Režie:
Agnieszka HollandScénář:
Marek EpsteinKamera:
Martin ŠtrbaHudba:
Antoni Komasa-ŁazarkiewiczHrají:
Ivan Trojan, Josef Trojan, Juraj Loj, Jaroslava Pokorná, Martin Myšička, Miroslav Hanuš, Jiří Černý, Tomáš Jeřábek, Jan Budař, Melika Yildiz, Martin Sitta (více)Obsahy(1)
Strhující životopisné drama výjimečného muže obdařeného léčitelskými schopnostmi na pozadí dobových událostí. Příběh je inspirován skutečnými osudy léčitele Jana Mikoláška, na kterého se v průběhu několika desetiletí obracely s prosbou o pomoc tisíce lidí ze všech společenských vrstev včetně nejvýznamnějších osobností politického i kulturního života. Mikolášek je člověk bez odborného lékařského vzdělání, ale s nevšedním a nevysvětlitelným nadáním diagnostikovat a pomocí bylinek léčit nemoci, se kterými si ani doktoři nevědí rady. Jeho mimořádné schopnosti jsou však vykoupeny bojem s vlastními démony. Léčitelství je jeho vnitřní spásou a ochranou před sebou samým… (Cinemart)
(více)Videa (7)
Recenze (620)
Pozoruhodný príbeh rozporuplného liečiteľa Jana Mikoláška, ktorý mal okrem uzdravovania obrovského množstva pacientov aj svoje tienisté stránky. Stvárnenie Ivana Trojana stálo skutočne za to. Miestami budete jeho postave fandiť a inokedy vo vás vyvolá znechutenie. Zdatne Trojanovi sekundoval aj Juraj Loj a čo sa hercov týka, nemám asi žiadnu výtku. Kritiku by som však chcel smerovať k scenáru. Niektoré scény (predovšetkým s Jurajom Lojom) mi prišli zbytočné, iné tvorcovia príliš oklieštili (súdny proces, pri ktorom som čakal výraznejšie zakončenie). Retrospektívne zábery nám ukázali mladého Mikoláška, jeho trápenia a svojskú povahu, ale nejak bližšie neupresnili, čo sa dialo v jeho vnútri. Isteže, našli by sa viaceré udalosti, ktoré ho mohli ovplyvniť, ale jednoducho som sa túžil o jeho správaní a následnom vykonštruovanom procese dozvedieť viac. ()
Mám rád životopisné filmy a obvykle se těším na ty, které mne seznámí s neznámými osobnostmi, jejichž životy ukrývají poutavé příběhy. V tomhle ohledu si mne nový titul Agnieszky Hollandové získal již předem. O žádném Janu Mikuláškovi jsem až do ohlášení chystané premiéry netušil, přičemž fascinující se pro mne stalo již jeho ojedinělé léčitelské nadání. Co teprve pak může přinést střet takového "svérázného génia" hned s dvěma totalitními ideologiemi ve střední Evropě v půlce 20. století? Rozhodně to v sobě ukrývalo velký potenciál pro silný film a ten se Hollandové podařilo z velké části naplnit. Oceňuji rozporuplnější vykřeslení Mikoláškovy osobnosti – není to pouze velký "pan Zázračný", není to pouze jedna z dalších obětí komunistického režimu zobrazena v dalším snímku s jednostraným ideologickým stanoviskem. Mikolášek je zde člověk výjimečný ve svém okolí, jeho schopnosti vytvářejí v jedněch obdiv, důvěru, druzí ho dokážou zneužít ve svůj aktuální prospěch, jiní závidí či chtějí se ho zbavit, například i falešným udáním. Se svými schopnostim a povoláním přinášejícím vedle prospěšné pomoci také obrovský risk a drobné procento proher, se svou často nekompromisnou povahou i nonkomformním životním stylem (homosexualní orientace) se stává Mikolášek člověkem, který logicky vstupuje do konfliktu se společností, v níž se právě nachází, žije a působí. Vyprávění se odehrává na přeskáčku ve dvou dějových linkách (aktuální konflikt se zákonem a režimem vyúsťující v strhující vyšetřování + chronologicky podáváné flashbacky z Mikuláškovy minulosti) dodává filmu hned dvounásobné napětí. Kvalitní vizuální stránka přináší v lince z 50. let krásný "černobílý film v barvách", technická stránka využívá všechny možnosti k vytvoření hutné atmosféry a pochyboval-li jsem občas dosud o tolik znamenitých hereckých kvalitách Ivana Trojana, zde mne svým vynikajícím výkonem definitivně zbavil všech pochyb, a ani ostatní herci příliš nezaostávali. Přesto mi něco ve filmu k volbě plného hodnocení schází, mám pocit, že něco z rozehraného zůstalo nedořčené a film zbytečně náhle skončil v tom nejlepším (škoda, s celým soudním procesem teprve dostával film silnou gradaci)... a já marně hledám důvod, který by mne donutil chtít ještě tento měsíc kino znovu navštívit, či třeba příští rok si Šarlatána pustit podruhé... jsem v tom hledání určitě o něco blíž, než před měsícem v případě Havla a až film více dozraje, třeba se tak tomu stane. 75% ()
