Přiznání

Všeobecně se dá říct, že na filmové příběhy natočené podle skutečných událostí se vždycky ráda podívám, už jen z toho důvodu, že se často dozvím něco, o čem jsem do té doby neměla tušení. Ale konkrétně u Přiznání jsem se místy krapet nudila. Navíc mě úplně neuspokojilo závěrečné soudní přelíčení, mohlo být určitě o něco propracovanější. Na druhou stranu musím uznat, že řemeslně se jedná o velice dobře zvládnutý počin. S celkovým hodnocením však jdu o hvězdičku níž, než jsem měla původně v úmyslu, protože je to takový ten seriál na jedno zkouknutí a dost. (65%) (08.11.2020)

Presne takto má vyzerať kriminálka o dokazovaní viny, pričom v konverzáciách sú Briti doslova top v rámci žánru. Výborná vec, chcel som dať štyri, no dám piatu kvôli dokonalému vykresleniu tých nekompetentných dementov, ktorí takmer s pravidelnosťou sedia na kompetentných miestach a od stola za nechutného chlípania kávy či chrumkania Horalky, rozhodujú o veciach, s ktorými prakticky nikdy nemali žiadne skúsenosti. (27.04.2023)

Jak je u anglických kriminálek zvykem, ani tentokrát nejde o klasickou detektivku, jako spíše o rekonstrukci skutečného případu. Pět dílů by asi stačilo ale pořád herecky vynikající s výborným scénářem. Bohužel napětí chybí a přeci jen zde nechybí zbytečná výplň, zpomalující průběhu jinak poutavého příběhu. (06.06.2023)

Série se dá rozdělit do několika mikro sérií. První dva díly se zabývají samotným vyšetřováním, které se mnohdy dost táhne, a i na poli dvou dílů dokáže nudit. Od třetího dílu se dostáváme k soudnímu procesu, kde se postupně ukazují chyby ve vyšetřování, a jejich následky na samotný výsledek soudu. Do popředí se tak dostávají i postoje jednotlivých zúčastněných a začíná se klást důraz na charaktery pozůstalých a kriminalistů. Závěrečné dva díly se pak zaobírají následným vyšetřováním v rámci policie a soudním procesem, který proběhl až několik let po vraždě. Ani jeden z těch šesti dílů nedokáže dostatečně nadchnout a vtáhnout do děje. Freeman je herecky stabilní, ale některé z vedlejších postav jsou občas otravné, a nedokážete se tak dostatečně vcítit do jejich traumat. Dokumentární styl občas spadá do až přespřílišného vyprávění a začínáte si říkat, že by možná stačilo i o jeden až dva díly méně. (08.11.2020)

Martina Freemana totálně miluju tečka. A dabing Davida Švehlíka byla skvělá volba. K seriálu nemám od první části sebemenší výhrady, kromě vydařeného zpracování reálné, příšerné předlohy zdůrazním, že Imelda se Siobhan zahrály mrazivě silně, vlastně každý, kdo se v seriálu mihl, tam byl přesný, forma mi seděla a pocit hnusu zůstává. Obdivuji osobní sílu a odhodlání, kterou předvedla maminka Rebeky, na tohle by neměl energii každý. A Fulcher je taky borec. (12.11.2020)