Tokyo Vice

Americký reportér vs Jakuza - velice volně dle vzpomínek prvního cizince v japonských novinách Jakea Adelsteina. Intenzivní autentický exkurz do japonské kultury devadesátých let  - práce policie, novinářů a tamnějšího organizovaného  zločinu. Scénáristicky výborné, pohlcující zážitek, naprosto výborný casting, přičemž ty ksichty japonských mafiánů naprosto exkluzivní. Po Shogunovi další reklama na zemi zapadajícího slunce.  První řada 100%, druhá 89%. (26.04.2024)

Jsem skoro až překvapenej, že je tohle projekt pouze USA. Musím říct, že prostředí Japonska, resp. jeho podsvětí a to další propojení do celé struktury, je tady fakt precizní. Navíc cizí element v dané zemi a v daným městě (mladej ambiciózní novinář) je dobrej prvek, tady vůbec nic nenarušuje, krom toho musím ocenit, že se A. Elgort kvůli roli opravdu naučil japonsky, to jako klobouk dolů. Je to drsný, pochmurný, nepříjemný, sem tam nějakej ten nečekanej zvrat, ale bohužel taky nějaká ta berlička v podobě prazvláštních "náhod", aby sice tvůrci dali důraz na napětí, no logika pak jde občas stranou. A to je trochu škoda... Nicméně po první sérii dávám palec nahoru a těším se na další. Tohle vypadá nadějně! (05.06.2022)

"It´s not how much you do that counts, it´s what you get done." Mannova pilotní epizoda dělá seriálu medvědí službu, jelikož nabízí něco jiného a jinak než zbytek série. Neříkám, zda lépe či hůře, ale diametrálně se liší. Jednak je na první pohled přesně v jeho typickém vizuálním stylu "ruční digitální kamery" a poté se to ilustrativně zuby nehty slovo od slova drží předlohy jak přisáté klíště. Což je paradoxní, protož zbytek seriálu razí jiný vizuální styl a předlohu využívá pouze jako podpůrnou kostru, na které se nebojí stavět vlastní příběhy a osudy postav. Každopádně platí, že z předlohy zůstal investigativní pohled za oponu odvrácené tváře (nejen) Tokia na přelomu milénií, na "odžitím odpozorovaných" detailech střetu západního a východního myšlení, sociálně-politická témata, prorůstání korupce do státní moci, detailní rozbory "jak to chodí v praxi" apod. Naopak přibyla vynikající jakuzácká linie pohledem jednoho z menších klanů, která je v podstatě nejlepší možnou adaptací kultovní videoherní série "Yakuza/Like a Dragon", a některé z postav, které v knize mají minimální prostor, zde patří k tahounům a nosným kamenům série. Byť je to kriminálně-reportážní zástupce žánru, tak to není tak úplně kriminálka. Osudy, postavy, kulturní specifika a neonový genius loci alkoholem rozevlátého nočního tokijského Kabukiča tu hrají jasný prim před zločiny a vyšetřováním. Výsledkem je zprvu poněkud odtažitě chladná, postupně vynikající a postavami k srdci se plíživě k srdci přivinující, a v druhé řadě opakovaně mnohdy přímo fenomenální, série, která vyžaduje, aby do ní divák investoval čas, šel jí v mnohém naproti a nejlépe ji dal vcelku jako jeden film. Hrdě tak kráčí v nezaměnitelném "it´s not TV, it´s HBO quality slow TV" odkazu a umí splatit onen nemalý divákův vklad i s úroky. | S1: 4/5 | S2: 5/5 | (16.04.2024)

Mam slabost pro Japonsko, fascinuje me jejich kultura, kterou vlastne nechapu. To, jak se mohou tak slepe ridit pravidly, tak svazujicimi... Nechapu, jak tak muzou zit, prijde mi to hrozne nesvobodny.  V serialu nechapu pohnutky vetsiny postav, zaroven vizual je mi sympatictejsi nez u Eurforie, kterou jsem nemohla dokoukat, tohle jsem dala za 9 dni a kdybych nemela plny vecery, tak mozna i driv, protoze krome prvnich a poslednich dilu, jsem to dala v mhd. (26.07.2022)

Tokyo Vice je oveľa viac vzťahovou drámou, než sa dalo predpokladať. Na obrátkach začal naberať až v závere série - v duchu hesla "v najlepšom treba prestať". Ale je to veľmi zaujímavá a príťažlivá záležitosť, ktorá vám dá trochu ochutnať z podsvetia, trochu nahliadne do vnútorných démonov postáv a trochu do samotného života Tokia. Celé je to obalené do fajnovej atmosféry (toto slovo je už viac klišé, ale tu naozaj sedí) a čím ďalej, tým viac vás to berie. Teda aspoň mňa. (20.05.2022)