Reklama

Reklama

V paprscích slunce

  • Rusko V lučach solnca (více)
Trailer 1
Rusko / Německo / Česko, 2015, 106 min (Alternativní 90 min)

VOD (1)

Obsahy(1)

Severokorejská dívka Zin-mi se připravuje na oslavy výročí nejvyššího vůdce Kim Čong-ila. Uznávaný ruský dokumentarista Vitalij Mansky dostává povolení sledovat celou její rodinu. Ovšem je mu umožněno filmovat pouze podle pečlivě připraveného scénáře, aby nic nenarušovalo obrázek života spokojeného lidu. Přesto je snímek úplným opakem propagandy. Dokumentaristé totiž nechali běžet kameru i ve chvílích, kdy jsou scény předem aranžovány severokorejskými „režiséry". Nebo ji namířili na usvědčující detaily, které mistrům manipulace unikly. Záběry, které neměly nikdy vzniknout, umně vložili do příběhu o zdánlivě šťastném životě v novodobé potěmkinovské vesnici. Film V paprscích slunce portrétuje Severní Koreu asi jediným možným způsobem – jako nezáměrnou situační tragikomedii. (Bontonfilm)

(více)

Videa (1)

Trailer 1

Recenze (132)

Marze 

všechny recenze uživatele

Autor měl výhodu, že jen pustil kameru bez scénáře a diváci žasnou. Vidíme pasivní svědectví o obludné manipulaci. Lidové zdravotní rozcvičky, šedivé prázdné ulice, děti, které se učí nenávisti. Nejdřív se u mě dostavil šok, pak smích a nakonec pláč společně s korejskou vyčerpanou holčičkou. Korejští censoři doufejme nepochopili,, že ruský tvůrce netočil propagandu, ale satiru. ()

