Šarlatán

Jan Mikolášek nepatřil k těm, kdo tvoří velké dějiny, a tak ani součástí velkých dějin není. Kromě hrstky pamětníků a potomků těch, které léčil, o něm dosud nikdo nevěděl. Přijetí filmu ostatně do značné míry závisí na tom, že jeho skutečné osudy neznáte, protože Marek Epstein si jeho životní periperie upravil po hollywoodsku a sám Mikolášek by byl nejspíš šokovaný, co z jeho životopisu dokázal vytěžit. Agnieszka Holland je zkušená režisérka evropské úrovně a pod její taktovkou vznikl film, který stojí za to vidět, který umí vytvořit dramatický oblouk, zaujmout diváka a kde je řada scén, které potěší oko cinefila. Výrazně tomu pomáhá i obsazení v čele s Ivanem Trojanem, který ze sebe vydává to nejlepší, a je docela možné, že je to jeho dosud nejsilnější filmová role. Jestli mám s něčím problém, je to právě scénář, který si s logikou a historickými fakty moc netyká, že jo, Marku? Hluboce věřící Mikolášek by určitě nevyvolával potrat, natož pak z tak obskurních důvodů, a státní moc by nepotřebovala monstrproces s tak krkolomným spiknutím tam, kde mohla použít byrokratické nástroje k jeho eliminaci. Za návštěvu kina bych se přimlouval, český film to potřebuje a Šarlatán mu ostudu nedělá. Celkový dojem: 75 %. (11.10.2020)

"Agnieszka" ma voľakedy neskutočne nasrala zohavením postavy Jánošíka. Potom svoju reputáciu napravila absolútnou, historickou delikatesou: "Hořící keř", ktorý sa zaoberal nie len samotnou dobou, ale aj dopadom na spoločnosť po Palachovom skutku (upálil sa na protest proti okupácii CCCP). "Šarlatán" je opätovne príbeh z čias socializmu, kedy to určití ľudia proste nemali ľahké (vlastne rovnako, ako dnes, akurát systém sa zmenil). Je to výborne herecky obsadené, ešte lepšie zahraté, čo ťahá kvalitu snímku rapídne nahor. Príbeh je uveriteľný, čiže nadpriemer. (20.01.2021)

Čtyři za film a pátou za kameru a scénář. Naopak si myslím, že začátek filmu je daleko lepší než poslední třetina, a protože jsem se celou dobu pokusil dívat pohledem Akademiků (film byl vyslán do bojů o letošního Oscara), tipuju final five skupinu. Pánům Akademikům se bude líbit homosexualita, pár nácků, budou blažení ze zobrazení studené války, silný a velmi neotřelý námět, herectví, a v neposlední řadě i jméno režisérky. Já bych si asi stovku v Tipáči na vítězství v Zahraničí film dal (bude ovšem záležet na protikandidátech). (05.12.2020)

Zdlouhavý a zcela mrtvolný příběh bez špetky pozitivních emocí či nějakých výrazných dramatických scén. Snad ještě nikdy se mi nestalo, aby mě Ivan Trojan v nějaké roli nebavil, či vyloženě sral. Neznám Mikoláška, nikdy jsem o něm neslyšel. Takže co všechno si Agnieszka cucá z prstu a Mikolášek z pytlíku svého kolegy netuším. Jen vím, že jako postava tady je naprosto hysterický, arogantní idiot a mě opravdu nebavilo sledovat osud takového kreténa.40%. (21.02.2022)

Šarlatán je ve snaze převyprávět celý život Jana Mikoláška často didaktický a doslovný (počáteční flashbacky fungují i bez toho, aby byly uvozovány čtením Mikoláškova životopisu, jak se děje později během výslechu a soudního vyšetřování). Některé situace jsou zbytečně tlačeny do krajnosti a pár replik vyznívá strojeně, ale celkově je styl vyprávění střízlivý, nepatetický, odpovídající snaze držet si od hlavního hrdiny mírný odstup (mj. i ve způsobu jeho snímání). Díky uvedenému se Hollandové s Epsteinem daří protagonistu vykreslit jako rozporuplnou osobnost, byť zpochybňují pouze jeho morální kvality, nikoliv metodu diagnostiky (upřené zírání do moči z filmu naopak vychází jako spolehlivý způsob, jak zjistit, jestli máte zánět močových cest, cukrovku nebo už to můžete zabalit). Jeho záchvaty zuřivosti a jiné projevy krutosti přitom vždy souvisejí s nemožností léčit a postupně sílí a mají ničivější dopad (útok na otce sekerou, zabíjení koťat, bylinná směs pro těhotnou manželku, přenesení viny a hypoteticky také trestu smrti na jiného člověka).___Pokud je Mikoláškův asistent František výrazně sympatičtější postavou, pak v důsledku toho, že poznáváme výhradně jeho pozitivní stránku (v mnoha scénách je pouze pohledným erotickým objektem) a nemáme možnost pochopit hlouběji např. čím jej Mikolášek přitahoval (důvodem přitom není fixace vyprávěcího hlediska na Mikoláška – film jej opakovaně opouští).___V úvodní scéně sice sledujeme naturalisticky zachycenou smrt Zápotockého, ale dál politické okolnosti nejsou zohledňovány nad rámec čtení novinových pamfletů. Do Mikoláškova života režim, ať nacistický nebo komunistický, vždy jen znenadání násilně vpadne, takže zásah gestapa vyznívá jako osobní msta a u soudního procesu na konci padesátých let není příliš zřejmé, čím léčitel mocným tolik vadil.___Nejde o kvalitativně výjimečný či tematicky nějak zásadní počin (jakkoli minimálně řemeslně se vymyká valné většině tuzemské produkce), ale až bude příští rok sbírat různé filmové ceny, k čemuž vzhledem k mizivé konkurenci pravděpodobně dojde, nebudu mít – na rozdíl od jiných oceňovaných prestižních biopiců – při každé z nich pocit, že někde na světě muselo umřít koťátko. 70% (18.08.2020)