Milda

Zajímavé svědectví o tom, kdo nám tenkrát vládl. Jakeš byl opravdu nejspíš jiný než většina jeho souputníků, tenkrát idealističtější, dnes zatvrzelejší. Asketický vyznavač švestkových knedlíků, který se sice nebojí konfrontace, ovšem tváří v tvář konkrétním argumentům jeho rétorika dostává povážlivé trhliny. Pavel Křemen vytvořil Jakešův portrét, do něhož sice aktivně vstupuje, ale zcela logicky se snaží protagonistu dostat do situací a rozhovorů, jež nám poodhalí, na koho se ve skutečnosti díváme. Na muže, ztělesňujícího pořekadlo, že když se kácí les, létají třísky. Komunistický utilitarismus v praxi! Záběry z několikaletého natáčení jsou doplněny archivními materiály a i díky rozumné stopáži pohled na téměř stoletého staříka nenudí. Kvalitní dokument a poctivé vykreslení jedné výrazné figury, která do určité míry symbolizuje jednu epochu. (31.10.2017)

Milda byl a je v podstatě jednoduchý člověk, současně ale velmi cílevědomý a pracovitý. Druhým jeho rysem je přesvědčení o tom, že to, co dělal, bylo v zásadě v pořádku ("ano, staly se chyby, řekl bych, ale v zásadě to bylo dobré, lidi byli šťastní, nebylo 700 tisíc nezaměstnaných"). Dalším rysem je naprosto chybějící smysl pro humor. Což mě úplně rozesmálo třeba ve chvíli, kdy s vážnou tváří vypráví, jak vedení KSČ tancovalo na oslavách - "muži s muži, ale lidové, národní tance. Ne třeba valčík, nebo třeba tango". Jako pohled na život starce, který byl chvíli nejmocnějším mužem v zemi, je to fakt zajímavé. Co filmu strašně škodí, je aktivistický režisér, který se snaží Jakeše neustále někam manipulovat a tlačit. A sám Milda to cítí a poměrně úspěšně se tomu brání. Autor měl být víc pozorovatelem nebo nechat Mildu, aby se rozpovídal a zamýšlel sám. A právě za tohle jsem dal hodnocení o dost dolů. (28.11.2019)

Popravdě řečeno docela obdivuji odvahu režiséra Pavla Křemena a samozřejmě i hlavního protagonisty tohoto "díla" Milouše Jakeše, že jsou vůbec schopni s tímto dokumentem předstoupit před diváckou obec. Vystupování a hlavně způsob myšlení p. Jakeše mě pouze utvrzuje v tom, že tento člověk má skutečně hroší kůži, který neustoupil ani o píď od ideálů své domovské komunistické strany. Na jednu stranu mu to však slouží ke cti, že bezprostředně po sametovém převratu se z vysoké politiky stáhl a nebyl politickým turistou stejně jako celá řada jeho soukmenovců, které dnes můžeme vidět ve všech těch pseudo demokratických politických stranách počínaje ODS, ČSSD, KDU-ČSL, ANO a celé řadě dalších. Na konci osmdesátých let již bylo evidentní, že bývalý režim tzv. "mele z posledního" i s ohledem na skutečnost, že jsme v čele naší země měli takovou reprezentaci v podobě p. Jakeše, jehož znalosti a celkový rozhled ve všech oblastech společenského dění byl vskutku hodný obdivu. Vzhledem k tomu, jak se choval místy až agresivně, když se ho režisér zeptal na citlivá témata např. z období 50 .let. a vykonstruovaných politických procesů, jen potvrzuje, jak byl tomu zločineckému systému neochvějně oddán. (16.05.2018)

Nad mozkem poslušnost a nad rozumem víra... Člověk, který se mentálně zasekl v první polovině minulého století a postrádá sebemenší špetku snahy o sebereflexi. ___Jakkoliv některým zdejším nevoní aktivismus režiséra, tak ten má přeci jen svůj účel - jenom ještě dál zesiluje absurdní tragikomičnost hlavního protagonisty, zdůrazňuje je zatvrzelost a neschopnost připustit, že život dřív nebyl až tak fajn - pokud jste nezapadli do normalizační šedi. A vědoma si toho je i jeho vlastní rodina. ___ Jakkoliv je Milda tragikomický rudý fanfarón, tak celek není až tak vtipný, když si vezmeme, že se časy jemu podobných majitelů patentu na správný vidíme dost i mimo tenčící se řady jeho spolustraníků... (21.01.2020)

No jo, co k tomuhle napsat - rudej bolševickej nok! Nebo spíš rudej švestkovej knedlík! Miladu Horákovou zabila Studená válka, lidi na zadrátovaných hranicích střílela taky ona...soudruzi v tom byli nevinně... Nejsmutnější devizou dokumentu je fakt, že se celý nenatáčel ve věznici, nebo alespoň v pracovním táboře (Pracovní tábor je totiž podle Mildy správná věc!), kam soudruh generální tajemník a jemu podobní patří. Jsem havlista, ale musím konstatovat, že tohle byla zásadní chyba Václava Havla a jeho okolí - nepotrestat tyhle komunistický zločince se ukázalo jako velmi neprozíravé a jako slabost ,,moci bezmocných", měla se uspořádat nějaká obdoba Norimberského procesu a komunistickou a StBáckou nomenklaturu spravedlivě potrestat stejně jako nacisty...pro morální očistu celého národa, dekomunizaci společnosti, pro tlustou čáru za komunistickou minulostí...dnes tady nemusel strašit premiér agent StB Bureš/Babiš a jeho vláda se nemusela opírat o hlasy KSČM, jejichž předseda byl rovněž agent StB a místopředseda spolusignatář tzv. zvacího dopisu z roku 1968! O tom kremlofilovi na Hradě nemluvě... (10.07.2018)