slunicko2 

všechny recenze uživatele

Až dosud jsem měl za to, že Orwellův 1984 vyjadřuje diktaturu ad extremum. Snímek mě přesvědčil o tom, že v KLDR roku 2015 už Oceánii roku 1984 v mnohém překonali. 1) Pár detailů ze života: - bubeníci dávajíci povel, kdy a jak dlouho se má tleskat, - usínající kluk na přednášce veterána korejské války, - zimomřivé děti ohřívající si ruce nad tělesem ústředního topení ve třídě, - oblečení v kabátech ve škole, v továrně i na schůzi._____ 2) Výuka ve škole stojí za zvláštní zmínku._____ 3) Veřejné prostory - čisté, pusté a prázdné - nablýskaný koncentrák._____ 4) Večeře "doma" s asi dvaceti mističkami je očividně bohatší, než jakou dostávají turisté v hotelech pro zahraniční návštěvníky. Hnusné studené bílé zářivkové světlo v bytech připomíná vyšetřovny Ministerstva lásky._____ 5) Malý terminologický slovníček. Zakladatel režimu Kim Ir-sen je Veliký maršál nebo také Věčný prezident. Jeho následník, Kim Čong-il je Inteligentní nebo také Drahý vůdce. Další v řadě, současný Kim Čong-un je pak Milovaný a Vážený maršál či také Vynikající soudruh._____ 6) Natočit budovatelský dokumentární film podle severokorejského scénáře s využitím lokálních naturščiků je fakt crazy nápad. Pokyny korejských režisérů by byly úsměvné, kdyby z toho všeho nešla hrůza._____ 7) Přemýšlím, co bych mohla udělat pro milovaného maršála... pláče osmiletá Zin-mi Leeová. Ruský režisér ji přes tlumočníka radí, aby myslela na něco hezkého. Dívka začne recitovat jednu z režimních manter: Vstupuji do slavného korejského Dětského svazu založeného Velkým maršálem Kim Ir-senem, vedeného Milovaným a Váženým maršálem Kim Čong-unem a slibuji, že budu vždy a všude myslet a jednat v souladu s duchem velkých maršálů podle učení Milovaného a Váženého maršála Kim Čong-una, abych se stala spolehlivou zálohou budování komunismu podle podle zářného revolučního hnutí čučche, pokračujícího z generace na generaci. Tak přísahám._____ 8) Mezinárodně známý 52letý scénárista a režisér dokumentárních filmů Vitalij Vsevolodovič Manskij podrobně a velice zajímavě vypráví o okolnostech filmování. _____ 9) Režisér o natáčení: ...severokorejští odborníci, které nám přidělili, neznají moc dobře moderní technologie. Například nevěděli, že v kameře máme dvě paměťové karty, na které se natáčí. Nám se podařilo odevzdávat jim kopii natočeného materiálu a originál nám zůstal. A to ještě kopii, kterou jsme před odevzdáním sami zcenzurovali. Pod různými záminkami jsme se vytráceli, abychom to mohli udělat. Například kameraman předstíral, že se mu zvedl žaludek, na chvíli se vzdálil a v ústraní promazal záběry, o kterých jsme věděli, že by je Severokorejci rozhodně nepustili. I tento námi zcenzurovaný materiál u nich ale vyvolávat velmi silnou paniku a alarm. Každý den našli něco, co je rozzuřilo, byly to stále samé problémy a výtky. Kdybych měl evropskému posluchači popsat, proti čemu měli výhrady, tak to bude těžko pochopitelné. To jsou pitomosti za hranicí lidské představivosti. Například jim nesmírně vadilo, že jsme ve filmu měli záběr na květiny, který v popředí částečně zakrýval list stromu. To podle nich prostě nešlo. V jejich ideologii, to není ani mytologie, je květ symbolem zemřelého vůdce, což je něco posvátného. Takže nelze, aby ho něco zastiňovalo. Takových pitomostí je spousta. A nedá se o nich ani říct, že by naplňovaly život v Severní Koreji. Ony ho nahrazují. Dodržování všech těch hloupostí je život v KLDR._____...štěstí v Severní Koreji vzniká pouze na příkaz. A když příkaz přestane platit, lidé se vracejí do toho stavu, který… uvidíte ve filmu._____Třeba jsem navrhl, že by dětská hrdinka mohla v jedné scéně jet autobusem do školy, a říkal si, že do filmu propašuji ruch ulice. Pak jsme přišli na liduprázdné náměstí, kde uprostřed byla fronta lidí čekajících na autobus. V místě, kde dřív ani nebyla zastávka. Normální režisér by řekl, nezlobte se, končím. Ale já si řekl, že natočím tu lež. Protože lež nahradila život, normální život tu neexistuje._____Vzali mě do velína, kde byly počítače, ale když jsem pohnul myší, na ploše se zobrazily jen Windows a bylo jasné, že počítače nejsou ani propojené s klávesnicí. Je otázka, pro koho se toto představení vytváří._____Natáčeli jsme v metru. V Pchjongjangu cizinec nesmí do metra bez doprovodu a může projet jen dvě zastávky. Takže celkem smí vidět tři stanice. Mají speciální trasu pro cizince - na určené zastávce vstoupit a na jiné určené vystoupit. Nepodařilo se nám natočit vše potřebné během dvou zastávek a poprosili jsme, ať můžeme jet o kousek dál. Odpovědí bylo kategorické ne. Navrhli nám jet zpátky a tak záběry dokončit. Vysvětluji, že při opačné cestě budou ve vagónech jiní lidé. Na to doprovod: to není problém... Na jejich příkaz celý vagón vstane, přejde nástupiště a posadí se do vagónu vlaku, který jede opačným směrem. To vše mlčky a bez jakékoli diskuse._____V Koreji není žádný strach. Už ne. Zůstal v předchozích generacích. V Orwellovi se člověk snaží schovat se před Velkým bratrem a tady člověk žije pro něho: stále se snaží ukázat mu svou lásku a oddanost. Pokud o takovou možnost přijde, pak teprve cítí svou méněcennost._____ 10) Režisérovi se po dvouměsíčním natáčení podařilo propašovat natočené materiály ze země. Jak, to tají._____ 11) Název snímku se vztahuje k oficiálnímu jménu Kim Ir-sena - Slunce. Hlavní národní svátek je Den slunce, tedy den narození Kim Ir-sena, od něhož se odvozuje nový severokorejský letopočet. V současnosti je tedy rok 106._____ 12) Film je chvílemi nudný, opakují stále stejné situace. Kdyby byl o půlhodinu kratší, neváhal bych s pátou hvězdičkou. () (méně) (více)