Šarlatán naprosto perfektně splňuje označení nejočekávanějšího letošního tuzemského počinu. Navíc s jistotou kvality, kterou Agnieszce Holland nelze upřít. Jen kdyby film víc otázek nepokládal, než nezodpovídal. Po shlédnutí jsem měl co dělat, abych se v životě Jana Mikoláška vůbec vyznal. Přesto je mi jasné, že jestli se o něm něco dá říct, tak především to, že jeho osobnost byla silně rozporuplná. Proč ale Agnieszka dává na odiv momenty bezdůvodného násilí v některých scénách to mi hlava nebere. Jedna scéna mi doslova hnula žlučí a hrozně by mě zajímalo, na základě čeho ji do filmu vpravili. V podstatě nic nevysvětluje, jen vytváří dojem na postavu, které chcete fandit pro to co dělá, ale zároveň jí nemůžete fandit za to, jak se chová. Alespoň tu ale dává na rovinu Gestapo s komunisty a ukazuje, jaké svinstvo to v obou případech bylo. Je ale fajn, že se podobné historické filmy u nás stále točí, současným komunistům bych podobné filmy pouštěl do zemdlení, aby viděli, jak tuhle zemi zničili. Filmařsky je Šarlatán přesto jedinečný zážitek. Herecky taktéž nemá chybu. Každý z herců tu má své místo a nelze jim prakticky vůbec nic vytknout. Samozřejmě, Ivan Trojan je absolutní špice, byť záměrně trošku bez emocí, jeho syn je také předzvěst dobrého pro český film. Musím se ale přiznat, že nejvíce jsem si užil paní Jaroslavu Pokornou. To byla nádherná role, za poslední dobu jedna z těch nejkrásnějších, co jsem v českých filmech viděl. Šarlatán je ale v celkovém kontextu film evropského formátu a i když v něm nacházím mnoho námětu k diskuzi, musím říct, že jsem si ho neskutečně učil. ()
"Jestli jsem alespoň jednou člověku ze sta prodloužil život o jediný rok, pak mi vychází, že jsem zachránil pro tuto krásnou zemi 40.000 let života." Tak to je statistika. Mně zase vychází, že sázet na úspěšnost léčby v 1% případů se podobá spíš statistický chybě a inkasovaná částka by mohla bejt kolem 60,000.000 Kčs (4 miliony pacientů x 15 Kčs), takže v tom věštění z moči vidím spíš touhu po mamonu než cokoli jinýho. To je ale jenom můj problém. Důležitý je, že nám zapálená polská antikomunistka chtěla sdělit tři věci: 1) Nacisti byli za války svině. Ne naši milovaní EuroNěmci, ale Nacisti. Tak je to správně. 2) Komunisti byli svině. Samozřejmě ti, co věří v Marxovo učení a ne ti, co si po Sametu převlíkli kabát a stále nám vládnou. Ti jsou v pořádku. 3) Když točím něčí životopisnej film, tak použiju jeho jméno, příjmení a povolání. To stačí. Zbytek si vymyslím, aby moje nenávist stála na pevnejch základech. A to mě trošku štve. Stačilo, aby se léčitel jmenoval třeba Jirka Ježíšek a už bych měl jen dvě výhrady. Vlastně zase tři. Nebavilo mě věčně se koukat na nahý mužský zadky, z nich ž jeden patřil neexistujícímu týpkovi a druhej hrdinovi, jehož homosexualitu neprokázala ani STB. Za mě tedy celkem koukatelnej snímek s několika silnejma scénama a nulovou historickou hodnotou. ()
Zdlouhavý a zcela mrtvolný příběh bez špetky pozitivních emocí či nějakých výrazných dramatických scén. Snad ještě nikdy se mi nestalo, aby mě Ivan Trojan v nějaké roli nebavil, či vyloženě sral. Neznám Mikoláška, nikdy jsem o něm neslyšel. Takže co všechno si Agnieszka cucá z prstu a Mikolášek z pytlíku svého kolegy netuším. Jen vím, že jako postava tady je naprosto hysterický, arogantní idiot a mě opravdu nebavilo sledovat osud takového kreténa.40%. ()
Galerie (57)
Zajímavosti (38)
- „Myslím, že Šarlatán má silný příběh o výjimečném člověku v oboru, který je sám o sobě velmi vzrušující. Ve všech složkách vzácně vyrovnaný film natočila světová režisérka, takže se může pro lidi jednat o velký zážitek,“ řekl Ivan Trojan. (SONY_)
- V čase 1:11:00, kdy je děj příběhu těsně před 2. světovou válkou, je letecký záběr na jedoucí vlak v čele s lokomotivou 486.007, která byla vyrobena ve Škodových závodech v roce 1936. Za lokomotivou jsou však připojeny osobní čtyřnápravové vozy pocházející až ze 70. let. (emkon)
- Jan Mikolášek (Ivan Trojan) dokázal z lidské moči rozpoznat, co danému člověku chybí. Jeho ordinací prošlo údajně až 5 milionů pacientů, ze známých osobností například T. G. Masaryk, Olga Scheinpflugová, Max Švabinský, Martin Bormann a Antonín Zápotocký. (raininface)
Reklama