Karel

Minulost Karla Gotta nalakována narůžovo. Nečekal jsem, že tohle bude nějaká důsledná analýza jeho života, čekal jsem spíš takové příjemné ohlédnutí za působivou hudební kariérou tohoto zpěváka, které pak bude s jeho blížící se smrtí dojemné. To bych bral. Ale tohle... tohle je něco mnohem horšího. Dokument (možná bych to měl psát do uvozovek) se snaží ukázat, jak je Karel prostě báječný a jak ho všichni zbožňují. Co se týče jakýchkoliv možných chyb v minulosti, tak mu zde na kameru různí jeho slavní kamarádi (především Jiří Suchý a Marta Kubišová) říkají, jak udělal dobře a jak byl vlastně hrdina. Je tu velký důraz na jeho rodinný život. Cpe se nám tu, jak má téměř ideální rodinku, což samozřejmě není pravda, protože do filmu prosakují i věci, které se těžko dají změnit. Třeba to, že má malé dcery, jejichž tatínek v dědečkovském věku brzy zemře. Taky je dost smutná návštěva u dospělé dcery, která vyrůstala v podstatě bez otce, takže se cizího Gotta jako malá nejdřív bála, ale pak (po střihu) říká na kameru, že se vůbec na tatínka za to nezlobí, že ani není co odpouštět. Jo, určitě to musí být báječný pocit vidět tátu, jak teď na starý kolena hýčká svoje dcery, zatímco na vás celej život kašlal. Chápu, že rodina je dost osobní věc a nejedná se o jednoduchou věc. Jenže jak říkám, dokument o tomhle chce mluvit, takže mi to nedá, abych si na to neutvořil názor, který je nejspíš v rozporu s tím, jaký se snaží produkční firma Ivany Gottové u diváků vyvolat. Rád bych zdůraznil, že si nemyslím, že je Ivanka Gottová nějaký zlý, vypočítavý člověk. Já totiž bulváru nevěřím a neznám ji. Každopádně ani z tohohle filmu si na ni názor pořádně utvořit nemůžu, protože ve všech scénách je tu zobrazována jako trpělivá starostlivá manželka. A to dost nedůvěryhodně. Může to být i studem před kamerou, ale její projev zní škrobeně a nepřirozeně. Oproti tomu její manžel Karel má za celý svůj život vypravování nacvičené na výbornou. Hezky se poslouchá, ale když se nad tím člověk zamyslí, tak tam jenom pořád nostalgicky vzpomíná na mládí a na sebe. Pořád jenom já, já, já. Manželky či děti tato postava filmu, kde má být dokonalý rodinný člověk, nezmiňuje prakticky vůbec. Dokonce i když mluví přímo s dětmi, tak se konverzace obvykle točí kolem něho. Tento patetický snímek se snaží za Kájou zanechat odkaz o tom, jaký byl borec, protože nám to všichni, včetně jeho, neustále říkají. Hrůza. Pár bodů dávám za skvělé scény z Gottova muzicírování zamlada. Jinak odpad. (4/10) (17.02.2022)

Dokumentu by se dalo vytknout leccos, ale nad drobnými prohřešky lze mávnout rukou. Nevadí mi přítomnost Ivany Gottové, dle mého do filmu patří. Nevadí mi malé množství mluvících hlav z okolí Karla Gotta. Ale nedokážu se smířit s tím, že mnohé scény jsou strojené, vypadají jako pečlivě nazkoušené. Gottovo herecké neumění se ukázalo v několika filmech, zde bohužel navíc odhaluje připravené scény pro „dokumentární“ kameru. Na druhou stranu je nutné uznat, že Gott strávil stylizováním sebe sama do co nejpřijatelnější podoby pro fanoušky celý život, bylo by tedy nesmyslné očekávat, že se své potřeby vzdá právě v dokumentu, u nějž věděl, že je jeho posledním. Zde se Gottův perfekcionismus v oblasti sebeprezentace bohužel otočil proti němu, záběry z domova jsou nedůvěryhodné, obdobně jako ty z nemocnice. Přenesu-li se přes tento nelichotivý kámen úrazu celého snímku, musím konstatovat, že film jako celek působí sympaticky pozitivní energií, která z Gotta vyzařovala. Obdivuhodná je jeho potřeba rozdat se publiku. Jeho poslední vystoupení už rozhodně nebyla postavena na dokonalém hlasovém projevu, ale na něčem, co má málokterý zpěvák, obrovské úctě a lásce ke svému publiku, které to Gottovi oplácelo nemalou měrou. Mohli bychom spekulovat, zda Gott neodešel z pódia příliš pozdě. Ti, co chtěli poslouchat jeho sytý hlas, si mohli pustit doma cd, ti, co chtěli zažít něco mimořádného, šli na jeho koncert a k zážitku by jim možná stačilo, kdyby Gott mlčky poseděl na barové stoličce. (24.04.2022)

Karel je viac dokument mapujúci posledný rok života Karla Gotta a pohľad do jeho súkromia jeho očami, než klasický životopisný dokument chronologicky mapujúci úspešnú kariéru umelca. Je tak úplne iným typom diela, než nedávny Werich, kde sa navyše o majstrovej kariére dozvedáme z úst jeho bývalých kolegov. Osobne ani neviem, čo by som prístupu autorky vyčítal, že v ňom množstvo informácií nezaznie a nie je kontroverzný, je mi proste jedno. Ide skôr o to, že podobné dokumenty sa u mňa míňajú účinku, čo pričítam vlastnému vkusu. Výsledkom je, že subjektívny čas sledovania s v mojom prípade blíži dvojnásobku stopáže sujetu. (10.11.2021)

V podobě tohoto Špátové-Malířové filmu Karel Gott dostal to, co si zasloužil. Film zachycuje s věcnou láskou a poučenou úctou Gottovo soukromí, uměřeně se noří do jeho života a lze-li poznat člověka soukromě a současně i s taktním odstupem, bylo mladší Špátovou vykonáno mnoho. Pro přátele a fanoušky tohoto mimořádného zpěváka bylo buďjakbuď dosaženo maxima. (16.01.2022)

Film KAREL byl pro mne, milovníka dokumentárních filmů, velkým zklamáním. To totiž není dokument ale hodně chaotický sběr všeho možného, ovšem bez uvedení místa a data. Nejsem znalec rodiny Gottových, ani všech, kteří se kolem Karla Gotta „motali“, a proto jsem nejednou jen tápal a odhadoval. Myslím si, že by sledování filmu usnadnilo, kdyby byl děj řazen chronologicky spolu s potřebnými údaji o tom, kde byl ten který záběr pořízen a kdo jsou alespoň ty hlavní postavy v záběru. (16.01.2022)