Abstinent

Abstinent. V našich končinách takmer cudzie slovo. Nesmrteľná téma, ktorá môže byť podaná rozmanitými spôsobmi. Toto prevedenie mi však prišlo slabé, bez drámy a amatérske. Teda najmä tí herci, to bolo naozaj podpriemerné. Nič mi ten film nedal. Akurát sa tak vliekol, že pri ňom stihnete v pohode vypiť fľašu Jacka. (22.11.2020)

V české kinematografii nalezneme několik velmi povedených filmů na téma alkohol. Abstinent se mezi ně zcela jistě nezařadí a po opuštění platformy Netflix upadne v zapomnění. Jedna hvězdička za mého jmenovce Fridricha, druhá za můj oblíbený Květinový valčík, jenž zazní několikrát. (24.10.2023)

Obecně se dá říci, že pokud mají být filmy nemocničního/léčebně-alkoholicko-drogového žánru působivé a fungující, musí se jim podařit především a) vykreslit prostředí, které se stává hrdinovým novým "domovem", b) zasadit do tohoto prostředí celistvě vytvořeného hrdinu a další navázané postavy. Zbytek je v podstatě podružný, protože když se podaří vyrobit kvalitní pojivo z těchto dvou složek, film tohoto ražení bude dobrý téměř vždy, i třeba s docela jednoduchým scénářem. Například na dějové nuance Kachyňova Směšného pána nebo Sedláčkových Pravidel lži si po letech už téměř nevzpomínám a ani netoužím si na ně vzpomenout, stále však zůstává atmosféra nepříjemných a přesto lákavě omšelých míst a budov, sychravé počasí, průhledy okny, lidský mikrokosmos, silné obrazy uvěřitelně zničených postav. Vigner šanci natočit syrový film z léčebny zahazuje okamžitě, protože si nemůže pomoci a musí za každou cenu vyprávět pomocí zcela zbytečných "poučných" retrospektiv, které jsou buď jalové (protahované chlastání na hajzlech, ve třídě - "teď ne" při nabízení placatice, všechny party scény) nebo tupé a přetékající klišé faktorem (otevírání globusu "musíme jenom po troše, aby to fotr nepoznal" haha, maturitní večírek a jízda autem, rozkmotření s přítelkyní, odmítnutí sexu s vilnou pacientkou). Takové scény by snad napsal i automat, kde je nějaká fantazie? Takže nejen, že režisér zbytečně tříští už tak chabě zachycený stav hrdiny a atmosféru léčebny, ale podkopává si vlastní nohy i neustále explicitně přítomným "proč/proto" (aniž by kterákoli z těchto scén cokoliv vnějšího nebo vnitřního uvěřitelně osvětlovala), vrcholícím závěrečným odhalením, že Adam je ještě větší blbec, než jsme doufali. (01.12.2020)

Na jednu stranu je fajn, že film přehnaně netlačí na pilu, prostě jen ukazuje situaci takovou, jaká je a zkoumá pocity mladého kluka, který propadl chlastu a snaží se z toho dostat. Na stranu druhou je to ale celé dějově až příliš banální a filmařsky jednoduché, nepříliš dobře zahrané, s nevýraznou kamerou a odměřenou režií téměř až televizního rázu. Což není nutně úplně špatně, alespoň forma nepřebíjí obsah a sdělení, které by teoreticky mohlo někomu ve správné chvíli i pomoct. Žádný velký dojem to zároveň taky nezanechá. (12.10.2023)

Komorní povrchní drama s dobrým hereckým výkonem Pepy Trojana a hrozně plochým dějem. Ježkovy voči, to už fakt poslední dobou v ČR neumíme natočit film, kde by divákovi ty osudy postav nebyly úplně ukradený? Abstinent je totiž v tomhle ohledu takovej zvláštní film – tu základní dějovou linku vybuduje docela rychle, jenom proto, aby ji potom udržoval tak dlouho, aby celková stopáž vyšla na plnohodnotnej celovečerní film. Nechápejte mě špatně, ono se na to docela dobře kouká. Jenom mi přijde, že kdyby film trval 45 minut, tak by se nic nestalo, ale kdyby byl o hodinu delší, tak to mohlo fungovat taky a na konci bych se toho zas tak moc nedozvěděl. Fakt jsem si poslední třetinu filmu v kině říkal "Ty vole, to může klidně skončit teď, že jo? (Mrknu na hodinky.) Aha, vono to má trvat ještě půl hodiny, okej, tak jedem dál. 🙂" (06.11.2019)