to vystavění příběhu. Nebylo tam žádný stupňování jako třeba, že by chlastal na party, později by s kámošem chtěli chlastat už i ve škole a nakonec pořád. Nic takového, týpek prostě do teď nepil a najednou se rozhodne, že si vpálí sám doma flašku. Následně s kámošem jen tak popíjejí a sedí na zadku někde za skladem. Co je to za blbost? Navíc, to jako když ví, že bude chtít pít, tak musí ject autem na ples? To mu rodiče nenabídnou, že ho odvezou? Nemůže je poprosit o peníze na taxík? Nevim, ten příběh byl strašně nedůvěryhodnej. ()

Galerie (24)

Zajímavosti (5)

  • Natáčení probíhalo v Praze a okolí. Mezi lokacemi byla například Psychiatrická nemocnice Bohnice, filmové ateliéry na Barrandově, Klinika adiktologie 1. lékařské fakulty UK v Praze a VFN v Praze či Nákladové nádraží Praha-Žižkov. [Zdroj: stars24.cz] (Duoscop)
  • Natáčení trvalo 24 dní. (Duoscop)

Reklama

Reklama