Reklama

Nach 

všechny recenze uživatele

Velice poutavý dokument, který ocení hlavně znalci propagandy a metod práce u filmu. Celý se věnuje natáčení propagandistického videa. Příběh, který ví o tom, co je cílem natáčení, a proto ukazuje i maximum omáčky okolo, aby lidi mohli prohlédnout jaká lež se buduje, a jak režim pracuje s lidmi s cílem budovat tu či onu iluzi. Celá ta bublina se postupně nafukuje, aby v samotném závěru byla hlavní protagonistkou tohoto divadla splasknuta v podobě odpovědi na jednu jedinou otázku, která není ve scénáři. Upřímné dítě odpoví naprosto přirozeně jednoduchou větu z níž zamrazí, protože vám dojde, že niterně celou dobu vše prožívala naprosto jinak, a že co očekává není zářná budoucnost, ale něco zcela jiného. Pomyslnou tečkou je pak projev konkrétní emoce a reakce na to, když se jí štáb snaží uklidnit. Tam i laikovi dojde, že žít v Severní Korei není žádný med. Nechci nic víc prozrazovat, abyste případně k těmto zjištěním mohli dojít sami. Za mě velký palec nahoru a plný počet hvězd. 85% ()

mcleod 

všechny recenze uživatele

Ta nejlepší adaptace Orwellova románu 1984, jakou jsem viděl. Opravdu, to už snad ani nejde nazývat komunismem, to už je řádově úplně někde jinde. Je to strašné. A ze všeho nejvíc snad ta všednost, ten obyčejný život zachycený v postranních pohledech a záběrech. Na jednu stranu je děsivé vidět masu lidí, kterým je systematicky vymýván mozek, jsou permanentně kontrolováni a ve všem řízeni a kteří žijí jen pro svého milovaného vůdce, který na ně shlíží z milionů portrétů v ulicích, institucích i ve vlastních domovech. Ale něco mi přesto připadalo ještě děsivější. Přemýšlel jsem, co je tak divného na těch ulicích v postranních záběrech... a pak mi to došlo, je to to všudypřítomné ticho (mimo záběry s řízenými oslavami a megafony). Nikdo se s nikým nebaví, nikdo se nesměje (o křiku a zpěvu ani nemluvě). Pak jsem došel lehce k tomu, co mi připadá divného na těch lidech... je to ten nesmazatelný smutek ve tvářích, které se smějí jen na povel. To narušuje jen ten ještě nevinný dětský živel, neklidný v zástupech, usínající při projevech, smějící se směšnému... dokud i jeho systém nesemele. A v tom je nejmrazivější závěr celého filmu: Mysli na něco hezkého. - Na co? - Na něco pěkného. - Já nevím... - Vzpomeň si na nějakou hezkou básničku. - Mám recitovat? Uf. ()

dan4815 

všechny recenze uživatele

Máte rádi spartakiády, útlak, popírání vlastní existence nebo dvacetihodinové směny, kde teatrálně tleskáte a zpíváte, že vaše produkce je o 400 % lepší, než včera? Vítejte v KLDR. Myslím si, že ještě zlaté Československo v dobách svého komunistického rozkvětu. KLDR se ukazuje jako nejhrůznější prostředek pro vytváření lidských nedomrdků. Se zvyšující se snahou jihu pašovat do KLDR západní filmy a zprávy se sice situace do jisté míry polevuje, naopak si ale myslím, že strana šrouby ještě více utahuje, a ono zdánlivé volnější vedení je jenom iluze. Iluze je denním chlebem ve všech směrech, jinak si nedokáži vysvětlit, proč si soudruzi pouští filmaře do jejich vůdcovského teritoria. Chtěli se ukázat v lepším světle, ale mezi pauzami šel krásně vidět kontrast mezi realitou a jejich snovou představou. Pomalu tam jedí štěrk z blátivých cest, ale ideologii musí oslavovat, protože... bez ní by měli třeba už moc jídla a vůdce nic, a to by přece nešlo. ()

Galerie (25)

Zajímavosti (4)

  • Na průběh natáčení dohlíželi místní ideoví pracovníci. (ČSFD)
  • V hotelu, kde byl štáb ubytovaný, byla zvláštní místnost, kam každý večer museli filmaři odevzdávat veškerý materiál, který ten den natočili. Severokorejci pak zničili ty záběry, které považvali za závadné. Filmařům se ale povedlo část materiálu ukrýt. (ganjoman)
  • “Chtěl jsem natočit film o pravé Koreji, ale neexistuje tam reálný život tak, jak ho známe. Vyskytuje se tam pouze vize mýtu o skutečném životě. Takže jsme udělali film o falešné realitě,” sdělil Vitalij Manskij pro britský Guardian po ročním natáčení v Severní Koreji. (Zdroj: 2media)

Související novinky

Východní fronta vstupuje do kin

Východní fronta vstupuje do kin

13.04.2023

24. února 2022 Jevhen odešel na frontu. Od první minuty rozsáhlé ruské agrese proti Ukrajině natáčel všechno kolem sebe. Desetitisíce uprchlíků opouštějící ve spěchu své domovy a vytvářející… (více)

Reklama

Reklama