25 let neviny

"Zvykej si, že seš v base. Tady má pijavice, krysa a šváb větší právo než ty." ________ Byť je Polsko v politických otázkách neustále víc autoritářskou zemí (bohužel), poláci opět dokazují, že jejich filmy jsou nepřekonatelným etalonem evropský kinematografie, poněvadž protentokrát si natočili vlastní Shawshank - akorát s tím rozdílem, že se nejedná o fikci, ale o příběh, který se reálně stal.... Tato těžko uvěřitelná filmová balada, která adaptuje životní mozaiku Tomasze Komendy - jehož role se zhostil fenomenální Piotr Trojan - demonstruje absolutní neschopnost, zkorumpovanost a nehoráznou byrokracii polského státu, a autenticky reflektuje, že nezávislá justice v Polsku prakticky neexistuje - tohle navíc platí dvojnásob co se týká debility policie (takže ACAB) - nemluvě o bigotní nátuře konzervativní polský společnosti, jejíž nátlak musela Tomkova rodina snášet.... Právo i spravedlnost - mimochodem název současný vládní strany, zkratka PiS - jsou prázdný fráze a falešný pojmy. Žádné peníze ani finanční odškodnění v hodnotě několika milionů zlotých nemohou vynahradit a napravit křivdy, které chudák Tomasz Komenda v nehumánních podmínkách vězeňského systému zažil - a radši ani nechci pomyslet, kolik takových Tomků Komendů odsouzeno bylo, odsouzeno je, a odsouzeno za nevinnost ještě bude. O to víc je fascinující ono uvědomění, že '25 let nevinnosti' je režijní debut zelenáče Jana Holoubka. Smekám.... #jebatPiS [#FILMOVKA2021🎬] (13.08.2021)

Kurde dnes jsem na tom byl v Klodzku, bylo to hodně drsný. Je to nedávný, polákům dobře známí příběh reality jednoho mladíka. Trochu vám to přiblížím. Tomasz je prosťáček, hodnej kluk co má 23let, bydlí s bratry a rodiči v nevelkém bytě. Jednoho dne k nim naběhne kriminálka a Tomasze zavřou. Později je odsouzen k 15 letům za vraždu a střetává se s krutou realitou vězení. Film obsahuje násilné scény i velice dojemné momenty. Hádám, že se jedná o jeden z nejlepších filmů roku worldwide. Neváhejte. (09.10.2020)

(9,5/10). Druhá zkušenost s polskou kinematografií a opět se jedná o naprostý klenot. 25 let neviny je srdceryvným příběhem, který psal sám život. To je na tom to nejvíc děsivé a toto zjištění útočí přímo na srdce diváka. Brutalita celého filmu ještě umocňuje celkový zážitek z tohoto silného dramatu. Herecké výkony jsou na velmi vysoké úrovni. Mimika Tomka Komendy je všeříkající a v divákovi se odehrává plejáda emocí. Odehrává se v něm boj se zlostí, protože spravedlnost je slepá a bezmoc vyčíslitelná. Prožívá také lidský soucit a v konečné důsledku také úlevu, když se případ začne ubírat tím správným směrem. Zážitek to byl velice intenzivní a za poslední dobu asi nejlepší drama, které jsem měl možnost vidět. Budu ve velkém vyhlížet další polské projekty, protože mi naši sousedé ukázali, že opravdu umí. Řemeslo je tady cítit v každé minutě ať po stránce hudební, anebo kamerové. Detektivní vyšetřování je navíc natolik poutavé, že divák nemá šanci ani na chvíli vydechnout a jenom hltá jednu scénu za druhou. (14.03.2022)

Nepříjemné, znepokojující, řemeslně skvěle zvládnuté a přesvědčivě zahrané drama z kategorie "justiční potrat". Ačkoli filmů na toto téma vzniklo už nepočítaně (namátkou: od srdcervoucího Sacco a Vanzetti až po nedávnou Polanskeho x-tou variaci na dreyfusiádu), život a institucionalizovaná spravedlnost přinášejí stále nové a nové náměty, které mohou dát vzniknout skvělému filmu, pokud se ho chopí zruční tvůrci. 25 lat niewinności vypráví příběh Tomka Komendy, obyčejného dobráckého maminčáka (přívlastek "prostoduchý" ve zdejším obsahu filmu je prostoduchý), který byl odsouzen za vraždu spáchanou někým jiným. Film se až fyzicky důsledně soustřeďuje na Tomkovu osobu. Především průběh věznění je podán velmi syrově a s ohromnou intenzitou. Přesto film po celou dobu neztrácí ze zřetele hlavní oběť celého případu - zavražděnou dívku. Poněkud do pozadí je však zatlačen průběh vyšetřování a falšování důkazního materiálu (k tomu se film dopracuje poněkud toporně až v samém závěru). Podobně je velmi upozaděna role vyšetřovatelů, prokurátorů a obecně celého justičního aparátu - což je na jednu stranu pochopitelné (film by to zřejmě rozmělnilo a snížilo by se tak napětí pramenící bezprostředně z Tomkovy dějové linky), avšak na druhou stranu to vytrhává celý příběh z komplikovaného společensko-politického kontextu post-komunistického Polska. Přesto se zdá, že autorský záměr soustředit se pouze na oběti (ať už justice či skutečného vraha) byla dobrá volba. Těch pár nepovedených scén mimo Tomkovu dějovou linku (interakce prokurátorů se soudci nejvyššího soudu, interakce matky s neschopným advokátem, role médií aj.) naznačuje, že tvůrci odhadli svoje schopnosti dobře... (02.07.2021)

„Zvykneš si. Jen nepočítej, nemysli na ty zasraný dny, nebo se zblázníš. Nevzpomínej na to, co se stalo. Nic si neplánuj. Existuje jen dnešek. Všechno se děje v tvý hlavě. Tam je tvoje skutečný vězení.“ Jenže mimo hlavu se Tomkovi dějí mnohem horší věci…Film na nic nečeká a pouští se do hlavního hrdiny. Nedůstojně, nekompromisně a brutálně. Na to, jaké nekončící peklo ho dál čeká, není vůbec připraven. Vztah diváka k Tomkovi se díky tomu utváří poměrně rychle, zvlášť, když je to takový hodný, nesmělý prosťáček od vedle. A stupňující se násilí a nespravedlnost (neustálé zpřísňování rozsudku je fascinující) udělá s emocemi publika své, divák věřící v jeho nevinnu mu fandí na 100 %, atmosféra strachu a beznaděje se člověku vryje pod kůži. Potud jsem film „žral“ bez výtek. Ale navzdory tvrzení tvůrců („na základě skutečných událostí“) jsem měl velký problém uvěřit zjevení 3 z 5 „Rychlých šípů“, kteří šli proti systému. Je to sice můj vlastní problém, ale brání mi to dát vyšší hodnocení, proto za mě „jen“ silné 4*. (04.09.2022)